Novoroční knihovzetí

31. 12. 2011

Tohle je takový jednorázový projekt, který vymyslela Kath (celé znění najdete zde). Jedná se o zveřejnění seznamu knih, které si člověk touží v nadcházejícím roce koupit. A protože můj seznam nemá konce, rozhodla jsem se zveřejnit ty momentálně aktuální na seznamu.


1. Laurell K. Hamilton - Obsidiánový motýl (2.1.2012)
2. Becca Fitzpatrick - Ticho (1.2.2012)
3. Suzanne Collins - Aréna smrti (6.2.2012)
4. Suzanne Collins - Vražedná pomsta (5.1.2012)
5. Suzanne Collins - Síla vzdoru (24.12.2012)
6. Maggie Stiefvater - Váhání (17.1.2012)
7. Maggie Stiefvater - Splynutí (17.1.2012)
8. Lauren Kate - Pád (21.2.2012)
9. Lauren Kate - Muka (21.2.2012)
10. Lauren Kate  - Vytržení (21.2.2012)
11. Veronica Roth - Divergence (22.5.2012)
12. Francisco Stork - Marcelo ve skutečném světě (22.5.2012)
13. Lauren DeStefano - Past (2.7.2012)
14. Laurell K. Hamiltonová - Narcis v řetězech (2.7.2012)
15. Christopher Paolini - Inheritance (13.3.2012)
16. Stieg Larsson - Muži, kteří nenávidí ženy (6.2.2012)
17. Stieg Larsson - Dívka, která si hrála s ohněm (6.2.2012)
18. Stieg Larsson - Dívka, která kopla do vosího hnízda (6.2.2012)
19. George R.R. Martin - Hra o trůny (8.6.2012)
20. Ursula Poznanski - Erebos (26.7.2012)
21. Terry Pratchett - Barva kouzel (24.1.2012)
22. Terry Pratchett - Lehké fantastično (24.1.2012)
23. Nacuo Kirino - Zrůda (19.5.2012)
24. Patrick Ness - Temný ráj (26.7.2012)
25. Patrick Ness - Válka hluku (26.7.2012)
26. Eden Maguire - Jonas (26.7.2012)
27. Ransom Riggs - Sirotčinec slečny Peregrinové (28.8.2012)
28. Michale Scott - Alchymista (13.8.2012)
29. Anna Godbersenová - Luxus (21.8.2012)
30. Carrie Ryanová - Les rukou a zubů (15.9.2012)
31. Richelle Mead - Vampýrská akademie (28.8.2012)
32. Kerstin Gierová - Rudá jako rubín (1.10.2012)
33. Mats Strandberg - Kruh (27.9.2012)
34. Erin Morgensternová - Noční cirkus (4.10.2012)
35. Laurell K. Hamiltonová - Blankytné hříchy (15.10.2012)
36. Scott Westerfeld - Oškliví (15.10.2012)
37. Jonathan L. Howard - Nekromant (9.12.2012)
38. Catherine Fisher - Inkarceron (9.12.2012)
39. Jim Butcher - Bouřková fronta (9.12.2012)
40. Kami Garciová, Margaret Stohlová - Nádherné bytosti (přesunuta na rok 2013)
41. Lauren Oliver - Chvíle před koncem (přesunuta na rok 2013)
42. Gregg Olsen - Závist (přesunuta na rok 2013)
43. Lusy Adams - Odstíny života (přesunuta na rok 2013)
44. Fernando Baéz - Obecné dějiny ničení knih (přesunuta na rok 2013)
45. Félix J. Palma - Mapa času (přesunuta na rok 2013)
46. Connie Willisová - Kniha posledního soudu (24.12.2012)
47. André Wiesler - Pán čarodějnic (Vánoční seznam)
48. Lauren Kate - Vykoupení (24.12.2012)
49. David Nicholls - Jeden den (29.10.2012)
50. Becca Fitzpatrick - Finale (24.12.2012)

Šťastný nový rok!


Všem mým (těm dvěma) čtenářům přeju šťastný nový rok a hlavně hodně knih ke čtení a filmů ke sledování a utěšeně rostoucí seznam těch již přečtených, které se navždy uhnízdily ve vašem srdci, jako dokonalý mástrpís :) 

Uvidíme se v příštím roce
Ohana      

Maggie Stiefvaterová - Mrazení

30. 12. 2011

Anotace: Romance mezi vlkodlaky. Něžný milostný příběh prodchnutý působivou melancholií a tragikou.
V lesích kolem amerického městečka Mercy Falls u kanadských hranic žijí vlci. Jednoho dne stáhnou z houpačky u nedalekého domu malou Grace. Pokoušou ji, ale vlk se žlutýma očima ji odtáhne do bezpečí. Od té doby dívku vlci fascinují, zvlášť její zachránce. Když o několik let později vlci napadnou Graceina spolužáka, chlapi z městečka vezmou pušky a uspořádají na ně hon. Ještě ten večer najde Grace na verandě svého domu postřeleného chlapce se žlutýma očima. Je to její vlk. Sam žije dva životy. Zimy tráví ve vlčí kůži se svou smečkou, v létě je na pár měsíců člověkem, než ho mráz promění zpátky ve vlka. Každý rok je však doba, po kterou může být člověkem, kratší. Sam ví, že přijde rok, kdy už na sebe lidskou podobu nevezme. Jenže ani on ani Grace se s tím nechtějí smířit, ne teď, když se konečně setkali. Jenže zima se blíží a Sam musí bojovat, aby neztratil sám sebe a taky Grace. Protože tentokrát už to bude navždy. 
 
Dočteno, a že jsem tenhle okamžik odkládala, ale  jednou člověk prostě musí dočíst i dobrou knihu. A jediná myšlenka, kterou mám vypálenou do hlavy je: přeci to nemůže jen tak skončit. A okamžitě chci letět do knihkupectví a koupit další díl, ale jak uvidíte z mého zítřejšího Novoročního knihovzetí, Váhání rozhodně není na prvním místě, protože mám ještě neodpustitelné resty, jako třeba novou Anitu.
Každopádně. Názor na knihu je samozřejmě velice pozitivní. Sama prostě miluju a jelikož Grace není totální blbka, jak to občas bývá, ale docela sympatická holčina, nezbývá, než se zamilovat do celé knihy. A mimochodem, Jacka mi vůbec líto nebylo, stejně to byl jen potížista. A i když si dokážu dost dobře domyslet, co se bude dít dál, stejně se pokračování nemůžu dočkat. Protože proč? Protože mě autorka třeba překvapí. A už za ty žluté oči to stojí za to dočíst až do úplného konce. Co říct víc? Obsah se mi prozrazovat nechce a navíc už ho většina lidí stejně zná a co dál se dá říct, než že Mrazení rozhodně miluju. 
A gratuluju autorce k novému pohledu na systém a logiku přeměn vlkodlaků. Málokdy se člověk setká s novým přístupem a odloučí se od těch zaběhnutých kolejí. Protože kdo kdy řekl, že není možné si už tak vymyšlenou bytost poupravit podle svých představ?

Přátelé

29. 12. 2011

Friends (1994)


Oficiální text distributora: Láska, sex, přátelství, štěstí a smůla kolem nás aneb život je třeba brát s nadhledem.

Kdo by tenhle seriál neznal a nemiloval? Pokud vím, tak nikdo takový neexistuje. Má vůbec smysl se tu o něm zmiňovat? Rozhodně ano, protože nehodlám psát jen o většinou neznámých seriálech, abych vám rozšířila obzory, ale také o těch opravdu povedených, které zná samozřejmě každý.  A Přátelé rozhodně jsou takový seriál.
Jak já ho miluju. Jednu dobu jsem znala každou hlášku a nedokážu ani spočítat, kolikrát jsem do dnešního dne shlédla tenhle seriál od prvního do posledního dílu. A že jich je v 10ti sériích dost. Ale tohle prostě člověka nikdy nepřestane bavit, no ne? Viděla jsem je několikrát česky a poslední dobou anglicky, a musím říct, že i když je český dabing povedený, na originál pořád nemá. Nehledě na to, že originální díly občas obsahují scény, které v českých prostě nebyly. Navíc ne každý vtip se dá přeložit, takže kolikrát zažijete, že se publikum směje a vy nechápete čemu. 
Každopádně tohle se prostě vážně povedlo. Autoři měli neskutečně šťastnou ruku při výběru postav. A to prý pro každou postavu vybírali z 1000 lidí (alespoň se to tvrdí v zajímavostech na CSFD). Další zajímavostí je, že všichni Přátelé vždy brali stejně, začínali s 22,5 tisíci za epizodu a končili s 1 milionem dolarů za epizodu. Herci navíc přátelství nehráli a měli se rádi i ve skutečnosti. 
A velice prostlavené scény v kašně z úvodních titulků se točily ve studiích Warner Bros v LA ve čtyři hodiny ráno. Herci dostali slova k úvodní skladbě, ale neznali hudbu, protože ještě nebyla natočená, a měli tancovat. Výsledek si můžete připomenout tady:


A který z přátel je váš nejoblíbenější? Moje asi Phoebee :)

Vychovávat Hope

26. 12. 2011

Raising Hope (2010)

Oficiální text distributora: Když se stane něco nečekaného… máte alespoň rodinu. Třiadvacetiletý Jimmy Chance ve svém životě nikam nesměřuje. Živí se jako čistič bazénů, každý večer někde popíjí a stále bydlí doma se svou mámou Virginií, tátou Burtem a babičkou Maw Maw. Velký obrat nastane, když se setká s Lucy, která je mimochodem hledaným zločincem. O několik měsíců později se Jimmy rozhodne navštívit ji ve vězení. Čeká ho tam velké překvapení, Lucy je těhotná a až porodí, má se on postarat o jejich dceru. Doma z nového přírustku příliš nadšení nejsou. Jeho rodiče nikdy nevěděli moc o výchově dětí, koneckonců Jimmy se narodil, když jim bylo pouhých patnáct let. Jediný, kdo mu může pomoci je Sabrina, cynická pokladní, se kterou se setkal v supermarketu. Má to však jeden háček, musel by ji pozvat na rande. Virginia má za to, že by se její vnučka měla jmenovat Hope - Naděje.

Jednoduše, Jimmy se vyspal s holkou, zjistil, že je těhotná, a ona zemřela hned jak se dítě narodilo, takže se teď chlapec musí starat. Navíc je zamilovaný do prodavačky v místním obchodě, což jeho situaci ještě víc komplikuje, protože ona má přítele. Jsem v polovině druhé série a nějak už mě to nebere. Vtipy nejsou nic moc, Originální momenty z péče o malé dítě se rychle vyčerpaly a teď už zbývá jen občasné pousmátí nad některou situací. Ani už mě moc nezajímá, co se s celou tou rodinou stane a je mi úplně volné, jestli Jimmy se Sabrinou skončí, nebo ne. Prostě mě veškerý zájem přešel, což je docela špatná vizitka pro seriál. Takže *** za snahu a další díly už skutečně shánět nebudu. 

Bylo nebylo #10

25. 12. 2011

Zase tu máme naši skoro-pravidelnou rubriku Bylo nebylo, kde představím knihu, kterou momentálně čtu a opíšu z ní první tři věty. Pokud vás začátek knihy zaujme, můžete po ní třeba sáhnout taky. Dneska je to už hodně známá:

Maggie Stiefvaterová - Mrazení

Anotace: Romance mezi vlkodlaky. Něžný milostný příběh prodchnutý působivou melancholií a tragikou.
V lesích kolem amerického městečka Mercy Falls u kanadských hranic žijí vlci. Jednoho dne stáhnou z houpačky u nedalekého domu malou Grace. Pokoušou ji, ale vlk se žlutýma očima ji odtáhne do bezpečí. Od té doby dívku vlci fascinují, zvlášť její zachránce. Když o několik let později vlci napadnou Graceina spolužáka, chlapi z městečka vezmou pušky a uspořádají na ně hon. Ještě ten večer najde Grace na verandě svého domu postřeleného chlapce se žlutýma očima. Je to její vlk. Sam žije dva životy. Zimy tráví ve vlčí kůži se svou smečkou, v létě je na pár měsíců člověkem, než ho mráz promění zpátky ve vlka. Každý rok je však doba, po kterou může být člověkem, kratší. Sam ví, že přijde rok, kdy už na sebe lidskou podobu nevezme. Jenže ani on ani Grace se s tím nechtějí smířit, ne teď, když se konečně setkali. Jenže zima se blíží a Sam musí bojovat, aby neztratil sám sebe a taky Grace. Protože tentokrát už to bude navždy.


První věty: Vzpomínám si, že jsem ležela ve sněhu, chladnoucí rudá tečka tepla obklopená vlky. Olizovali mě, kousali, poškubávali mnou sem tam, stahovali se blíž a blíž. Chumel jejich těl zakrýval i tu trochu tepla, kterou mohlo slunce nabídnout.

Kouzelná knihovnička #2


Tak přicházím se svou povánoční edicí. Letos byl Ježíšek velmi štědrý co se knížek týče, takže se mohu pochlubit třinácti novými kousky. A vzhledem k velikosti některých je to skutečně znát. Každopádně změnila se jen jedna část knihovny, takže tady ukážu jen tu s původní fotkou pro srovnání.

Původní stav:

Stav po Vánocích:
A probereme si to postupně. Knihy na pravé straně na původní fotografii byly z knihovny, takže ty zmizely, jejich místo zabrala původně jen nádherná edice Harryho Pottera v angličtině v magickém boxu. Pod něj jsem teď doplnila oba svazky Velkého erbovníku:


Potom přibyly knihy ze seznamu: Kathryn Stockettová - Černobílý svět, Pascal Mercier - Noční vlak do Lisabonu, Chris Priestley - Příšerné příběhy strýce Montaguea, John Kennedy Toole - Spolčení hlupců, Dimitri Verhulst - Úprdelný dny na úprdelný planetě

Ještě dvě ze seznamu: Maggie Stiefvaterová - Mrazení a Ira Levin - Rosemary má děťátko. A i několik knih, které na seznamu nebyly, konkrétně naprosto obrovská kniha Diana Gabaldon - Vážka v jantaru a od babičky Erich Maria Remarque - Stanice na obzoru, Lion Feuchtwanger - Goya

Navíc pár dní před Vánoci jsem dostala naprosto dokonalé vydání Jarmarku marnosti s ilustracemi ve stylu obálky: 

 Ale jeden knižní dárek mě naprosto dostal, i když na seznamu rozhodně nebyl a dokonce jsem se zařekla, že ho nikdy mít nebudu, protože je to naprostá zbytečnost. Jedná se o elektronickou čtečku. Konkrétně krásný model od Prestigia:





Zatím jsem neměla moc příležitosti ji vyzkoušet, ale bylo tam přednahratých 300 knih. Z toho asi 30 v češtině nebo angličtině, takže jsem mohla vyzjistit jak to všechno vypadá a funguje. Navíc dokáže přehrávat hudbu i video (ne, že bych ji na to hodlala používat) a je prostě celá strašně krásná a skvělá a úžasná. Takže sice papírové knihy budou u mě vždy na prvním místě, ale myslím, že i pro tuhle vymoženost nějaké uplatnění najdu.




Šťastné a veselé Vánoce

24. 12. 2011


..., hodně klidu a pohody a samozřejmě kupu dárků, hlavně těch knižních. A nezapomeňte ke mě občas zaběhnout i v novém roce (když má být ten konec světa..).

Loučí se Ohana               

Minority report

(2002)

Oficiální text distributora: Píše se rok 2054. Washington D.C. je zbaven kriminality. Budoucnost je světlá. Vina je potrestána dřív, než ke zločinu vůbec dojde. PreKrim, elitní jednotka Ministerstva spravedlnosti, dokáže vraždě zabránit díky třem jasnovidcům, psychotronickým osobnostem, které neomylně určí pachatele. Je to nejmodernější obrana proti zločinu, dokonalý systém. Velitel jednotky PreKrim John Anderton (Tom Cruise) má dobrý důvod pracovat na této vizi ze všech sil. Jeho motivem je ušetřit tisíce lidí tragédie, jakou sám prožil. Informace od tří médií se nejdříve přenesou na plazmovou obrazovku. John zde analyzuje, co jasnovidci vidí. Nepochybuje o své práci, dokud se sám nestane podezřelým číslo 1. Pak Johna Andertona jeho vlastní jednotka pod vedením osobního rivala Danny Witwera (Colin Farrell) sleduje na každém kroku...

To je nápad, že? Žádný zločin díky předpovědím tria jasnovidců. Už za tenhle původní námět a následně za celý scénář má u mě tenhle film velkou jedničku podtrženou. Trochu se mi nelíbí Tom Cruise v hlavní roli, ale to je čistě má osobní antipatie. A vážně nesnášim tu scénu s operací očí, ale to je čistě má osobní nechuť (prostě nenávidím, když si lidé i třeba šáhnou do oka aby si vydnali čočku).  Jinak je ten film perfektní. Rozhodně to není taková ta tuctovka, kde už od začátku víte jak to dopadne. V prvních minutách byste rozhodně nečekali to, co se bude dít dál. Každopádně viděla jsem ho sice už před několika lety, ale to jsem byla ještě malá a hloupatá. Tentokrát jsem si ale Minority report pořádně užila a musím říct, že je to skvělý film. A hlavně, konečně jsem pochopila, proč se jmenuje tak, jak se jmenuje. Takže **** jasné. Nebýt tam Tom a být tam někde okamžik, který by mě aspoň maličko rozbrečel nebo nekontrolovatelně rozesmál, dostal by plný počet

Škola tance a šarmu

21. 12. 2011

Marilyn Hotchkiss' ballroom dancing and charm school (2005)

Oficiální text distributora: Příběh o náhodě, která učinila sen jednoho muže osudem druhého. Upřímnost, nostalgie, jemný humor a osudová náhoda.
Překvapivý film. Čekala jsem romanťárnu jak stehno a v prvních pár minutách jsem dostala bouračku a chlapa skoro přepůleného kusem auta. Ne, tak drastické to vážně nebylo. Ale také to nebylo to, co bych čekala. Frank, pekař, který se vzpamatovává ze sebevraždy své ženy, na prázdné silnici narazí na nabourané auto. Zjistí, že v něm je ještě živý člověk a zavolá záchranku. Paní v telefonu mu řekne, že ho musí udržet při vědomí a že si s ním má tedy povídat. Zjistíme, že jméno chlapíka v autě je Steve. Steve vypráví Frankovi o dívce, kterou jako malý chlapec miloval. Ve věku, kdy by si nejradši jen hrál na honěnou se spolužáky je donucen zůčastnit se kurzu tance a společenského chování, kde musí chtě nechtě komunikovat s holkami, které jsou ale úplně na nic, protože neumí pořádně běhat, házet míčem, ani flusat na dálku.
Každopádně Steve se zamiluje do jedné spolužačky, Lisy a protože ona ho má také ráda, domluví se, že ať se stane cokoliv, sejdou se 5.den 5. měsíce 5. roku nového milenia. Steve na tento sraz tak chvátal, že se naboural a tak svou vstupenku dá Frankovi s tím, že musí najít Lisu a říct jí, že Steve nemůže přijít, i když doopravdy chtěl. Frank se kurzu zúčastní, Lisu tam sice nenajde, ale najde nový koníček, který mu pomůže zase se bavit a postupně se vyrovnat se smrtí své ženy a dokonce najde i novou lásku.
A i když to až na pár detailů zní docela tuctově, bylo tam pár věcí, které mě překvapily. Už jenom fakt, že Lisa nepřišla, byl vážně zvláštní. Ale co mě dostalo je, že při tom zamilovávání se Franka a Meredith se nedějí takové ty klasické věci, jako že ona by ho nejdřív odmítala a pak se do něj zamilovala. Nebo další klasika, kdy se sice strašně milují, ale něco vstoupí mezi ně a rozdělí je, než se dají dohromady na věky věků. V tomhle filmu prostě sledujeme, jak se postupně mají radši a radši, časem spolu tráví čas i mimo hodiny tance a nakonec si teda dají pusu. Žádné zbytečné drama. Nebo osudová láska. A rozhodně to není sladké tak, že z toho až bolí zuby.
Jinak celý film je složený z průstřihů do Frankovy současnosti, Stevovy minulosti a jejich společných chvil u vraku auta a potom v sanitce. Člověk si přitom postupně dává dohromady co se to vlastně děje. Takže film se mi líbil. To né že ne, ale dalo by se tam hodně vylepšit, aby dosáhl aspoň na ****. Takže za mě momentálně *** a pryč s ním z mé filmotéky.

Zkus mě rozesmát

20. 12. 2011

Just go with it (2011)

Oficiální text distributora: Ve filmu Zkus mě rozesmát požádá plastický chirurg, který chodí s mnohem mladší učitelkou ze školy, svou věrnou asistentku, aby předstírala, že je jeho co nevidět bývalou manželkou, aby mu tak pomohla urovnat jednu neuváženou lež. Když se mu ale vymstí ještě několik dalších lží, vloží se do věci i její děti a všichni se společně vydávají na víkend na Havaji, který jim všem zcela změní život.

Já nevím, ale asi už jsem na tyhle blbinky s překombinovaným lhaním, které vždy přivede hlavního hrdinu do problémů, moc stará. Sandler je sice zábavný, Jennifer sympatická a Nicole krásná, ale nějak se mi to zdálo trochu moc. Zvlášť když ještě přidali druhou lež pro Devlin a nakonec rádoby vtipnou scénku s ovcí. Dokoukala jsem to horko těžko, a i když vyústění zahřálo u srdéčka, dalo se čekat už asi po pěti minutách a za celou dobu se film ani drobátko nepohnul od šablonky, kterou už jsme ale viděli milionkrát v mnohem lepších filmech. Jako zasmála jsem se, to né že ne, ale spíš tak nějak z povinnosti. Nevím, možná to bylo filmem, možná to bylo mnou. Ale tohle se mi prostě nezdálo jako něco světoborného. Navíc český název vůbec nedává smysl, což mě štve asi nejvíc. To už i ta Láska nebeská, což je stupidní název sám o sobě, líp vystihla o co ve filmu jde. *** za snahu a pryč od toho.

Pařba ve Vegas

19. 12. 2011

The Hangover (2009)

Oficiální text distributora: Od režiséra filmu ROAD TRIP přichází do kin nová komedie o loučení se svobodou, které se nepředstavitelným způsobem zvrhne. Dva dny před svou svatbou odjíždí Doug (Justin Bartha) a jeho tři kamarádi (Bradley Cooper, Ed Helms a Zach Galifianakis) do Las Vegas na nezapomenutelnou party. Jenže když se ráno probudí s třeštící hlavou a kocovinou, zjistí, že si vlastně vůbec nic nepamatují. Jejich luxusní hotelový pokoj vypadá jak po výbuchu a ženicha nemůže nikdo nikde najít.

Bez sebemenšího zdání co se vlastně stalo a navíc v časové tísni se musí toto trio pokusit zjitsit, krok po kroku, co všechno v noci prováděli a snad se jim podaří najít Douga a včas ho dopravit do Los Angeles, aby stihl svou vlastní svatbu.

Čím víc toho ale odhalují, tím víc si uvědomují, do jakých potíží se vlastně dostali.

Tenhle film bych si rozhodně sama od sebe nepustila, ale kamarád tvrdil, že je smrtelný hřích, že jsem ho ještě neviděla a je třeba to okamžitě napravit. Tak začala má pouť po Vegas, spolu se třemi neskutečnými magory, ztratou paměti, malým dítětem a tygrem. A bylo to přesně co jsem čekala už podle názvu a plakátu. Změť neskutečných a neuskutečnitelných událostí, trochu nahoty, trochu rasismu, trochu homofóbnosti a podobné lahůdky. Ale musím uznat, že vtipné to rozhodně bylo. Prostě oddechovka tak akorát na večer s kamarády. Nic nového, co se týče konceptu, možná až na to, že hlavní postava, o kterou vlastně má jít je jen na začátku a pak asi v posledních dvou minutách. Jediné, co mě na tomhle filmu ale vážně naštvalo je, že mi nikdy nevysvětlili, kde vzali tu slepici! :D

Láska nebeská

Love actually (2003)

Oficiální text distributora: Láska nebeská, nová romantická komedie ve stylu Čtyři svatby a jeden pohřeb, Notting Hill a Deník Bridget Jonesové, nás zavede do současného předvánočního Londýna, kde se odehraje příběh skládající se z mnoha nádherných milostných historek - někdy romantických, někdy smutných, někdy pošetilých. Žádná nepostrádá svůj osobitý humor. Všude, kam se podíváte, způsobuje láska chaos. Od nově jmenovaného ministerského předsedy, který se zamiluje 30 vteřin poté, co vejde do úřadu na Downing Street, až po smolařského prodavače sendvičů, který nemá s dívkami ve Velké Británii prostě štěstí a raději proto odjíždí do Wisconsinu; od spisovatele, který dostal košem a vypaří se do jižní Francie utěšit své bolavé srdce, až po stárnoucí rockovou hvězdu, která se snaží o come-back za každou cenu; od nevěsty, které dělá starosti nejlepší přítel jejího muže, až po ženu, které dělá starosti její manžel; od chlapce, který se zakoukal do nejkrásněší dívky ve škole, až po jeho nevlastního otce, který se zakokukal do Claudie Schiffer. Tyto londýnské životy a lásky se setkají, smísí a nakonec vše vyvrcholí na Štědrý večer s romantickými, dráždivými a komickými důsledky pro všechny zúčastněné.

Má oblíbená, osobní, vánoční klasika. Bez tohohle filmu se prostě mé předvánoční období neobejde. A zdá se mi, že s každým dalším zhlédnutím je to lepší a lepší. Všechny postavy jsou tak skutečné, tak člověku přirostou k srdci, že vám prostě musí být líto toho chudáka, který se zamiloval do ženy svého nejlepšího kamaráda, a snaží se své pocity potlačit. Nebo té holky, která je tajně zamilovaná do spolupracovníka, a když má konečně naději na úspěch, tak jí to pokazí její postižený bratr. Nebo té manželky, která naprostou náhodou zjistila, že ji její manžel nejspís podvádí. I toho malého chlapečka, který je nešťastně zamilovaný do spolužačky a udělá cokoliv, aby ji získal. A dokonce i toho zoufalce, co se vydá hledat štěstí na jiný kontinent. Ale můj nejoblíbenější pár (i když každodenní realitě nejvíc vzdálený) je ministerský předseda a jeho nejspíš sekretářka a samozřejmě ti dva, kteří se seznámili při zaskakování na natáčení jakéhosi pornofilmu. Spousta roztříštěných příběhů, které se nakonec spojí do jednoho obrovského mišmaše, který spojuje jedna věc. Láska.

A další můj oblíbený aspekt tohohle filmu je fakt, že ne každý příběh skončí šťastně. Čímž se ještě víc přibližuje skutečnému životu. Ale na druhou stranu většina jich i přes vysokou nepravděpodobnost dobře dopadne, což nám věčným snílkům dává novou naději do života. Takže samozřejmě ***** a každoroční opakování. A pro ty, kteří čirou náhodou neznají, nabízím trailer:

Změna vzhledu

18. 12. 2011

Přijde mi poměrně zbytečné to zmiňovat, vzhledem k tomu, že je to změna poměrně očividná, ale přecijen, zajímá mě váš názor. Původní vzhled jsem nastavila hned při tvorbě blogu, a teď mi došlo, že je nutná změna. Porozhlédla jsem se tedy po dálavách internetu a našla nádherný design, ze kterého právě čtete tyto řádky. Také mi po dobu vánoc bude na blogu sněžit. Na světlém pozadí to sice není tak vidět, ale mě to prostě potěší. Stejně jako papírové vločky nalepené na okně. Když nemám sníh venku, budu ho mít všude jinde.

Takže co si myslíte? Nějaké připomínky? Návrhy?

Co se to děje?

Všimli jste si taky, že prakticky všechny knižní blogy píšou o tom samém? Dneska se tomu říká YA neboli Young Adult. Nevím, podle mě je to prostě romantické fantasy, ale dobrá, ať si tomu říkají jak chtějí. Jen nechápu, že všichni ale úplně všichni čtou to samé. Nevím jak to vzniká, jestli je to vzájemná inspirace, která se prostě opakuje dokud všichni nepřečetli všechny momentálně probírané knihy, nebo jestli je to prostě jen převážným věkem tehle blogerů, které prostě takováto témata přitahují. Každopádně bych někdy prosila definici takového mladého dospělého. Jaká je to věková skupina?

Nic proti romantickým fantasy knihám, já je taky miluju. Ono se to čte lehce, je to zábavné, oddechové, člověk si kolikrát pobrečí, kolikrát se zasměje. Je to prostě únik. Ale únikových je i spousta jiných knížek. Proč nečíst ty? Klasickou beletrii, detektivky, hororové knížky, historické romány. Takhle člověk všude vidí jen Upíří deníky, Škola noci, Krásní mrtví, Les rukou a zubů, Sága prokletých, Mediátor, Město z kostí, Temné vize, Pokrevní pouta, Hunger games, Smečka, Tajný kruh, Vampýrská akademie a nevím co všechno ještě. Čím to je? Samozřejmě část bude tím, že ty úspěšnější a lepší recenzentky dostávají tyto knihy ke zrecenzování přímo od vydavatelství, ale co ti ostatní? Že by jen kopírovali?

Jediný důvod, který se mi zdá dostatečně racionální je, že tyto knihy se opravdu čtou skoro samy, když má člověk dostatek času, dokáže jednu přečíst za dvě odpoledne po škole. A samozřejmě pokud chcete mít úspěšný blog, musíte přidávat jeden příspěvek za druhým, což se neslučuje s jakoukoliv náročnější literaturou. Samozřejmě člověk nebude číst Puškina nebo Lva Nikolajeviče, když může číst Suzanne Collins nebo Stephenie Meyer, že. A nic proti tomu. Jen bych vážně ocenila trochu originality při výběru titulů. Číst pořád o tom samém mě prostě nebaví. Ale zase oceňuju, že tyhle knihy dokážou donutit číst dnešní mládež, i když je kolem tuna mnohem snadněji dostupné a méně náročné zábavy.

Nebo že by byla chyba ve mě? Mám prostě omezit počet oblíbených blogů? Možná by to pomohlo. Každopádně mým nejoblíběnějším knížním webem bude asi navždy Knihovnice.cz a diskuze Co právě čtete?...a kam rádi zavítáte vy, pro odpočinek od YA literatury?

(Jinak samozřejmě nechci být pokrytec, i u mě se v budoucnu objeví něco z tohoto žánru. Ježíškovi jsem si napsala o Mrazení, a v knihkupectví pokukuju po Tichu, novém dílu Anity a také už se konečně chystám koupit Hunger games, to jen abych tu nebyla nařknutá, že házím kamenem a přitom nemám proč)

Král Artuš

King Arthur (2004)

Oficiální text distributora: Historikové si po staletí mysleli, že je král Artuš pouze mýtem, avšak tato legenda byla založena na skutečném hrdinovi, jehož život byl rozvrácen vnitřním bojem mezi osobními ambicemi a smyslem pro zodpovědnost. Artuš (Clive Owen) si přeje opustit Británii a vrátit se do poklidného Říma. Ještě předtím však musí podstoupit poslední nebezpečný úkol, který jej spolu s jeho rytíři Kulatého stolu - Lancelotem, Galahadem, Borsem, Tristanem a Gawainem - přivádí ke zjištění, že po náhlém odchodu Římanů z Británie bude země potřebovat vůdce, který by vyplnil mezeru - někoho, kdo by nejen dokázal ochránit Británii před momentální hrozbou útoku Sasů, ale také přivedl ostrov do nové epochy. Pod vedením bývalého nepřítele Merlina a s krásnou a odvážnou Guinevere (Keira Knightley) po svém boku musí Artuš najít sílu k tomu, aby dokázal změnit vývoj dějin.


Ja nějak ani nevím, co k tomu říct. Nění to úplně příšerné. Při prvním sledování se mi to kdysi vážně líbilo. Teď už mám asi víc rozumu, takže z toho jsem spíš rozpačitá. Tváří se to jako úžasný velkofilm, obsazení je vcelku sympatické, ale většina filmu je vcelku nuda. Tedy samozřejmě kromě naprosto úžasné scény na zamrzlé řece nebo jezeru nebo co to bylo. I když tahle slova obvykle nepoužívám, musím říct, že ta scéna je prostě epic. Navíc mi byla krajně nepříjemná hlavní postava. Nevim jestli to bylo tím hercem, nebo jeho scénářem, ale kolikrát bych ho prostě nejradši zabila sama. Ale aspoň oceňuju snahu o nové ztvárnění příběhu o Artušovi, rytířích kulatého stolu a samozřejmě Merlinovi. Musela jsem vidět hodně verzí, ale tahle je vážně originální. Jediná, která mi ale zůstala v paměti a v osobní filmotéce je ta s názvem Merlin z roku 98 http://www.csfd.cz/film/12913-merlin/. To byla perfektní verze, která měla i pořádnou dávku magie.
Jinak hvězdičkové hodnocení Artuše: původně kdysi měl *****, teď by dostal ***, takže výsledkem má hodně slabé ****

Zlatá sedmdesátá

17. 12. 2011

That '70s Show (1998)

Oficiální text distributora: Eric, Donna, Fez, Jackie, Michael a Steven, které spojují radosti a strasti dospívání, bydlí v Point Place ve Wisconsinu. Píše se rok 1976 a parta teenagerů tu společně prožívá celou řadu zábavných dobrodružství i malérů.

Komediální seriál, jehož děj se vrací do 70. let minulého století, se odehrává od května 1976 do prosince 1979 v Point Place ve Wisconsinu, kde se svými rodiči žije partička teenagerů. Vede je sedmnáctiletý středoškolák Eric Forman, dále k nim patří jeho přítelkyně ze sousedství Donna Pinciottiová, Fez, který přijel do Ameriky ze zahraničí na studijní výměnu, Jackie Burkhartová a Michael Kelso, kteří se spolu věčně rozcházejí a zase usmiřují, a také věčný teoretik Steven Hyde. Parta, kterou spojují obdobné radosti i smutky dospívání, se většinou schází u Erika, kde přemýšlejí o životě, o rodičích a o budoucnosti, ale spolu také zažívají celou řadu zábavných dobrodružství i malérů.

Tenhle seriál mám z nějakého důvodu moc ráda. Ale proč se mě nikdo neptejte. Většina postav je tak ulítla, že je spíš otravná než zábavná. V podstatě se v průběhu celého seriálu nic neděje. Sedí u Erica ve sklepě, Red na Erica kvůli něčemu řve, někdo se s někým rozjde, aby se dali zase v dalším díle dohromady. Ale nějak vždycky po puštění prvního dílu vydržím koukat až do konce 8. série. Jak je to možné? Netuším. Ale i přes tu zdánlivou nudu mě tahle dvacetiminutovka vážně baví. To se prostě musí zažít. Nenašla jsem bohužel žádný použitelný trailer, tak alespoň úvodní znělku:


Ale vážně, vážně začnete nenávidět "Hello Wisconsin!!", to mi věřte ;)

Scrubs

12. 12. 2011

Popis z CSFD: Seriál se soustředí na bizarní zkušenosti novopečeného lékařského praktikanta Johna "JD" Doriana. Při jeho práci v nemocnici přeplněné nepředvídatelnými existencemi se dostává do spousty vtipných situací. Ať už se potýká se svými kolegy, nadřízenými či pacienty, vždy je o zábavu postaráno. Humor a tragédie se tu však mohou kdykoli setkat a vy nikdy nevíte, kde končí legrace a jde do tuhého. Velmi často se v průběhu děje dostáváme dovnitř JDho hlavy a vidíme jeho představy, vzpomínky či sny. Navíc nás každou epizodou JD provází jako vypravěč a slyšíme jeho myšlenky a úvahy.

Geniální a překvapivě málo známý seriál. Je sice z lékařského prostředí, ale zachraňování životů je tam až na druhém místě. První jsou vztahy všech lidí v seriálu a jejich velice vtipné příhody a hlášky. Po pár dílech zdají tak skuteční, že za žádnou cenu nechcete, aby díl skončil, natož celý seriál. Celkem má tuším 9 sérií, ale ta poslední už je tak nějak násilně nastavovaná. Na konci osmé je totiž naprosto perfektní zakončení celého seriálu. Jenže pak si tvůrci vymysleli, že chtějí ještě dalších třináct dílů, a i když je to pořád zábava, už to nějak není ono. Spousta postav tam chybí a celé je to točené v jiné budově, než předchozích osm sérií. Prostě, ocenila bych, kdyby tvůrci věděli, kdy přestat. Jako třeba u Přátel nebo Gilmorek.

Takže tady máte dokonalý konec osmé série a kdo nezná, rozhodně seriáln sehnat a pozorně sledovat každičký díl, ať vám neuteče ani jediný vtípek.

Těžká nestíhačka

Poslední dobou nic nestíhám. Tenhle týden je zápočtový, takže práce a učení nad hlavu. Chtěla jsem svůj výpadek napravit někdy během víkendu, ale ten nakonec celý padl na učení Etiky a Italštiny. Oba zápočty byly dneska, tak uvidíme, jak to dopadne.
Dneska po škole jsem si alespoň udělala čas a došla nakoupit pohlednice pro kamarádky, které si vyžádaly trochu osobnější přání k Vánocům, než jen SMSku. Přišlo mi to jako hezký nápad. Přeci jen je to velice levný a milý prostředek, jak někomu popřát. A přijde mi lepší, než když mi celý večer u stromečku bzučí mobil. Takže jsem se rozhodla to od teď vyžadovat. Žádné SMSky natož označování na fotografiích s přáními na facebooku. Letos chci pohlednice.
A při tom nakupování (protože sehnat hezkou pohlednici, která by nebyla kýčovitá je docela kumšt), jsem zabloudila i do buxe a tak jsem se prošla hezky uličkou s fantasy a sci-fi knihami. Pochovala jsem si Ticho i Obsidiánového motýla. Smutně koukla na první díl Hunger games a zase s prázdnou odešla. Tihle miláčkové budou muset počkat až po Vánocích. Babičky určitě ocení, že peníze od nich k Vánocům padnou na takový skvělý účel.
Ale teď už bych měla vážně dopsat tu poslední seminárku a pokračovat v učení němčiny. Takže zatím ádijé. Pokusím se už tak moc nevynechávat. To slibuju. A za odměnu si myslím zasloužím pár pohlednic. Takže má adresa je:
edit (adresa uz tu nemusi byt)

..a koukejte se činit :) (jen vážně doufám, že mou adresu nikdo nezneužije pro nekalé účely)

Bylo nebylo #9

4. 12. 2011

Posledních pár dní a několik měsíců dopředu je ve znamení učení. Zkouškové období se blíží a tudíž si musím vážně pořádně máknout. Každopádně dneska se celý den hodlám věnovat studiu italštiny, protože za týden v pondělí nás čeká závěrečný test a já neumim italsky ani fň.

Anotace: Učebnice italštiny pro začátečníky.


První věty: Nonostante la precedente edizione de Progetto italiano 1 abbia avuto ovunque un ottimo ecrescente riscontro, si é sentita ugualmente la necessitá di una Nuova dizione al fine di presentare un libro piú aggiornato e completo. Questa Nuova edizione é il frutto di una ponderata e accurata evisione, resa possibile grazie al prezioso feedback fornitoci negli ultimi anni, attraverso questionari, e-mail e contatti diretti, da tanti colleghi e colleghe che hanno usato il libro. In questa Nuova edizione si sono tenute presenti le nuove esigenze nate dalle teorie piú recenti e dalla realtá che il Quadro Comune Europeo di Riferimento per le LIngue e le certificazioni d'italiano hanno portato. - To jsou první tři věty z úvodu. A že jsou sakra dlouhé

Ještě k té učebnici pro "začátečníky". Pro začátečníky možná, ale rozhodně ne pro samouky, protože jak může někdo očekávat, že se cokoliv naučíte, když v té pitomé knížce není ani slovo česky. Začátečník, který ten jazyk v životě neviděl (např. já) nepochopí co se po něm chce, ani co zrovna studuje v tabulce před sebou. Takže třeba když jsem vynechala hodinu a chtěla si to pak dostudovat doma, nemohla jsem, protože jsem prostě netušila co to všechno znamená. A těžko po mě někdo může chtít, abych si přeložila každé slovo, které se tam píše. Stěží zvládám přeložit text v němčině, a to jsem ji studovala celkem 10 let. Ale vážně. Co je to za trend, mít učebnici jazyka celou v tom jazyce, který se chce člověk naučit? To je přece absolutně na hlavu postavené. No ne?

Knižní výzva - Knihy od A do Z

2. 12. 2011

O co jde? Princip je jednoduchý. Přečíst 26 knih - stejný počet, jako je v abecedě písmenek. Asi všem došlo, že knihy, musí začínat na určitě písmenko z abecedy. Za tuto výzvu vděčíme Luc. A já svatosvatě přísahám, že se pokusím ji dokončit a do tohohle článku postupně doplňovat jednotlivé tituly.

A- Aréna smrti
B- Brisingr
C- Černobílý svět
D- Dóóóst dobrá rodinka
E- Eragon
F- Frankenstein
G- Goblini
H- Hunger games - Síla vzdoru
I- Inheritance
J- Jak si žijí nebožtíci
K- Kurz tvůrčího psaní
L- Labyrint
M- Mrazení
N- Nebezpečná láska
O- Obsidiánový motýl
P- Příšerné příběhy strýce Montaguea
Q- Quartek!
R- Rosemary má děťátko
S- Splynutí
T- Ticho
U- Utopie
V- Vražedná pomsta
W- Wicca: První zasvěcení
X-
Y-
Z-Žena v černém
Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.