Co je nového - Říjen 2014

30. 10. 2014


A jsme zpět v normálu. Chvilku jsem zvažovala, že bych natáčení odložila než budu zdravá, ale to bych vám prostě nemohla udělat, takže namísto toho máme tentokrát neformální Co je nového. Jsem v posteli a v pyžamu a velice pravděpodobně mi bude občas špatně rozumět, protože ze všech symptomů nachlazení to momentálně nejvíc odnášejí moje hlasivky, ale i tak jsem tady. Jen doufám, že si toho budete náležitě vážit. Tak jdeme na to:


Co pěkného jste si pořídili vy? Taky už vás dostalo podzimní nachlazení nebo to je zase jenom můj problém? Čím to léčíte?

Vládkyně koření

28. 10. 2014

Anotace: Poetický román známé americké autorky indického původu. V malé indické vesnici v dávném bezčasí přichází za zvláštních okolností na svět nemilovaná dcera s věšteckým nadáním. Dívka nepřímo zaviní smrt vlastních rodičů a neštěstí obyvatel vesnice. Po letech strastí i dobrodružství se dostává na opuštěný ostrov, kde žije tajemná stará vědma se svými učednicemi. Zde se dívka stává vládkyní a zároveň nejponíženější služebnicí kouzelného koření, ochránkyní a utěšitelkou lidí. Po iniciaci ohněm získává děvče, nyní nesoucí jméno Tilo, novou podobu. Budí se jako stará žena, majitelka obchodu s kořením v současném San Francisku. Její obchod se stává místem, do kterého se utíkají pro radu a pomoc lidé různých povah a společenského postavení z řad indických emigrantů: týraná manželka, taxikář hledající lásku, zoufalý dědeček vnučky, která se snaží vymknout ze sevření přísných pravidel tradiční indické rodiny … Podaří se Tilo, hledající nejlepší koření pro klid duší ostatních, nalézt vlastní klid prostřednictvím dobré magie? Nebo se po setkání s tajemným Američanem, který ohrozí její vyrovnanost i kouzelné schopnosti, rozhodne nedodržet slib, kterým se zavázala, a spustí lavinu neblahých událostí?

Na první pohled je Tilo obyčejná stařenka, která vlastní malý indický obchůdek v San Francisku. Pro své pravidelné zákazníky se stává zpovědnicí, která vždy ráda vyslechne jejich problémy. Málokdo si ale uvědomí, že Tilo nejenom poslouchá, ale i pomáhá problémy vyřešit. Není totiž obyčejnou stařenkou. Ve skutečnosti je to mladá žena, vládkyně koření, která dokáže s kořením to, co Harry Potter se svou hůlkou. Dokáže rozehnat chmury, přivolat bohatství, štěstí, dokonce i lásku, dokáže přimět lidi poslouchat a podléhat vůli toho, komu koření slouží. Nic ale není zadarmo a nic není tak jednoduché, jak se zdá. Koření má totiž vlastní hlavu a Tilo čeká obrovská zkouška.
Tahle kniha je rozhodně neobyčejná. Tilo je opravdu zajímavá postava a její svět vládkyň koření je tak neobvyklé téma, že zaujme už od prvních stran. U nás se také člověk nesetká s tolika knihami o Indické kultuře, takže už jen to pro mě bylo velkým lákadlem. Spojení Indie s magickou mocí a s láskou, pro kterou je člověk ochoten vzdát se všeho co má, je prostě něco úžasného. Tilin příběh je složitý a skládá se z mnoha menších příběhů všech jejích zákazníků, indických přistěhovalců v Americe. Ona sama ale také zažije dost a její příběh se tak zaplétá mezi všechny ty ostatní.
Máme tedy dobrý příběh, zasazený v zajímavém světě s pozoruhodnou hlavní postavou. Už to samo o sobě by si vysloužilo při hodnocení celé souhvězdí. Co mě ale naprosto dostalo, byl jazyk, jakým je kniha psaná. Takhle krásně poskládaná slova jsem už hodně dlouho nečetla. Její věty plynou, jako by autorčiny myšlenky plynule přecházely z jejího mozku přímo na papír, který držíte v ruce. Člověk cítí skutečné spojení s autorkou a zapomíná na všechny ty kroky mezi tím, kdy knihu napsala a tím, kdy ji můžete číst. Skutečně skvělá práce od překladatelky Libuše Hornové. Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem měla nutkání číst ji nahlas, abych si slova mohla vychutnat hned dvakrát. To se mi opravdu moc často nestává.
Za mě tedy naprosto perfektní a pro vás, pokud vám nevadí pomalejší a méně akční příběh se spoustou tajemna a s krásným jazykem, mohu jen doporučit.

 

Honba za Hemingwayem - Diane Gilbert Madsen

23. 10. 2014

Anotace: Kufřík s částí Hemingwayova díla zmizel už za autorova mládí a již nikdy se neobjevil. Nebo ano? Profesor David Barnes si to rozhodně myslí a má proč. Poštou mu totiž přišel balík s rukopisy, které vypadají jako pravé. Chystá se dražba, jenže ještě dřív dojde k vraždě.
Svérázná vyšetřovatelka pojistných událostí DD McGilová má ovšem neuvěřitelnou smůlu. Skutečnost, že David byl jejím milencem, ji nejen katapultuje rovnou do víru událostí, ale udělá z ní i hlavní podezřelou. To by ovšem nesměla být DD se svými netradičními metodami, aby si neporadila jak s policisty, tak se skutečným pachatelem.


Mnoho lidí se je pokoušelo najít, ale když se ztracené Hemingwayovy rukopisy po letech ukáží, přinesou spíš smůlu každému, kdo s jejich nalezením má něco i jen vzdáleně společného. David, odborník na Hemingwaye, který je dostal poštou a chtěl je obratem vydražit, je zavražděn a DD, která je měla prozkoumat a ověřit jejich pravost pro pojišťovnu, je náhle hlavní podezřelá. Když navíc začne mrtvol přibývat a DD se sama několikrát ocitne ve smrtelném nebezpečí, zjistí, že bude muset začít jednat, jinak by mohla sama skončit mrtvá nebo v lepším případě ve vězení. Kdo by ale mohl chtít, aby rukopisy zůstaly ztracené? A proč někdo zavraždil i Davidova právníka a kolegyni? Věděli něco, co neměli? A kdo vlastně Davidovi rukopisy poslal?
Kratičká detektivka, která mě opravdu zaujala svou zápletkou, ale v provedení nakonec dost zklamala. DD kromě záhady ohledně rukopisů řeší ještě dva případy jako vyšetřovatelka pojistných událostí, takže jí na případ vraždy zbývá opravdu málo času. Nakonec se mi zdálo, že kromě vyhýbání se pokusům o její vlastní vraždu a ukradení notebooku, ze kterého se vlastně skoro nic nedozvěděla, pro vyřešení případu neudělala vůbec nic. Vyřešil se tak nějak sám, když ji konečně konfrontoval sám vrah a jako správný padouch jí před vraždou ochotně vysvětlil, co udělal a proč. Není skvělé, jak se věci občas vyřeší samy od sebe? Ani ne, když čtete detektivku, ve které hlavní postava na nic nepřijde.
Další věc, která mě rozčilovala, byly neustálé připomínky, že DD je skotského původu. Jako by na tom bylo něco důležitého. Chápala bych to, kdyby měl tenhle fakt nějaký vliv na příběh, jenomže on neměl. Stejně tak DD bývalí milenci, které neustále omílala, mi přišli tak nějak zbyteční. A co potom ta romantická zápletka s Mitchem? Poznají se, ona udělá pravý opak toho, co on po ní chce, druhý den se on jí přijde omluvit, přinese jí květiny, pomůže jí s krádeží z místa činu a najednou jí strašně miluje a rozhodne se jí chránit před možným smrtelným nebezpečím. Co to sakra? Takhle to přece ve skutečném světě nefunguje. A neříkejte mi, že tohle je přece fikce. Je to realistická fikce, tak bych ráda viděla taky trochu toho realismu. Prostě jedno velké zklamání. Maličko lituju, že jsem si koupila ještě další 3 knihy ze stejné edice. Jen doufám, že alespoň ty dvě od jiného autora nebudou tak špatné. Musím říct, že tahle mě teda rozhodně nepotěšila.

Smrtící chaos - Matt Dickinson

21. 10. 2014

Anotace: Zdánlivá drobnost – mávnutí motýlích křídel – uvede do chodu řetězec dramatických událostí a osudově ovlivní životy mnoha lidí. Matt Dickinson ve své mistrně napsané próze zavede čtenáře v krátkých „klipových" vstupech do rozličných prostředí – třeba na severní stěnu Mount Everestu, na palubu Boeingu 747, k jezeru Malawi, na dostihovou dráhu – a nechá je se zatajeným dechem sledovat klíčové okamžiky v životě svých hrdinů. Román vycházející z teorie chaosu je určen všem, kdo milují napětí, ale nespokojí se jen s povrchní četbou. Klade řadu provokativních otázek a přináší překvapivé odpovědi. Někteří přežijí. Jiní zemřou. Všichni jsme propojeni.

Nuda. Nuda. Nuda.
Obvykle dávám knize sto stran, aby mě přesvědčila, že jí mám dočíst. Tady jsem to musela vzdát už asi po padesáti, protože to se prostě nedalo. Nedokázala jsem to. Na druhou stranu už se nedivím, proč zrovna tahle skončila v Levných knihách. Občas je to na pováženou a člověk jen smutně kroutí hlavou nad vkusem českých čtenářů (i když samozřejmě důvodů, proč jsou knihy nabízeny za zlomek ceny v Levných knihách, je víc), tentokrát je to ale naprosto zasloužené. Jediné čeho je mi líto je nakladatel, který na tohle vydal nejspíš dost peněz a bohužel musím konstatovat, že vsadil na špatného koně. Za mě povinná jedna hvězdička a pryč od toho.

 

Prohlídka mého bytu

18. 10. 2014

Knižní povídání tenhle měsíc nebude. Upřímně, je to proto, že bych neměla o čem povídat. Všechny přečtené knihy jsem vám shrnula už v minulém videu (Hlášení místního rozhlasu) a od té doby jsem zatím jen jednu rozečetla. Protože jsem vám ale slíbila, že video bude, rozhodla jsem se Knižní povídání nahradit videem, které by vás i tak mohlo zajímat. Nedávno jsem se stěhovala a nový byt se mi vážně líbí, takže jsem vám natočila, jak to u mě vypadá. Teď jen doufám, že mi odpustíte další výpadek z běžného provozu. Na konci měsíce se ale určitě můžete těšit na Co je nového a pak se vše vrátí k normálu. Dobře?


Ztracené memoáry Jane Austenové - Syrie Jamesová

16. 10. 2014

Anotace: Fiktivní příběh Jane Austenové, při jehož čtení se několikrát vrátíte na začátek knihy a znovu se ujistíte, že to, co čtete, je fikce. Tak dovedně vymyslela, uspořádala a napsala vzpomínky slavné spisovetelky Syrie Jamesová. Memoáry, které máte před sebou, zahrnují rané období života Jane Austenové, dobu, kdy (možná...?) prožila milostné vzplanutí. Jsou skvělou sondou do duše výjimečné, inteligentní a vzdělané ženy, která duchem a talentem daleko předčila dobu, v níž žila.

Jane Austenová je pro mnohé čtenáře malou záhadou. Jedna ze dvou neprovdaných dcer početné rodiny Austenových si vymýšlela příběhy už od dětských let, později se naučila je zapisovat a nakonec se jí podařilo několik jich vydat tiskem. Jaká ale byla ona sama? Jaký byl její každodenní život, o kterém tak dovedně píše ve svých knihách? Na to všechno se pokusí odpovědět Syrie Jamesová v románu přesně ve stylu Jane Austen. 
Tahle knížka je jednoduše úžasná. Chcete si přečíst něco dalšího od Jane Austen, ale všechny její romány už máte za sebou? Některé dokonce už několikrát? Pak rozhodně doporučuji Syrii Jamesovou. Ztracené memoáry byly první kniha, kterou jsem od téhle autorky četla, ale skutečně jsem si ze začátku nebyla jistá, jestli se jedná o fikci nebo skutečnost. Tak povedené to bylo, a tak dokonale dokázala napodobit styl Jane Austen, že jsem pěknou chvíli pořádně tápala. Příběh je přesně takový, jaký od podobné knihy chcete. Život jedné neprovdané dívky, jejíž biologické hodiny podle tehdejší doby už téměř dotikaly a samozřejmě nevyhnutelná milostná zápletka. Celé je to ale napsané tak povedeně a tak uvěřitelně, že budete s napětím otáčet stránku za stránkou. Postavy jsou prostě skvělé a taky aby ne, když se jedná o samotnou Jane a její rodinu. Navíc můžete zprostředkovaně sledovat, jak Jane své romány psala a přepisovala, dokud s nimi nebyla naprosto spokojená. Uvidíte i problémy, jaké měla při prvních pokusech o vydání svých děl. No prostě vše, co si může pořádný fanoušek Jane Austen přát.
Je sice smutné, že se jedná pouze o fikci, a že alespoň podle mých informací nebyly žádné skutečné memoáry nalezeny, zase tak nešťastná bych z toho ale nebyla. Syrie Jamesová to vymyslela tak dokonale, že by to skutečný Janin život nejspíš netrumfl. Za mě prostě spokojenost veliká a všem fanouškům Janina stylu můžu jenom doporučit.


Démonolog - Andrew Pyper

14. 10. 2014

Anotace: Profesor David Ullman patří k předním světovým autoritám v oboru literatury zabývající se démony, specializuje se na klasickou poemu Johna Miltona Ztracený ráj. Přitom je ateista a ke svému oboru přistupuje pouze jako k výplodu lidské představivosti. Když do jeho pracovny přijde záhadná Hubená žena, vyzve ho k cestě do Benátek a dosvědčení existence „jevu“, odmítne ji. Žena mu nicméně zanechá na stole letenky a benátskou adresu. Večer Davidovi oznámí jeho manželka, že od něj odchází. David se impulzivně rozhodne využít příležitosti a vzít svou dvanáctiletou dceru do Benátek. Dceru v poslední době sužují stejné záchvaty melancholie, jaké dlouhodobě trápí i Davida. Ale cesta do Benátek má nečekané následky. Nejprve se David na poskytnuté adrese setká se zcela jasně choromyslným mužem připoutaným k židli. Ale nemohl by být posedlý? Pak ale muž promluví hlasem Davidova zemřelého otce, přičemž opakuje poslední slova, která před smrtí pronesl k svému synovi. Slova, po nichž zůstaly jizvy v duši. David chce co nejdřív opustit Benátky a spěchá zpátky do hotelu, kde najde svou dceru Tess, jak stojí na okraji střechy nad vodami kanálu. Než spadne dolů, stačí vyslovit poslední prosbu: Najdi mě. Následuje nepředstavitelná proměna Davida Ullmana ze skeptika na přesvědčeného věřícího. V úděsném pátrání pod vedením symbolů a hádanek ze stránek Ztraceného ráje musí David Ullman sledovat démona, který se zmocnil jeho dcery, a zjistit jeho jméno. Jestli se mu to nepodaří, ztratí Tess navždy.

Ok, o čem kniha je už nemusím říkat, protože tahle anotace je tak detailní, že už člověk skoro ani nemusí číst knihu samotnou. Démonolog má zajímavou premisu - ateista, který nevěří na démony je najednou donucen věřit a dokonce po démonech začít pátrat, jinak přijde o svou milovanou dceru. Jistě, zní to zajímavě, ale skutečnost byla bohužel nudná a trochu matoucí. I když je David skeptický, stejně si rád udělá výlet do Benátek, kde uvidí podivně se chovajícího člověka přivázaného k židli a jeho dcera skočí ze střechy hotelu. Potom se vrátí domu do New Yorku a začne na základě naprosto šílených vodítek pátrat po démonech. Ta vodítka získává většinou ze svých snů, kde jeho dcera nebo někdo jiný řekne úryvek Miltonovy básně Ztracený ráj a  David najednou přesně ví kam jít. I když si vybere z celého státu naprosto náhodné město, stejně se trefí a dostane se se svým pátráním zase o kus dál. Dává to smysl? Ani moc ne. Takhle příběh pokračuje, až se dostaneme na konec.
Nechci prozrazovat žádné spoilery, ale ten konec byl tak naprosto nesmyslný, že jsem skutečně nad knihou kroutila hlavou. Celý příběh graduje k odhalení jména démona, aby ho David mohl přemoci. Problém je v tom, že David se se samotným démonem vlastně nikdy nesetká, takže celý konec knihy je vlastně naprosto o ničem. Kdo něco takového vymyslel a proč to někdo publikoval a dokonce přeložil, mi zůstává záhadou, ale pro mě byla takhle kniha rozhodně obrovským zklamáním. 

 

Hlášení místního rozhlasu #11

11. 10. 2014


Jsem zpět! Máte radost? Oslavme to malým videem, ve kterém vám všechno vysvětlím. Možná jste si všimli, že jsem teď nějakou dobu nepřidávala videa a nepsala na své stránce na facebooku. Vysvětlení je jednoduché - stěhovala jsem se z jednoho bytu do druhého, což sebou přineslo mnohé komplikace mého života (včetně skoro dvou týdnů bez internetu a druhé práce). Inu, zažila jsem krušné chvilky, ale teď už se vše pomalu vrací do normálu. Tady si můžete poslechnout víc:


Za kvalitu videa se omlouvám. Budu muset vymyslet, jak to lépe osvětlit, protože okno je teď od mé knihovny trochu daleko, takže pokud není naprosto jasno, hádám, že přirozené světlo mi už stačit nebude. Možná budu muset změnit pozadí a nenatáčet až před knihovnou, ale uvidíme. Však já na něco přijdu. Zatím to tedy vypadá takhle, ale už příště to snad bude mnohem lepší kvalita.

Temný oheň - C.J. Sansom

9. 10. 2014

Anotace: Intriky tudorovské doby
Píše se rok 1540 a Matthew Shardlake zažívá horké léto. Snaží se vést advokátní praxi a přežívat bez velkého rozruchu, protože má obavy z nemilosti Thomase Cromwella. Obhajoba dívky obviněné z vraždy ho však znovu přivádí do blízkosti prvního ministra krále Jindřicha VIII., který mu dává nový úkol: najít tajemství řeckého ohně, jež se po staletích zapomnění vynořilo v záznamech jednoho zrušeného londýnského kláštera, aby hned zase nevysvětlitelně zmizelo. V tudorovském Londýně nic není takové, jak to vypadá na první pohled.


Matthew bude mít opravdu perné léto. Musí vyřešit vraždu a zachránit tak nevinnou dívku před smrtí umačkáním a hlavně musí splnit tajný úkol pro lorda Cromwella. Ve sklepě jednoho zrušeného kláštera se našel sud řeckého ohně, který dokáže zničit celou flotilu lodí na moři a mohl by tak pomoct s výhrou války proti Francii a Španělsku. U sudu byl i návod, ale ten se ztratil a je potřeba sud i návod dostat zpět. Thomas Cromwell totiž slíbil řecký oheň králi, a pokud ho nedokáže včas získat, upadne v královu nemilost a přijde o své postavení a moc. Dokáže Matthew vyřešit oba případy včas a zachránit tak Cromwella i nevinnou dívku? Čas se krátí a mrtvol přibývá. Matthew se bude muset rozhodnout, na kterou stranu se přidá. Je opravdu v jeho nejlepším zájmu předat Cromwellovi temný oheň, i kdyby ho dokázal získat?
Tenhle díl historických detektivek o hrbatém právníkovi se mi už zdaleka nelíbil tolik jako Rozpuštění. První díl byl o vraždách v uzavřeném prostředí kláštera a situace se tam vyvíjela opravdu rychle a napínavě. V Temném ohni bylo příliš mnoho postav a Shardlakeova snaha vyřešit dva případy najednou také moc nepomáhala. Celé to bylo takové zmatené, když jsem na dva dny knihu odložila, měla jsem pak problém se v ní znovu zorientovat a to čtenářskému zážitku rozhodně nepřidá. Nakonec jsem jí četla víc než týden a jediné co mě donutilo ji dočíst, bylo příšerné zpoždění při cestování vlakem. Nejsem si jistá, jestli bych jí jinak vůbec dotáhla do konce. Zápletka s vraždou byla docela zajímavá, i když jsem už asi od poloviny jejího vyšetřování tušila, co se stalo, na druhou stranu zápletka řeckého ohně, i když opravu neprohlédnutelná, byla tak nudná, že jsem vážně měla chuť knihu odložit.
Většina příběhu byly jen popisy Shardlakeova popojíždění po Londýně na koni. Někam dojel, promluvil s někým nebo našel další mrtvolu a zase odjel. Mezitím si tak akorát stěžoval na bolest zad a příšerné horko. Nic extra zajímavého se nedělo tak zhruba ve dvou třetinách knihy, což už je vážně příliš vysoké procento. Prostě, tahle kniha pro mě byla velké zklamání a jen doufám, že to Vladař, tedy třetí díl, opět napraví, jinak budu vážně litovat těch peněz a času, které jsem do celé série vložila.


Poslední drakobijce - Jasper Fforde

7. 10. 2014

Anotace: Kde jsou ty časy, kdy bylo kouzelnictví nepostradatelné? Dalo se s ním zachránit království, prošťouchnout ucpaný odpad a obstaralo spoustu dalších užitečných věcí. Jenže jeho význam upadá. Instalatér je lacinější než kouzelník a na létajících kobercích se rozváží pizza. Patnáctiletá Jennifer Strangeová řídí kouzelnickou agenturu Kazam, která se v těžké situaci tak tak probíjí...

Kouzelníci jsou zcela běžná záležitost. Jsou dokonce tak běžní, že si je můžete najmout na opravy v domě, zavolat si o výsledky sportky nebo klidně o zítřejší počasí. Problém je, že magická moc slábne a kouzlo se častěji ne povede, než povede, takže se lidé stále více spoléhají na vlastní síly a kouzlům se spíš vyhýbají. To ale jen do té doby než je předpovězeno, že poslední drak brzy zemře. Magická moc začne po téhle předpovědi  opět stoupat, kouzelníci jsou ve svých snahách úspěšnější a lidé jim opět začínají věnovat pozornost. Největší pozornost ale získává poslední dračí území. Ohraničený pozemek, na který nesmí žádný smrtelník vstoupit a který se už brzy uvolní, až drak konečně zemře. Jenomže proč drak najednou umírá? A co se stane s magickou mocí, až draci úplně vyhynou?
Už jsem to říkala několikrát, ale tahle knížka mi strašně připomínala Pratchetta píšícího pro děti. Poslední drakobijce je opravdu vtipná kniha, občas zacházející až do absurdna, a přesně takové knihy já mám ráda. Samotný příběh o posledním drakovi a posledním drakobijci a o tom, jaký vliv bude smrt draka mít na cenu nemovitostí, byl vážně originální. Tuhle knihu jsem si vyhlédla hlavně díky té krásné obálce, ale ani jsem moc nečekala, že by se mi vážně líbila. Je to přecijen čtení spíš pro mladší čtenáře. Celý svět posledního Drakobijce je ale tak skvěle vymyšlený, že jsem se skoro nemohla odtrhnout. 
Jistě, do Harryho Pottera to má daleko a nejsem si jistá, jestli u nás vyjdou i další díly, ale Jennifer Strange se mi vážně zalíbila. Průběh příběhu možná byl docela průhledný, ale ten závěr jsem vážně nečekala a dokonce mi to chvílemi přišlo i napínavé, což se u knih pro děti málokdy stane. Většinou se autor tak nesnaží, protože si myslí, že píše pro méně náročné a předvídavé publikum. Jasper Fforde to ale rozhodně neodfláknul a vytvořil tak skutečně zajímavou a povedenou knihu. Myslím si, že jestli u nás vyjdou i zbylé dva díly, nejspíš si je také koupím. Když už pro nic jiného, tak ty obálky jsou prostě kouzelné.


Citadela - Kate Mosse

2. 10. 2014

Anotace: Carcasonne, rok 1942
Odvážná a energická dívka Sandrine zjistí, že ji události vtáhly do odboje proti německé okupaci. A stane se součástí odbojové organizace s krycím označením „Citadela“, složené z obyčejných žen odhodlaných nasadit všechno a dovést do konce děsivý boj stínové války zuřící všude kolem nich. Jih Francie je sice „svobodná zóna“ a Němci jej neobsadili, ale Pétainova vláda ve Vichy s nimi kolaboruje a nikdo vlastně pořádně neví, kdo je přítel a kdo nepřítel. Válka se nevyhnutelně blíží ke svému krvavému a strašnému závěru a Sandrine zjistí, že její osud je spojen se třemi velice odlišnými muži. Kdo je ale skutečný nepřítel? Od koho hrozí největší nebezpečí? A kdo je tím pravým strážcem pradávných tajemství, jež už po celá pokolení přitahují do podhůří Pyrenejí mnohé pátrače? Sandrine hledá nejen pravdu sama o sobě a svou lásku, ale také prastarý text, který, i když to zní neuvěřitelně, by snad mohl změnit osud války.

Citadela je příběh Sandrine, naivní dívky, ze které se stane bojovnice odboje. Nejsem si jistá, jak přesně k tomu dojde, protože jsem tuhle knihu nedočetla. Po sto stranách odkládám a hlásím, že tohle pro mě prostě není. Nesnáším knihy s tématikou druhé světové a odboje už vůbec. Všechno to skrývání, politikaření a dojemné proslovy o tom, jak bojují za svobodu. Jsem si jistá, že takoví lidé skutečně existovali a takové věci se skutečně někde staly, ale mě to prostě nebaví a nezajímá.
Myslela jsem si, že když mám styl Kate Mosse tak moc ráda, přehlédnu ten fakt, že celá kniha je situovaná kolem francouzského odboje, ale obávám se, že tohle je na mě trochu moc. Je to škoda, protože předchozí dva díly i ten nepovedený třetí (Zimní přízraky), se mi vážně líbily, ale přečíst víc než 500 stran na téma, které mě nezajímá, prostě nedokážu. Alespoň zatím ne. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední díl volně navazující série, knihu si rozhodně nechám a kdo ví? Třeba do ní jednou dorostu. Prozatím se na ní ale bude prášit v mé knihovničce a bude čekat, kdy nadejde ta správná chvíle.
Jinak psané je to dobře a postavy mě hned zaujaly, takže pokud nemáte proti danému tématu stejné výhrady jako já, rozhodně doporučuji se pustit i do tohohle posledního dílu.


Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.