Svět knihy 2013 opět provázela pouze jediná myšlenka: páni, těch knížek!! Letos jsem ale byla připravená. Povolila jsem si utratit docela pěknou sumičku a sepsala jsem si seznam knih, které bych chtěla ulovit, pokud bych na ně narazila. To ode mě bylo velice naivní, protože jsem nakonec sumu překročila a knihy nakoupila úplně jiné, ale k tomu se dostaneme později. S tímhle plánem jsem každopádně velice optimisticky vstupovala do holešovického Průmyslového paláce téměř hned po otevření (10:00), hned u dveří jsem si vzala mapku a šla jsem do toho.
Prozkoumala jsem pravé křídlo (které mě letos moc nezaujalo), prošla jsem rychle střed a vydala se do levého, kde sídlili mí oblíbenci: Argo, Host, Knižní klub, Fragment a tuny a tuny dalších. Nemohla jsem se vynadívat na ty krásky, ale pořád jsem si tak nějak nemohla vybrat. Knížky ze seznamu jsem nikde neviděla a nakonec jsem si koupila pouze jednu knížku, o které jsem nikdy neslyšela, a to hlavně proto, že byla ve slevě. Odskočila jsem si ještě ven z areálu jednu knížku prodat a už jsem se chystala udělat jen poslední věc a jet radši domů (to mohlo být někdy mezi 11. a 12. hodinou). 
Po cestě jsem ale potkala stánek Saudské Arábie, kde postarší sympaťák seděl a "kreslil" (psal v nádherné arabštině). Chvíli jsem ho pozorovala, když zvedl hlavu a zeptal se mě na jméno. On totiž návštěvníkům psal jejich jména v arabštině. Vypadalo to vážně působivě, ale každé jméno trvalo nějakou dobu, takže jsem mu jen řekla to svoje a odešla dál za svým plánem. Chtěla jsem se stavit u stánku Fragmentu, koupit si Nepřítel mého nepřítele a poprosit "paní Petrusovou" o podpis. Jenomže u Fragmentu Nepřítele už neměli. No není to smůla? Tak jsem teda šla ke Katky stánku jen s mapou areálu, na kterou jsem chtěla získat podpis a co nevidím, přímo před stánkem stojí skupinka povědomých lidí. Říkala jsem si, že některé poznávám, když mi svitlo, že to jsou přece blogerky a v tu chvíli mi to začalo docvakávat: Vendea, Kath, Willinda, Suši, Fée, Amy, Freckels, Kristie... Chvíli jsem přemýšlela, že bych se zašla představit, ale to už u mě stála Suši, že jsem přece Ohana a že mě poznaly podle mých videí a tak dále a tak dále. Tak jsem se teda připojila. (Přišla jsem si přitom skoro jako filmová hvězda, kterou lidi poznávají na ulici, a ten podpis, o který mě Suši požádala, mi k návratu do reality moc nepomohl :) Potom už jsem teda brázdila uličky veletrhu se spolublogerkami a postupně se navíc přidávaly ještě další.
A protože každá z blogerek měla asi tak tunu knih, rozhodla jsem se, že si přece nebudu připadat méněcenná a vydala jsem se ještě jednou ke svým oblíbeným stánkům a u každého jsem něco koupila. Nakonec jsem tedy pořídila krásných pět knih, spoustu edičních plánů, abych věděla, co se chystá, nádhernou magnetickou záložku a samozřejmě nemůžu zapomenout na mé jméno v arabštině.
Celkem bych to viděla na opravdu povedený Svět knihy a už se nemůžu dočkat příštího roku! A holky, jsem ráda, že jsem vás poznala osobně. To byl totiž nakonec asi nejlepší zážitek z celého dne :)
4 komentářů:
To je hezké, že i když jste se neznaly osobně, tak se přece jen díky videům poznáte! To už něco znamená.
Pokud se to podaří, tak příští rok bych se taky chtěla na Svět knih podívat, ale je to strašně dlouhá doba, takže nic neplánuji. Až to přijde, tak to příjde. Taky bych už měla začít šetřit :-D a do Prahy jet s dvoukolákem, abych ty knížky nějak odvezla.
Tak strašně mě mrzí, že jsem se tam letos nedostala. Měla jsem to v plánu, ale odpadl mi jediný človíček, se kterým jsem tam mohla jít a samotné se mi tam nechtělo, takže jsem to prostě vzdala :-( :-/
Ale dle tvého popisu tam muselo být fajn :-) A to arabské jméno by se mi taky líbilo, je to originální :-)
Koupené kousky vypadají dobře. Hlavně tedy Dech, který mi neskutečně připomíná film Vyměřený čas, a Dívka na klíček :-)
Příští rok tam prostě musím taky!!! :-)
"Hele, to je Ohana, ne?"
"Myslíš?"
"Joo určitě to bude ona, já ji poznám z videí, věřte mi, fakt!"
"Jo, jo?"
"Tak se zeptáme, ne?"
:D :D
Jo, ráda jsem tě viděla :) Veletrh byl super!!
Já jsem na holky taky narazila docela náhodou, i když jsem věděla, že tam někde musí být. :) Ale dalo mi poměrně zabrat, než jsem se přemluvila k jejich oslovení. :D :) Nakonec jsem moc ráda, že jsem to udělala, jen mě mrzí, že jsem musela tak brzo odejít. :) Nom, na příštím srazu se snad budu moci zdržet déle. :)
A moc pěkný výběr knih! Hlavně na ten Dech jsem docela dost zvědavá. :) Snad se k němu sama dostanu v blízké době. :)
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)