Knižní povídání: Únor/Březen

A jsem zpět s videem, tentokrát ale taky se smutnou zprávou. Nebojte se, blogu se nic neděje. Ta zpráva je spíš osobního rázu. Vše je vysvětlené ve videu, ale tady chci ještě říct, že pokud vám budu připadat přepadlá, divná nebo prostě ne tak upovídaná jako jsem obvykle (obzvlášť na konci videa), tak aspoň víte proč. Ale nebojte se, koupila jsem si spoustu skvělých knížek, na které už jsem se strašně dlouho chystala, takže v příštím Co je nového už bych měla být zase v normálu. Všechny ty krásné knížky mi totiž neskutečně zvedají náladu. A teď už samotné video:

A co vy? Co pěkného jste přečetli? A souhlasíte se mnou ohledně mých přečtených knih? Nebo se někomu líbily třeba takové Zombie blondýny? Jen se podělte o svůj názor, ráda si to všechno přečtu a třeba se už konečně dokopu taky k nějakým odpovědím.

Vybrané okruhy z mechaniky pohrom - Marisha Pesslová

Anotace: Prvotina čtyřiadvacetileté, neobyčejně nadané americké autorky, vzbudila v roce svého vydání, 2006, nebývalý ohlas: nejdříve z důvodů atraktivní podoby jako krásná autorka (mnozí tvrdili, že se jí dostalo takové pozornosti jen kvůli tomu, jak vypadá), a hned vzápětí chválou kritiků za výjimečný talent. Detektivní příběh je napsaný s takovou bravurou pro detail i celkovou koncepci, matení i napětí, a s takovým vtipem, že jej někteří recenzenti označili za příliš "velkolepý ohňostroj nápadů a bonmotů".

Román je koncipovaný do kapitol nazvaných podle povinné četby z kánonu americké a světové literatury. Hlavní hrdinkou a vypravěčkou je studentka na vysoké škole Modra van Meerová, která pouze se svým otcem (matka zahynula), vysokoškolským hostujícím profesorem jezdí semestr od semestru od školy ke škole, až na jeden celý rok zakotví na prestižní škole Sv. Gallwaye v Severní Karolíně. Zde se Modra stane záhy členkou tajného eltiního spolku studentů vedených profesorkou filmové vědy charizmatickou Hannou Schneiderovou, jejíž život (i smrt) jsou opředeny samými tajemstvími.

Modra, naše vypravěčka, obvykle žije jako nomád. Spolu se svým otcem cestuje po celých státech a v žádném městě se nezdrží déle než pár měsíců. Poslední rok střední školy má ale strávit v jednom městě a chodit na školu Sv. Gallwaye, aby odmaturovala tak, jak se má a měla šanci na přijetí na Harvard. Prvně tak musí čelit problému, jak si najít dlouhodobější kamarády. Naštěstí si jí všimne Hanna Schneiderová, která Modru vezme pod svá ochranná křídla a zapojí ji do své "studijní" skupiny. Každou neděli k sobě domů zve skupinku studentů, kterým uvaří večeři a povídá si s nimi o všem možném. Modra se stává jednou z vyvolených a zdá se, že si ji ostatní skutečně oblíbili, tedy až do chvíle, kdy Hanna na společném výletu do přírody zemře. Najednou se skupinka rozpadá, a je jen na Modře, aby zjistila, jak to vlastně s Hanninou smrtí i životem bylo. Může se jí to povést? Uvěří ostatní, že Hannina smrt není její chyba?

Neskutečná ztráta času! Tohle varování by měli psát už na obalu. Vybrané okruhy jsou rozhodně literární skvost, to jim neupírám, ale jako zábavná literatura, která má člověku poskytnou únik? Tak na to se rozhodně nehodí. Kniha je skutečně plná bonmotů, citací, zdlouhavých popisů jak věcí, tak i myšlenek a prostě všeho možného, co z jejího čtení činí naprosté utrpení. Marisha neustále odbíhá od tématu, aby čtenáře seznámila s něčím pro hlavní příběhovou linii naprosto nepodstatným. Rozhodla jsem se to snášet, protože jsem byla zvědavá, kam se příběh ubere. Pokud kniha začíná popisem mrtvoly jedné z hlavních postav, většinou to člověka zaujme. Tady se ale jedná o zavádějící reklamu. Než se totiž doberete řešení, sami umřete nudou. 

Co mi ale na Okruzích vadí nejvíc, je že to rozuzlení, kvůli kterému jsem vyplýtvala tolik drahocenného čtecího času, je naprosto absurdní. Za tu námahu to rozhodně nestálo. Netuším, co Marishu posedlo, že se dobrala k takovému řešení, ale vážně? Maličko to přehnala. Vlastně to přehnala docela dost. Skončila se svým příběhem tak daleko za hranicí realismu, že jsem mi nezbylo než jen nešťastně kroutit hlavou. A to vše prosím na více než 400 stranách, psaných velice rozvláčným stylem. No nenaštvalo by vás to? Z vlastní zkušenosti radím, držte se od téhle knihy dál. Nestojí to za to.

Proroctví sester - Michelle Zinková

Anotace: První díl „gotické“ fantasy série situované do Ameriky konce 19. století. Dvojčata Lia a Alice právě osiřela. Lia objeví na zápěstí tajemné znamení a začíná si všímat podivného krutého chování své sestry. Objeví knihu s jedinou stránkou, ve které si přečte temné proroctví, které varuje před příchodem Ďábla na svět. Lia se domnívá, že ona je Strážkyní, která tomu má zabránit, a její zlá sestra Branou, jíž má Zlo vstoupit. Ale je to skutečně tak jednoduché?

Může být ta anotace ještě víc spoileroidní? Spíš ne.
Po smrti otce Lii, Alice a Henryho se Lie na předloktí objeví tajemné znamení Urobora, hada, který pojídá vlastní ocas. To samo o sobě je podivné, ale když se její sestra začne chovat tajnůstkářsky a její přítel najde při katalogizaci knihovny tajemnou starobylou knihu, ve které zbývá jediná stránka se začátkem děsivého proroctví, začne si Lia myslet, že se možná nejedná pouze o souhru náhod a začíná pátrat. Jakou roli hrají sestry v proroctví? A co znamenají znamení na předloktí Liiných kamarádek?
Nejsem si jistá, co mám na tuhle knihu říct. Nečetla jsem nic s podobným námětem, ale stejně mi přišla strašně tuctová. Nějaké starobylé proroctví je v každé druhé knize, padlí andělé a příchod satana na zem je zase ve spoustě jiných knih a i když většinou nejsou ve stejném kontextu jako v Proroctví sester, stejně to působí dost okoukaně. Lia se mi zdála dost ufňukaná, Alice zase lehce šílená a všechny postavy naprosto pitomé. I já, která se snažím tajemství knih neodhalovat předem, jsem už někde v polovině věděla, jaká velká odhalení nás čekají. A to už je opravdu co říct.
O to překvapivější je, jak rychle se kniha četla. Ani jsem nemrkla a měla jsem sto stránek za sebou. Další mrknutí a jsem na konci. Nechápu to. Autorka musí být buď tajný génius, anebo čarodějka. Ať tak nebo tak, jsem ráda, že alespoň tohle nesporné pozitivum můžu Proroctví sester přiznat. Co se mi ještě líbilo, byla ta temná atmosféra a samozřejmě mé milované období, do kterého je kniha zasazena. Jinak ale byla naprosto průměrná a nijak zvlášť mě neuchvátila. I tak si hodlám přečíst další díly, to ne že ne, jenom se do nich nebudu až tak hrnout.

Náklonnost - Sarah Waters

Anotace: Román populární autorky (např. Zlodějka nebo Špičkou jazyka) z prostředí viktoriánského Londýna a jeho ženských věznic.
Margaret Priorová, mladá dáma z lepší společnosti, má před sebou ušlechtilý úkol. Coby dobročinná návštěvnice bude docházet do Millbanku, nejponuřejší ženské věznice v Londýně, a stýkat se s tamními trestankyněmi. Skeptická a nešťastná Margaret, zotavující se z pokusu o sebevraždu, vidí v ženách z Millbanku jen prosté ubožačky, dokud se neseznámí se Selinou Dawesovou. Mladá spiritistka, odsouzená za podvod při seanci, přitahuje Margaret od prvního okamžiku a díky ní se nechá stále hlouběji zatahovat do světa duchů a zjevení, otisků nehmotných dlaní a nevysvětlitelných úkazů.

Margaret Priorová je mladá dáma z lepší společnosti. Dáma lehce vyšinutá, vzhledem k tomu, že se nedávno pokusila o sebevraždu. Přesto se v rámci své dobročinnosti (a znuděnosti) rozhodně docházet do ženské části věznice Millbank, aby navštěvovala ženy v celách a trochu je zkulturňovala. Ze začátku je z vězeňského prostředí celá nesvá, ale rychle si zvyká, a když se seznámí se Selenou, mladou spiritistkou, dokonce se začne do vězení těšit. Selena je totiž médium a ukazuje Margaret tajuplný svět duchů. Posílá jí domů po duchách malé dárky, ví o ní věci, které nikdo nemá vědět a dokonce jí svádí na velice hříšnou cestu. Chce s pomocí duchů uprchnout a odjet s Margaret do Itálie, kde by mohly žít jako žena a žena. Může se jí to ale povést? Jsou duchové skuteční? Je Selena pravým médiem?
Stejně jako ostatní knihy, které jsem od Sarah četla, je i tahle úplně jiná. Jsou tu ale témata, která se opakují. Duchové, lesbická láska, ženská emancipace a samozřejmě psychické problémy. I když kromě duchů jsou ostatní jen lehce nakousnutá, ale nijak extra rozvíjená nejsou. Asi je to dobře. Nerada bych, aby se Náklonnost zvrhla v lesbické vězeňské porno. To se do důstojných ulic viktoriánského Londýna rozhodně nehodí.
Jak pořád opakuju, Sarah Watersová je skvělá spisovatelka. Opět je v knize několik zvratů, a až do poslední chvíle si nemůžete být jistí, co je pravda a co ne. Čemu věřit. Takové knihy já jednoduše miluju, protože proč bych měla číst knihu, u které už od prvních stránek vím, jak to dopadne, když můžu číst něco takhle tajuplného?
Opět opravdu čtivě podané, i když to rozhodně není kniha, kterou byste nemohli odložit. Není nijak extra vtipná nebo romantická, ale i tak je jednoduše úžasná. Je to prostě úplně jiný styl, než na jaký je člověk v dnešní době zvyklý. A navíc to grafické zpracování. To je prostě pohádka. Zajděte se podívat do kamenného knihkupectví a zalistujte Náklonností. Jsem si jistá, že neodoláte a budete jí muset mít. Já sama jsem ráda, že jí můžu zapojit do své sbírky a co nejdřív poběžím pro poslední knihu od téhle autorky, kterou jsem ještě nečetla. Je to jako s pokémony. Sesbírej je všechny!

Firefly

Popis z CSFD: Serenity je loď třídy Firefly a její kapitán se jmenuje Malcolm Reynolds, ale nikdo mu neřekne jinak než Mal, což je vlastně latinsky „špatně“, ale co na tom. Tvůrcem seriálu je JOSS WHEDON, který předtím spáchal seriál " BUFFY, PŘEMOŽITELKA UPÍRŮ " Ve Firefly Whedon namíchal space operu s výraznými dějovými i charakterovými prvky westernu tak umně, že se toho producenti převelice polekali a pro jistotu seriál po 14-ti epizodách zrušili.

Firefly se odehrává několik let po prohrané válce Nezávislých proti rozpínavé Alianci. Na straně Nezávislých bojoval i kapitán Malcolm Reynolds a jeho první důstojnice Zoe. Po prohrané bitvě u Serenity se ale válka definitivně zvrtla a Mal zatoužil po jediném: když nemůžu mít opravdovou svobodu, chci mít alespoň loď a celou oblohu pro sebe. Posádka Serenity je hrstka psanců na hraně či spíš za hranou zákona, v klasicky westernovém duchu, včetně všech atributů žánru western: ať už jde o oblečení, zbraně, častý výskyt koní, dobytka, typických padouchů i nefalšovaných zápletek jak vystřižených z divokého západu.

Hm, westernové sci-fi, ve kterém nejsou mimozemšťani, jen vesmírné lodě na obloze, kolty nízko u pasu a spousta koní na planetách. Člověk by čekal, že to bude pitomost, ale víte co? Ono je to vlastně geniální! Všechny postavy, včetně podivné River, si prostě musíte okamžitě zamilovat. Zápletky jednotlivých dílů jsou vtipné a napínavé. Je tu taky trocha toho mezilidského drama a prostě všechno, co byste kdy mohli od seriálu chtít. Možná dokonce něco navíc. Firefly se mi líbila hned od prvního dílu a každý další jsem si zkoušela naplno vychutnat. Jediné neštěstí je, že tenhle skvělý seriál utnuli už po 14 dílech. Tohle rozhodnutí prostě nepochopím. I tak ale rozhodně stojí za to všechny díly zkouknout. Minimálně dvakrát. A ještě něco na závěr, tady máte krásnou píseň z úvodních titulků:

(kdo by si s tou písničkou nezpíval?) Mimochodem jeden díl Community byl udělán ve stylu Firefly, asi jako pocta. Škoda, že jsem Firefly neznala, když jsem sledovala Community.