Mediátor: Temná je noc - Meg Cabot

Anotace: Zatímco v New Yorku byla šestnáctiletá krotitelka duchů Susannah Simonová jediným zástupcem svého řemesla na celých pět městských obvodů, v kalifornském letovisku Carmel-by-the-Sea, kde teď žije s maminkou, nevlastním otcem a jeho povedenými synátory, by se mediátory nejspíš daly dláždit zdejší vyhlášené pláže. K "průvodcům zbloudilých duší" totiž patří nejen ředitel jejich školy, vlídný otec Dominik, se kterým už měla čest v knihách Krajina plná stínů, Devátá stezka a Andělé smrti vyřešit tři složité případy a odeslat zlobivé přízraky do správných posmrtných destinací. Zdá se, že město je doslova přeplněné lidmi, kteří vidí mrtvé. Susannah to brzy zjistí v nóbl hotelu, ve kterém si "odpykává" letní brigádu a kde už by se na ni konečně mohlo usmát štěstí a dopřát ji opravdické rande s někým, kdo by nebyl slaboch, vrahoun ani psychopat...
Gejzíry ironie, nezdolná kuráž a ryzí cit, které Susannah nasadí do boje s dávnými přízraky i se svým dospíváním, ji ve strašidelné hodině duchů nakonec zavádějí až do míst, odkud není návratu. Ano, noc to bude vskutku temná. Jenže pokud láska hory přenáší, nic není nemožné, zvlášť když jde o osudovou lásku až za hrob…

Suzin život asi nikdy nebude jednoduchý. Nejen, že sdílí pokoj s duchem kluka, kterého miluje, teď navíc přichází na scénu i jeho bejvalka María de Silva a chlápek, kvůli kterému se Jesseho zbavila - Diego. Tihle dva se snaží ze všech sil zabránit tomu, aby se pravda o tom, co Jessemu udělali, dostala na světlo. Mohla by jim přece poškodit reputaci (co na tom, že jsou oba dávno mrtví). A aby toho nebylo málo (jako že vraždou posedlí duchové by docela stačili), ani její brigáda nemůže být tak úplně jednoduchá. Při hlídání dětí v hotelu se totiž seznamuje s malým Jackem, zamlklým, ukňouraným dítětem, ze kterého se vyklube mediátor. Už nestačí, že pomáhá duchům vyřešit problémy, které je drží na zemi, teď navíc učí úplně nového a neskušeného mediátora jejich řemeslo. Jak ale zvládnout takovou zodpovědnost a navíc se nenechat v noci zabít Maríou a Diegem? A co se může stát, když Jackovu výchovu úspíší právě María? Kam až je Sussannah ochotná zajít, aby Jesseho ochránila?
Po dlouhé době jsem si dovolila další dávku mé oblíbené drogy - Mediátora. A vážně se teď budu muset držet na uzdě, abych se v nejbližších dnech nepustila do zbylých dílů, dokud nezhltnu tuhle sérii už úplně celou. Jak už všichni víme, Meg Cabot je skvělá spisovatelka a v knize Temná je noc to jen potvrzuje. Tady nejde o žádné jemné nuance, Meg nás hodí přímo do akce a nepustí, dokud nepřečtete poslední stránku. Příběh je to skvělý, napínavý se správnou dávkou adrenalinu i vtipu a navíc se konečně trochu pohneme co se týče vztahu Suze a Jesse. Jediná postava, která mi maličko vadila byl Paul, ale proč mi připadal tak protivný se nakonec vysvětlilo, takže hádám, že jsem ten pocit zachytila naprosto přesně. Paul je prostě slizák, ale nemůžu se dočkat, až se v dalších dílech o něm dozvíme víc (teda jestli se ještě ukáže). Co se mi vážně líbilo byl Megin popis určitého místa. Pozor, maličký spoiler. Nebe je totiž obvykle popisováno velice stereotypně a mě už se prostě obláčky a andílci zajídají. Tady už je bezpečno.
Zase jednou se nezmůžu na nic než na chválu, což už je u knih od Meg Cabot tak trochu zvykem. A protože mě nudí neustále se opakovat, radši teď zmlknu. Jen ještě jednu věc. Pokud jste se do Mediátora zatím nepustili, tak to sakra ihned napravte. (A protože se tyhle knihy prostě nedají sehnat, máte mé vyjímečné povolení jít, stáhnout si knihy kdekoli je dokážete najít, a hned začít číst). Věřte mi, nezabere vám to moc času a litovat rozhodně nebudete.

(Jinak jsem zásadně proti ilegálnímu stahování knih, ale Knižní klub si za to může tak trochu sám, nemyslíte? Kdy už sakra udělají dotisk???)

Co je nového - Květen 2013

Květen téměř skončil a byl to knižně opravdu požehnaný měsíc. A to nejen proto, že byl Svět knihy, o kterém už jsem tu psala. Ale hlavně proto, že jsem získala hodně moc knížek (i když řekněme si to upřímně, většinu z nich jsem musela vyměnit za těžce vydělané peníze). Ale to vůbec nevadí, protože i tak z nich mám obrovskou radost. 

Skvělé taky je, že jsem za květen přečetla zatím 7 knížek a Dívku na klíček hodlám do pátku dočíst, takže by se to číslo mohlo ještě maličko zvýšit. Za to jsem na sebe opravdu pyšná, protože mezi těmi knihami byli giganti jako Prázdné místo a Kruh a ani ty ostatní nebyly nijak tenké. Ale co že jsem si to všechno koupila? Tady to máte:

Je jich hodně a jsou krásné a tady vám o nich něco povím:

A co vy? Byli jste na veletrhu? Koupili jste si tam něco nebo někde kdekoli jinde? A máte už dost mých videí? (Doufám, že ne, protože jsem se rozhodla dělat celý projekt Knihobraní ve formě videí - krátkých, ale úderných).

Bylo nebylo #64

Je to skoro přesně měsíc, co jsem se odhodlala přispět do tohoto meme a za to se vážně omlouvám. Mělo by být týdení, ne měsíční. Jednu věc vám ale chci říct. Myslela jsem, že tenhle víkend natočím další díl Co je nového, ale nakonec jsem doma u rodičů, kde nemám ani kameru ani knížky za celý měsíc, takže natáčení budu muset odložit. Ještě nevím, jestli se do toho pustím už v týdnu, nebo to nechám až na příští víkend, ale rozhodně by nejpozději do týdne mělo další video existovat a mělo by být tady na blogu přístupné. No, uvidíme. Ale protože se na natáčení těším, hádám, že to bude spíš dřív než později.

Teď už ale zpátky k věci. Tenhle víkend čtu Dívku na klíček a i když má tahle knížka nádhernou obálku, nejsem si jistá, jestli se mi tak úplně líbí. Zatím ale nechci soudit. Jsem zatím úplně na začátku. Takže k první větám téhle knihy:

Paolo Bacigalupi - Dívka na klíček

Anotace: Anderson Lake pracuje pro společnost AgriGen v Thajsku jako kalorik. Navenek je ředitelem továrny, ale nenápadně pročesává bangkokská tržiště, hledá potraviny, o kterých se myslelo, že už neexistují, a doufá, že se zmocní bohatství ztracených kalorií minulosti. Potom ale potká Emiko… Emiko je dívka na klíček, zvláštní a překrásné stvoření. Není to lidská bytost, patří mezi Novolidi; je uměle vytvořená, vypěstovaná v líhni. Naprogramovali ji, aby uspokojovala dekadentní rozmary jistého obchodníka z Kjóta, ale teď skončila na ulicích Bangkoku. Novolidi někdo bere jako tvory bez duše, jiní je zase mají za ďábly. Pracují jako otroci, vojáci, jako hračky bohatých. Jsme v mrazivé blízké budoucnosti, kdy svět ovládají kalorické korporace, ropný věk pominul a vedlejší dopady bioinženýrských chorob řádí po celém glóbu. Co se bude dít, když se kalorie stanou měnou? Když se bioterorismus stane nástrojem velkých korporací a když jeho následky naženou lidstvo do éry posthumánní evoluce? Nadějný nový autor Paolo Bacigalupi napsal jeden z nejlépe hodnocených science fiction románů poslední doby. Dívka na klíček získala ve Spojených státech hned pětici významných žánrových cen. Je to svižný dystopický thriller, ale i vize blízké budoucnosti, ostrá jako žiletka.

První věty: "Ne! Mangustan nechci!" Anderson Lake se předkloní a ukáže prstem. "Tamto chci. Áu phonlamáj ný khrap. To s červenou slupkou a zelenými chlupy."

Anderson Lake zatím nepotkal Emiko, takže zatím to vůbec zajímavé není, ale taky je fakt, že jsem přečetla jen 46 stran. Uvidíme, co se bude dít dál. Není to úplně nudné, jen mě nic nenutí knihu vzít do ruky a číst dál. Proto jsem taky celý včerejšek a dnešek nečetla, i když jsem měla vyjímečně příležitost (ticho a klid v bytě s rodiči a dvěma psi). Co na Dívku na klíček říkáte vy?

Prázdné místo - J. K. Rowling

Anotace: Prázdné místo je velkolepý a skvěle napsaný román o soudobé společnosti. Rowlingová vytvořila fascinující svět, v jehož postavách zaručeně rozpoznáte své vlastní sousedy. Šarvátky i divoké střety, jež otřásají životem lidí v Pagfordu, jsou plné vášní, které zasahují i každého z nás.
Po nenadálé smrti čtyřicátníka Barryho Fairbrothera zůstane Pagford v šoku. Je to zdánlivě idylické anglické městečko s dlážděným náměstím a starobylým opatstvím, ale za hezkou fasádou zuří tichá válka. Bohatí válčí s chudými, teenageři s rodiči, manželky s manželi, učitelé se žáky.
Pagford rozhodně není tím, čím se zprvu zdá. Prázdné místo, které po Barrym zůstane v městské radě, se brzy stane katalyzátorem největší války, jakou město zažilo. Kdo bude triumfovat ve volbách provázených vášněmi, pokrytectvím a nečekanými odhaleními? Brilantně napsaná kniha, která je autorčiným prvním románem pro dospělé čtenáře, zároveň nutí k přemýšlení a na každé své stránce znovu a znovu překvapuje. 

No, nevím, jestli překvapuje opravdu na každé stránce, ale zajímavá tahle kniha opravdu je. Vše začne náhlou smrtí jednoho z radních v malém městečku Pagford. Ta přináší příležitost pro změnu poměrů v uzavřené komunitě malého města. I když se totiž na první pohled může zdát idylické, za zavřenými dveřmi se jedná o úplně jiný příběh. Do těchto skrytých příběhů se stránku za stránkou noříme a zjišťujeme, jak se věci opravdu mají. Tušíte, co skrývají vaši sousedi? 

Já vím, zní to tak mysteriózně, že byste čekali, že každý druhý má na zadním dvorku zakopanou mrtvolu a minimálně jeden z obyvatel městečka bude přeoperovaný na ženu, nic tak dramatického to ale není. Jsou to jen skryté manželské problémy, nezvedené dítě, které se rodiče na veřejnosti snaží prezentovat jako andílka, a samozřejmě dobře ukrytá nenávist a pohrdání k polovině městečka. 

Ze začátku jsem se vážně zalekla toho množství postav. Nakonec se to sice nezdá tak strašné, ale když jsem začala číst a v každé kapitole jsem byla seznamována s dalšími a dalšími lidmi, začala jsem si pomalu chystat papír a tužku abych si mohla zakreslovat vzájemné vztahy všech zúčastněných. Po asi sto stranách jsem se ale začala pomalu orientovat a ke konci už mi to přišlo naprosto jednoduché a logické. Tahle je manželka tohohle, který je synem téhle, která se kamarádí s támhletou, která je manželka támhletoho, který podniká s támhletím a ten zase chodí s támhletou, jejíž dítě chodí do školy s dětmi támhletěch. Úplně jednoduché, ne? 

Při pohledu zpět si říkám, co se vlastně v té knize stalo. Protože když začnete příběh dopodrobna zkoumat, zjistíte, že tam skoro žádný příběh není. Obyvatelé městečka se prostě chystají na volby na uvolněné místo v městské radě. Konceptuálně docela nuda. Když se ale pustíte do čtení, zjistíte, že jde ve skutečnosti o mnohem víc. A v tom je právě kouzlo téhle knihy. Rowlingová naprosto skvěle vystihla jednotlivé postavy, ve kterých pomalu ale jistě vážně začnete poznávat lidi, se kterými se znáte ve skutečném životě. A krůček po krůčku nás seznamuje s tím, jak tihle lidé žijí, co skrývají, o co se snaží a po čem touží. Možná v některých postavách poznáte i sami sebe. A jak už to tak u realistických společenských románů bývá, rozhodně se nemusíte bát happy endu. Ten nás totiž v téhle kruté realitě rozhodně nečeká. Nebo možná maličko?

Celkově se mi tedy Prázdné místo docela dost líbilo. Délka knihy je naprosto oprávněná, protože po přečtení chápu, že tohle se osekat prostě nedá. Potom by totiž nevyzněla ta dokonalá "zvrácenost" všech obyčejných lidí v obyčejném světě. Řeknu vám, psychoterapeut by se v Pagfordu skutečně vyřádil.

 

Oheň - Elfgrenová, Strandberg

Anotace: Vyvolené mají začít druhý ročník na gymnáziu. Celé letní prázdniny tajily dech v očekávání dalšího tahu démonů. Hrozba však přijde z místa, které by nikdy nepředpokládaly. Je čím dál zřejmější, že v Engelsforsu je cosi velmi, velmi zvrácené. Minulost se spřádá se současností. Živí potkávají mrtvé. Vyvolené jsou svazovány čím dál těsněji k sobě a opět si musí připomenout, že magie nemůže zhojit nešťastnou lásku nebo spravit zlomená srdce.

Na úvod recenze bych chtěla poděkovat nakladatelství Fortuna Libri za poskytnutí recenzního výtisku. Nesmírně si toho vážím.

V Ohni se opět setkáváme se skupinkou pěti Vyvolených, ale tentokrát je čekají opravdu krušné časy. Nejen, že na každém kroku očekávají nový útok démonů, navíc se s Engelforsem dějí divné věci. Všichni jsou najednou tak "pozitivní". A aby toho nebylo málo, přijíždí zástupci rady, aby konečně spustili vyšetřování zločinů Anny Karin. Dokážou se naše vyvolené konečně spojit v kruh a poprat se se všemi nebezpečími? A co pro ně démoni tentokrát chystají?

Musím říct, že mi ze začátku dělalo maličko problémy se zorientovat. Kdo je kdo a která z dívek má jaké schopnosti. Autoři tohle, ani události z prvního dílu nijak zvlášť nepřipomínali, takže pokud máte stejně špatnou paměť jako já, rozhodně doporučuju si nejdřív první díl aspoň trochu připomenout. Když jsem si ale vzpomněla, mohla jsem se zase naladit na pořádnou jízdu jako v minulém díle. Zase se naplno ponoříme do životů jednotlivých vyvolených. Žádný detail z jejich každodenního života před námi nezůstává skrytý (a že v jejich životech dochází k pořádným změnám..). Autoři o trochu víc vysvětlují svůj svět: tajemství ohledně rady, Vyvolených, jejich schopností, knihy vzorů a vůbec všeho, co by vás mohlo zajímat. Navíc se objevuje několik nových, zajímavých postav a blíž se seznámíme i s některými původními vedlejšími postavami. 

Příběh těsně navazuje na první díl. Je čtivý, napínavý a plný nebezpečí. Rozhodně jsem zase naprosto netušila, co se na dalších stranách bude dít. A rozuzlení celé knihy? To mě dostalo do kolen. Celkově ale opět nemůžu dát plný počet. I když se totiž kniha četla opravdu dobře, stejně by potřebovala proškrtat. Nevím, některé ty osobní věci mi přišly trochu nadbytečné. Mnohem radši bych se ještě víc ponořila do světa magie a úplně se vyhnula protivným otčímům, pomlouvačným kamarádům a otravujícím sociálním pracovnicím. Pokud se vám ale líbil první díl, rozhodně nebudete litovat času, který zabere přečtení téhle bichle. Alespoň já tedy nelitovala.