Anotace: Klasická kniha o dospívání a morálce
Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí.
Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka.
Atikus Finch je svobodný otec a právník. Jeho dvě děti mají naprosto obyčejný život, chodí do školy, o prázdninách řádí venku se svými kamarády, a když zlobí opravdu hodně, vyhubuje jim jejich otec nebo černošská hospodyně. Tenhle nevinný život se ale výrazně změní, když Atikus dostane případ, ve kterém má obhajovat mladého černocha, obviněného ze znásilnění bělošky. Znásilnění je závažný zločin, ale v téhle době je to dvojnásob čin, který se rozhodně nepromíjí. Černoch, který by si usmyslel i jen se dotknout bílé dívky, si zaslouží smrt a Atikus se tak pouští do předem prohrané bitvy. Nebo je snad možné, že by pravda zvítězila nad rasismem a nenávistí?
Notoricky známá kniha, vyprávěná z pohledu malé holčičky, která samozřejmě vnímá svět kolem sebe trochu jinak než její otec, který je skutečným hrdinou tohohle příběhu. Čipeřin pohled je nevinný, naivní a v mnoha situacích i skutečně nechápavý. Netuší totiž, proč by lidé měli najednou nesnášet jejího otce a potažmo i jí a jejího bratra, jen proto, že zastupuje černocha u soudu. Čtenář to samozřejmě ví, ale i tak je opravdu zajímavé sledovat myšlenkové pochody dítěte.
Na druhou stranu, kdo čeká drama, plné zvratů, hádek a procítěných dialogů, asi se docela zklame. Valná většina knihy popisuje události před soudním procesem, kdy Čipera zažívá normální dětství a vypráví tedy o útrapách ve škole, do které musí na začátku knihy začít chodit a o radostech prázdnin, které tráví hraním se svým bratrem a kamarádem odvedle. Ano, příběh postupně graduje, ale ani ke konci mi nepřišlo, že bych se nemohla odtrhnout, kdybych vážně chtěla. Opravdu mě zajímalo, co se stane a jak to dopadne, ale člověk si prostě musel zvyknout na to pomalejší plynutí vyprávění. I tak je to ale opravdu skvělá kniha a rozhodně stojí za přečtení. Alespoň já si jí vážně užila. Dokonce natolik, že jedna citace z původního znění časem skončí natrvalo v mojí kůži na ruce.
Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí.
Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka.
Atikus Finch je svobodný otec a právník. Jeho dvě děti mají naprosto obyčejný život, chodí do školy, o prázdninách řádí venku se svými kamarády, a když zlobí opravdu hodně, vyhubuje jim jejich otec nebo černošská hospodyně. Tenhle nevinný život se ale výrazně změní, když Atikus dostane případ, ve kterém má obhajovat mladého černocha, obviněného ze znásilnění bělošky. Znásilnění je závažný zločin, ale v téhle době je to dvojnásob čin, který se rozhodně nepromíjí. Černoch, který by si usmyslel i jen se dotknout bílé dívky, si zaslouží smrt a Atikus se tak pouští do předem prohrané bitvy. Nebo je snad možné, že by pravda zvítězila nad rasismem a nenávistí?
Notoricky známá kniha, vyprávěná z pohledu malé holčičky, která samozřejmě vnímá svět kolem sebe trochu jinak než její otec, který je skutečným hrdinou tohohle příběhu. Čipeřin pohled je nevinný, naivní a v mnoha situacích i skutečně nechápavý. Netuší totiž, proč by lidé měli najednou nesnášet jejího otce a potažmo i jí a jejího bratra, jen proto, že zastupuje černocha u soudu. Čtenář to samozřejmě ví, ale i tak je opravdu zajímavé sledovat myšlenkové pochody dítěte.
Na druhou stranu, kdo čeká drama, plné zvratů, hádek a procítěných dialogů, asi se docela zklame. Valná většina knihy popisuje události před soudním procesem, kdy Čipera zažívá normální dětství a vypráví tedy o útrapách ve škole, do které musí na začátku knihy začít chodit a o radostech prázdnin, které tráví hraním se svým bratrem a kamarádem odvedle. Ano, příběh postupně graduje, ale ani ke konci mi nepřišlo, že bych se nemohla odtrhnout, kdybych vážně chtěla. Opravdu mě zajímalo, co se stane a jak to dopadne, ale člověk si prostě musel zvyknout na to pomalejší plynutí vyprávění. I tak je to ale opravdu skvělá kniha a rozhodně stojí za přečtení. Alespoň já si jí vážně užila. Dokonce natolik, že jedna citace z původního znění časem skončí natrvalo v mojí kůži na ruce.
0 komentářů:
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)