Všichni krásní koně - Cormac McCarthy

Anotace: Za tento román (první díl tzv. Hraniční trilogie) získal autor v roce 1993 Národní knižní cenu i Národní cenu literární kritiky a rázem se zařadil mezi špičku nejlepších amerických prozaiků. Kniha představuje ten druh prózy, který má v americké literatuře dlouhou a pevnou tradici – román zasvěcení. Je protipólem akčních velkoměstských zalidněných a upovídaných příběhů. Román je zasazen do roku 1949 – zdánlivě neaktuální doby. Šestnáctiletý John Grady Cole a jeho kamarád Lacy Rawlins utečou na koních ze svého domova v Texasu a vydají se do Mexika. Po cestě se k nim přidá ještě jeden o něco mladší kluk a všichni tři jedou přes poušť, vstříc svému dospělému věku, každý po svém. Hlavní morální i romantický hrdina John Grady Cole si na cestě k dospělosti vyzkouší hned několik rolí najednou: kamaráda, „otce“ i milence.

John a Lacy se rozhodnou utéct z domova a vydat se někam daleko, kde snad najdou štěstí (nebo alespoň práci). Jako svůj cíl si vyberou Mexiko. Chtějí si najít práci na farmě nebo ranči, kde by se mohli starat o koně, vydělávat a žít daleko od svých rodin. Cestou se k nim přidá ještě třetí mladík, který má prý stejný sen a nechce cestovat sám. John a Lacy ho přiberou do party. To ovšem ještě netuší, na jak velké problémy si tím zadělají. Kdo je záhadný mladík? A proč vlastně utíká do Mexika?
Všichni krásní koně je opravdu povedená knížka. McCarthy tu svým úsporným stylem vypráví velice bohatý příběh dvou chlapců, kteří se prostě vydali najít své místo ve světě. To, že to samozřejmě nebude tak jednoduché je jasné už od prvního setkání, ale jak moc se jejich příběh zamotá, odhadnout skutečně nejde. Na to přijdete, až když pečlivě pročtete každou stránku. Pravda, není jich zase tak moc, ale příběh je to tak hutný, že vám bude připadat, jako byste přečetli knížky tři. Nemyslím to jako negativum, jenom je potřeba se trochu přizpůsobit a hlavně se soustředit, aby vám něco důležitého neuniklo. Díky McCarthyho stylu a zároveň hutnosti příběhu mi při čtení připadalo, jako by příběh ubíhal pomalu a plynule a zároveň strašně utíkal. 
Jediná negativa pro mě byla absence uvozovek u přímé řeči, což bylo na několika místech matoucí, když si nemůžete být jistí, jestli se jedná o promluvu nebo pouhou myšlenku postavy. Druhý problém byl se španělskými výrazy. Když jsem si v polovině knihy uvědomila, že na konci je slovníček, začala jsem si v něm všechny španělské rozhovory vyhledávat. Bohužel jsem brzy zjistila, že označení stran ve slovníku se úplně přesně neshoduje se skutečností,  takže jsem opět musela usuzovat z kontextu a podle toho, co už jsem četla, abych si vybrala správné překlady. To bylo poněkud otravné, ale dalo se to zvládnout. Celkově se mi knížka vážně líbila a nebýt drobných nepříjemností v podobě slovníku a diakritiky, dost možná by dostala i plné hodnocení. Takhle jsem musela o jednu hvězdičku slevit, ale i tak je to zatraceně dobré a já si rozhodně hodlám pořídit zbývající díly a zjistit, co se s mými hrdiny stane dál.