Anotace: Strhující historický román z renesančních Benátek představuje neobvyklou
hrdinku: mladou lékařku Gabriellu Mondini, jež svou profesi vykonává za
podpory svého otce-lékaře a k nelibosti svých mužských kolegů. Pak ale
její otec na jedné ze svých cest záhadně zmizí a Gabriella se jej vydá
hledat. Na své dobrodružné pouti prochází soudobou Evropou a
Středomořím, od Itálie přes Německo či Skotsko až po Maroko; jako
vodítka jí slouží jen záhadné dopisy, které jí její otec občas posílá…
Regina O'Melvenyová se ve svém románovém debutu opírá nejen o zevrubnou
znalost historie, ale i o svou zkušenost oceňované básnířky: poetický
jazyk románu podmanivě evokuje barvitý svět renesance i střet moderní,
silné a odvážné ženy s nevstřícným okolím.
Gabriella Mondini je lékařkou v době, kdy i pouhé pomyšlení na ženu lékařku byl hřích. Cech ji toleruje pouze díky jejímu otci, který ji učil řemeslu. Ten se ale rozhodl vydat na cestu bez konkrétního cíle, hledat nové léčivé substance a objevovat nové nemoci, a Gabriellu nechal v Benátkách samotnou. Ta se nyní, po mnoha letech od jeho odjezdu, vydává za ním. Chce se pokusit otce najít a odvést ho zpět domů. Může se jí to ale podařit? Jaká nebezpečí čekají na ženu na cestách renesanční Evropou? A jak najít někoho, kdo nechce být nalezen?
Zní to dobře, že? Anotace je opravdu zajímavá, renesanční Evropa zní krásně poeticky, i když je to pořád jenom špinavý středověk a žena provozující řemeslo, ke kterému se nemá ani přiblížit? Tahle kniha má všechno, co by pořádná kniha měla mít. No tedy skoro všechno. Nemá totiž dobrého spisovatele. A k čemu je dobrý námět, když konečný výsledek je tak strašně nudný? Dokonce tak nudný, že jsem ji prostě musela vzdát. Radši jsem se ve vlaku dívala tři hodiny z okna, než abych četla tuhle knihu a to už je co říct.
Střídají se tu kapitoly popisující dění v Gabriellině životě a kapitoly, kdy Gabriella pro svou knihu o nemocech sepisuje jednotlivé části. Obojí je stejně nudné. Ty teoretické části o nemocech jsem rovnou přeskakovala a ani ty "akční" neudržely mou pozornost na dlouho. Všechno, co by mělo být v Knize šílenství a léčby zajímavé bylo popisované tak nudně, že jsem měla problém u knihy po pěti minutách neusínat. U scény, kde se Gabriellin kůň utopil a málem vzal Gabriellu sebou jsem si skoro ani nevšimla, že se děje něco dramatického, čemu bych měla věnovat pozornost. Všechno to tak nějak zapadlo mezi ta krásná slovíčka, která se Regina snažila tak urputně používat. Prostě ne, tahle kniha pro mě není. Možná by se vám mohla líbit, pokud patříte mezi ty čtenáře, kteří si radši vychutnají krásu věty než její obsah. Já ale tuhle knihu rozhodně nehodlám dočítat. Na to mám příliš mnoho knih čekajících na přečtení, které mě s největší pravděpodobnosti neunudí k smrti.
A protože jsem knihu nedočetla, nedostane žádné hodnocení:
Gabriella Mondini je lékařkou v době, kdy i pouhé pomyšlení na ženu lékařku byl hřích. Cech ji toleruje pouze díky jejímu otci, který ji učil řemeslu. Ten se ale rozhodl vydat na cestu bez konkrétního cíle, hledat nové léčivé substance a objevovat nové nemoci, a Gabriellu nechal v Benátkách samotnou. Ta se nyní, po mnoha letech od jeho odjezdu, vydává za ním. Chce se pokusit otce najít a odvést ho zpět domů. Může se jí to ale podařit? Jaká nebezpečí čekají na ženu na cestách renesanční Evropou? A jak najít někoho, kdo nechce být nalezen?
Zní to dobře, že? Anotace je opravdu zajímavá, renesanční Evropa zní krásně poeticky, i když je to pořád jenom špinavý středověk a žena provozující řemeslo, ke kterému se nemá ani přiblížit? Tahle kniha má všechno, co by pořádná kniha měla mít. No tedy skoro všechno. Nemá totiž dobrého spisovatele. A k čemu je dobrý námět, když konečný výsledek je tak strašně nudný? Dokonce tak nudný, že jsem ji prostě musela vzdát. Radši jsem se ve vlaku dívala tři hodiny z okna, než abych četla tuhle knihu a to už je co říct.
Střídají se tu kapitoly popisující dění v Gabriellině životě a kapitoly, kdy Gabriella pro svou knihu o nemocech sepisuje jednotlivé části. Obojí je stejně nudné. Ty teoretické části o nemocech jsem rovnou přeskakovala a ani ty "akční" neudržely mou pozornost na dlouho. Všechno, co by mělo být v Knize šílenství a léčby zajímavé bylo popisované tak nudně, že jsem měla problém u knihy po pěti minutách neusínat. U scény, kde se Gabriellin kůň utopil a málem vzal Gabriellu sebou jsem si skoro ani nevšimla, že se děje něco dramatického, čemu bych měla věnovat pozornost. Všechno to tak nějak zapadlo mezi ta krásná slovíčka, která se Regina snažila tak urputně používat. Prostě ne, tahle kniha pro mě není. Možná by se vám mohla líbit, pokud patříte mezi ty čtenáře, kteří si radši vychutnají krásu věty než její obsah. Já ale tuhle knihu rozhodně nehodlám dočítat. Na to mám příliš mnoho knih čekajících na přečtení, které mě s největší pravděpodobnosti neunudí k smrti.
A protože jsem knihu nedočetla, nedostane žádné hodnocení:
2 komentářů:
Když jsem si přečetla anotaci řekla jsem si - wow, to by mohlo být zajímavé, že bych si knížku koupila? Ale když jsem dočetla Tvou recenzi do konce, knížku si rozhodně nepořídím :D :)
Taky nemám moc ráda takovéty popisy a nudné pasáže...
díky za recenzi! :)
Ta anotace mě taky nachytala :) škoda peněz no, ale aspoň vypadá pěkně na poličce..
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)