Procitnutí slečny Primové - Natalia Sanmartin Fenollera

3. 9. 2015

Anotace: Kouzelný příběh o lásce a přátelství mezi knihami
Slečna Prudencie Primová, nezávislá, distingovaná a „intenzivně otitulovaná“ žena, se nechá zlákat sugestivním inzerátem v novinách a přichází do kouzelného městečka San Ireneo de Arnois, kde nic není takové, jaké se zdá.
Slečna Primová dostane za úkol uspořádat knihovnu „muže z křesla“, inteligentního, kultivovaného a hloubavého člověka. Překvapivý životní styl obyvatel městečka napřed vzbudí v nově příchozí údiv a zmatek. Postupně však tito podivuhodní a nekonvenční lidé, především muž z křesla a děti, vystaví zkoušce její vizi světa, její předsudky, nejniternější obavy a nejhlubší přesvědčení.
Procitnutí slečny Primové je líbezný příběh o městečku, které se postavilo zády vlivům moderního světa. Je to kniha plná rozhovorů a diskuzí, zmatků a paradoxů, mužů a žen, knih, žárlivosti, lásky, květin, koláčů, a dokonce se v ní objeví i vánoční krocan.


Slečna Primová potřebuje práci, a ačkoli bylo v inzerátu jasně řečeno, že uchazečka nesmí mít vysokoškolské vzdělání, stejně se rozhodne ucházet o zaměstnání u muže z křesla. Ten se nechá přesvědčit, že vzdělání není pro práci knihovnice překážkou a slečnu Primovou přijme. A protože se jedná o zaměstnání s ubytováním přímo na pracovišti (tedy v domě muže z křesla), musí se nyní slečna Primová přizpůsobit životu v malém, podivném městečku. Útočišti pro všechny, kterým jsou milejší starosvětské způsoby než moderní společnost. Brzy se ukáže, že takové místo je pro Prudencii jako dělané. Bude ale smět zůstat?
Tahle kniha je jedním slovem kouzelná. Opravdu se mi strašně líbila. Prostředí, do kterého je příběh zasazen, tedy městečko San Ireneo, je takové Starshollow, kde se všichni znají, mají se rádi, každý ví o každém naprosto všechno, ale nikomu to nevadí a celá komunita si prostě užívá to, že mohou žít takhle pospolu. Od toho se taky odvíjí postavy, které v příběhu potkáte. A to samozřejmě nemluvím o těch hlavních, tedy o Prudencii a muži z křesla (určitě měl nějaké jméno, ale vážně netuším jaké), které si zamilujete i přes to, že muž z křesla umí být pořádný protiva.
Co se příběhu týče, ten plyne velice pozvolna a vlastně se toho ani tolik nestane. Celá kniha je vystavěna spíš na mezilidských vztazích a rozhovorech mezi postavami. A právě tyhle dialogy mě na ní tak okouzlili. Tak inteligentní hádky, plné validních argumentů jen tak někde nepotkáte. Trochu mi to připomínalo slovní přestřelky v knihách Jane Austenové, ale tyhle byly snad ještě lepší. Prostě lahoda pro oči čtenáře. 
Vlastně jediná věc, která mi na knize vadila, je ta obálka, která vám naprosto automaticky a bez ptaní vnutí představu, jak asi má taková slečna Primová vypadat. Takové obálky nesnáším, protože mě obírají o možnost zapojení vlastní fantazie. Navíc mám pocit, že modelka na obálce moc neodpovídá popisu z pera autorky, jenomže to už situaci nezachrání a já budu vždycky vidět slečnu Primovou právě takhle. Je to škoda a je to k vzteku, ale to je asi tak jediné negativum, které mě k téhle knize napadá. Je opravdu skvělá a já jí mohu jedině vřele doporučit.


1 komentářů:

Bakela řekl(a)...

Jak jsi zmínila Starshollow, tak jsem hned věděla, že tato kniha by se mi mohla hodně hodně líbit! Díky za přínosnou recenzi!

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.