Hazardérka - Stephanie Clifford

4. 2. 2016

Anotace: Román Stephanie Cliffordové, novinářky New York Times, nám s fascinujícími detaily umožňuje nahlédnout do „zlaté klece” mladých newyorských finančníků a bankovních makléřů, kteří se díky kapitálu svých rodičů, elitním školám a konexím vezou na vlně spekulativních báječných zisků – v době, kdy jen škarohlídi rozpoznávají příznaky krize, jež zanedlouho zasáhne celou Ameriku. Hrdinka Evelína pochází ze skromnějších poměrů, ale díky své ambiciózní matce absolvovala elitní školu a nyní využije všech prostředků, aby pronikla do oslnivého života, který dosud sledovala jenom zpovzdálí. Řečeno s Hemingwayem je oslněna romantickou bázní ze superbohatých, a tak napodobuje snobská tekutá pravidla, slangové výrazy a manýry „aristokratických starých peněz”. Jenomže kam až dosahuje magická hypnotizující moc muzikálových příběhů? Evelína se musí v mnohém zapřít – co se jí ale ukáže, jestli projde zrcadlem a ohlédne se?

Evelína nepochází ze staré a zámožné rodiny. Její otec se vypracoval z ničeho, a i když je dostatečně bohatý, aby si mohl pořídit nádhernou vilu a drahá auta, do pohádkového bohatství americké smetánky má pořád ještě daleko. To ovšem nezastaví jeho manželku a dceru, které mají obrovské ambice, ohledně proniknutí do nejvyšších kruhů. Evelína se tak hned po vystudování těch nejprestižnějších škol vypraví do New Yorku, kde chce prorazit jak profesionálně, tak navazováním osobních kontaktů. Naštěstí má práci, která od ní tyhle kontakty přímo vyžaduje a ona tak může zkombinovat příjemné s užitečným. Jenomže brzy zjistí, že tenhle život je nad její možnosti a že je rozdíl mezi skutečnými přáteli a společenskými kontakty. Její kontakty jí totiž při prvním zaškobrtnutí opustí a jen ona sama se bude muset vyrovnat s následky svého chování. Až se jednou podívá zpět, přijde jí, že to stálo za to? Bude pak šťastnější?
Tahle knížka mě šíleně nebavila. Už od začátku jsem si myslela, že jí nedočtu, ale nutila jsem se číst dál, až jsem nakonec přeskočila asi 150 stran z prostředka a dočetla zhruba posledních 70, abych zjistila, jak to dopadne a nemusela se otravovat s celým tím nudným postupem. Evelína mi už od začátku byla strašně nesympatická. Takhle povrchní a hloupou hlavní hrdinku jsem už dlouho v knížce nepotkala a doufám, že zase dlouho nepotkám. Její neustálá snaha procpat se někam, kam očividně nepatří, mi přišla vážně odporná, a když se na konci knihy polepšila a uvědomila si, jak velkou chybu udělala, mohla jsem nad knihou už jenom protáčet oči v sloup. Sice je hezké, že za svoje nesprávné chování byla potrestaná a spadla až úplně na dno, ale bylo to napsané tak hloupě a okoukaně, že jsem z toho nemohla mít ani radost.
A co že mě na téhle knize nebavilo? Popisy toho, jak skvělá je ta "lepší" společnost, jak si žijí a jak jsou všichni pracovití a talentovaní a neuvěřitelně chytří, takže mohou vést neskutečně otravné hovory o bankovnictví a obchodu. A že ty hovory skutečně vedli. Často. Nakonec je sice vždycky nějaká ženská postava utnula s tím, že ji nudí a posunuli jsme se dál, jenomže to často nebylo zrovna zlepšení, protože se místo obchodu začaly řešit večírky a plesy. Prostě z bláta do louže. Těch opravdu zajímavých částí bylo bohužel skutečně pomálu. A nejspíš pro knihu nehovoří ani to, že jsem skoro polovinu z prostředka přeskočila a stejně mi v příběhu nic nechybělo. Z posledních 70 stran jsem si snadno domyslela, co se asi tak stalo a mohla jsem vesele pokračovat až do konce. Škoda, mohlo to být o tolik lepší. Nicméně pokud jsem vás úplně neodradila od přečtení téhle knihy, můžete si jí koupit na stránkách nakladatelství Leda, kterému tímto děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.


0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.