Mé sladké šestnácté století - Rachel Harrisová

27. 5. 2014

Anotace: Cat Crawfordová má za pár dní oslavit své sladké šestnácté narozeniny. Ovšem to poslední, co si Cat přeje, je extravagantní narozeninová party organizovaná její temperamentní nevlastní matkou. Alespoň malou útěchou jí je plánovaný rodinný výlet do magické Florencie. A když ji při prohlídce tohoto úžasného města zavede zvědavost do cikánského stanu, ocitne se přímo… v renesanční Florencii.

Anotace to řekla všechno. Cat jede s rodiči na dovolenou do Florencie, kde na procházce po městě narazí na cikánský stan. Když z něj ale odchází, nevrátí se zpět do své doby, ale do renesanční Florencie, aniž by tušila, jak se dostat zpátky. Navíc neví ani jak se správně chovat, jak mluvit a jak taktně odmítnout nabídku sňatku. Povede se Cat přežít v minulosti, aniž by ke svému skutečnému původu přitáhla příliš pozornosti? A dokáže se vůbec vrátit zpátky?
Mé sladké šestnácté století byla milá knížečka. Takové jednoduché dopočinkové čtení. Příběh nic moc originálního, ale autorka docela věrně popsala všechny možné přehmaty,  kterých se Cat dopouštěla, takže to působilo aspoň trochu věrohodně. Líbily se mi jednotlivé postavy. Cat sama byla sympatická a její bratranec, sestřenice i nápadník byli všichni docela uvěřitelní.
Co se mi ale rozhodně nelíbilo, byl opět aspekt lásky na první pohled. Já chápu, že každá žena chce být naprosto neodolatelná a chce aby před ní muži na první pohled padali na kolena, ale jsem si docela jistá, že ani v Renesanci to s láskou nešlo tak rychle. Jistě, pokud píšete svou knihu, můžete si do ní nacpat co se vám zachce, včetně insta-love, ale čtenářky tím asi zrovna moc nepotěšíte. Chápu, že Cat byla v minulosti jen na omezenou dobu, takže nemohli být nejdřív dobří přátelé a pak postupně zjistit, že se milují, ale nemohli teda prostě zůstat přáteli? Vážně potřebujeme v každé knize lásku na celý život? Ano, je to romantické, když vám po týdení známosti kluk slibuje, že pokud nebudete moct být spolu, tak s vámi uteče, ale člověka to tak akorát zdeptá. Celkově tedy měla kniha pár plusů a samozřejmě pár minusů, a nakonec jsem se rozhodla pro zcela průměrné hodnocení. Navíc ten konec mě moc nepotěšil.


2 komentářů:

Infinity řekl(a)...

Přemýšlela jsem o četbě této knihy, ale po přečtení tvé recenze spíš ne. Nepřečtu si to, nějak mě to neláká. Bude to nejspíš moc klišé najednou. :-D

Kleria Amanda řekl(a)...

Pěkná recenze :). Na knížku jsem se dříve hodně těšila, teď už od ní tolik neočekávám ale určitě si ji někdy přečtu :)).

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.