Obraz Doriana Graye - Oscar Wilde

Anotace: Klasický psychologický román, fantastický příběh aristokrata, jemuž kouzelná moc umění propůjčila věčnou krásu a mládí. Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho podoba na plátně stárne a ohyzdní podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik mladíků uvedl do zkázy.

Proč je tahle kniha klasika? Nápad je to rozhodně zajímavý, ale já jí prostě nedokázala dočíst. Už Wildeův styl není nic jednoduchého na zkousnutí, ale po nějakých sto stranách jsem si na tu květnatost a opisnost začala zvykat. Jiné Wildeovy knihy jsem četla a problém jsem s nimi neměla (Cantervillské strašidlo a jiné prózy a samozřejmě Šťastný princ a jiné pohádky), takže jsem věděla, do čeho jdu. Co mi na Obrazu tak strašně vadilo a nakonec způsobilo, že jsem to prostě vzdala, jsou ty názory na ženy, které tu Wilde tak otevřeně ventiluje. Vypadá to, že podle něj je žena jen bezduchá ozdůbka na mužově ruce, případně bezduchá továrna na děti a takový názor já prostě nemůžu jen tak přejít a číst dál. Vím, že to byla jiná doba a vím, že Wilde byl gay, takže asi ženy nebude nijak extra obdivovat, ale názor, že muž je pánem tvorstva a žena je něco podřadného, ten zkousnout nedokážu. Ne, tímhle si to u mě Wilde pořádně podělal. Jen doufám, že tohle nikde nepatří mezi povinnou četbu.