Pikantní život Charlotte Lavigneové 1 - Nathalie Royová

Anotace: Třiatřicetiletá Charlotte Lavigneová, asistentka v televizním pořadu, je šarmantní mladá žena, která je málokdy dokonalá, ale o to zábavnější: je svobodná, beznadějně hledá ideálního manžela, užívá si života a… zůstatku na kreditní kartě. Před kameru se ještě nedostala, ale snaží se realizovat v kuchyni. Zbožňuje vaření. V něm je odhodlaná, vynalézavá a je vždy připravená svádět své hosty pomocí jídla. Jejím cílem je dokonalá večeře, ale to by musela při její přípravě vypít méně vína a být míň nemotorná… Charlotte má zkrátka dobrodružný život se svými bouřlivými láskami, věrnými přáteli, zvláštními rodinnými vztahy i historkami z práce. Být pozván k Charlotte znamená radost, ale také nepředvídatelné dobrodružství — nikdy to není jen obyčejná návštěva.

Charlotte je přímo posedlá hledáním manžela, jenomže většinou když uloví nějakého toho přítele, vyděsí ho dřív, než se vůbec stihnou pořádně poznat. Charlotte má totiž utkvělou představu, že aby si jí muž chtěl vzít, musí být po všech stránkách dokonalá. Neustále. Ale hlavně musí být dokonalá hostitelka. Neustále tedy organizuje večeře pro své přátele i pro diplomaty spolupracující s jejím momentálním přítelem. Bohužel většinou takové večeře skončí trapasem nebo přímo katastrofou. Podaří se Charlotte konečně najít manžela? A povede se jí dokonalá večeře?
Tahle knížka má moc pěkný obal i název a já měla strašnou chuť na dospělé contemporary, takže jsem si řekla, proč ne. Bohužel to jsem neměla dělat. Příběh není ničím převratný, ale to bych ani nečekala. Má to být o ženě hledající manžela, takže žádná moc velká překvapení nechci. Dokonce mě příjemně překvapily vedlejší postavy, konkrétně Charlottini přátelé. Aiša i Ugo jsou oba skvělé postavy a já je často obdivovala. Charlotte je totiž příšerná. Tuhle postavu jsem nesnášela od prvních stránek a bohužel se na tom po celou dobu četby nic nezměnilo. Přišla  mi naprosto pitomá. Neměla žádné sebevědomí, neustále se vrhá na muže, jako kdyby bez nich nemohla přežít a její závislost na kamarádech je vyloženě nezdravá. Kdyby byla některá moje kamarádka takhle vlezlá, asi bych se jí musela rychle zbavit. Navíc ta její neustálá potřeba lidi potěšit a být pro ně dokonalá Kdo dokáže takhle žít? Ještě k tomu ji většinou tyhle snahy dostaly do průšvihu, ze kterého ji opět museli tahat její kamarádi.
Další problém byl s jejím přítelem, francouzským diplomatem. Ten chlap je nafrněnej kretén. Proč by o něj vůbec kdy stála? A proč by o něj stála i podruhé? To přece vůbec nedává smysl. Nehodili se k sobě, a i když jsem Charlotte neměla ráda, takového přítele bych jí nikdy nepřála. Takže nakonec jsem z jejich "a žili šťastně až do smrti" ani nemohla mít radost, protože jsem je oba nemohla vystát. I když na druhou stranu si sebe navzájem možná zasloužili. Každopádně celkově byla kniha velkým zklamáním a to hlavně (a vlastně jedině) kvůli postavám. Za mě tedy slabší průměr a jsem si docela jistá, že druhý díl si nebudu ani kupovat.