Nádherné bytosti - Kami Garcia, Margaret Stohl

Anotace: Ethan žije v městečku Gatlin v Jižní Karolíně celý život, stejně jako celé generace jeho rodiny. A jedno ví bezpečně – tady se nikdy nic nemění, nikdy se nic neděje. Pak se však objeví Lena Duchannesová a najednou není nic takové, jako bylo dřív. Ethan postupně zjišťuje, že výstřední, zvláštní, nešťastná a nesmírně přitažlivá Lena je z rodiny mocných Zaklínačů a o jejích šestnáctých narozeninách na ni má dopadnout kletba – kletba, která ohrožuje její život. Lenu a Ethana však k sobě váže hlubší pouto, než kterýkoli z nich tuší, a Ethan je možná Leninou jedinou nadějí.

Zase jednou dobré YA skrz naskrz. Nádherné bytosti jsou o Ethanovi a Leně. Ethan žije v obyčejném nudném městečku, kde se nikdy nic nemění. Alespoň dokud nepřijde nová spolužačka - Lena. Tajemná a krásná, ale zároveň okamžitě odsuzovaná kvůli svému původu. Není odsud a navíc je neteří podivného Macona Ravenwooda, tím se okamžitě odsouvá na pokraj středoškolského společenského života. Všichni kromě Ethana se jí vyhýbají a když se kolem Leny začnou dít divné věci, přestanou ji ignorovat a místo toho spustí do plného lynčování. To ještě vůbec netuší, co je Lena skutečně zač. Lena je zaklínačka, kterou v den jejích šestnáctých narozenin čeká Vyžádání - bude jí určeno, zda se přidá na světlou nebo temnou stranu a neexistuje možnost jak tuto volbu ovlivnit nebo se jí vyhnout. Nebo snad ano? Mohl by Ethan ještě zamíchat kartami?

Tahle knížka se mi líbila už od prvních stránek. Hned mě zaujalo, že je vyprávěná z pohledu kluka, což se tak často nestává (obzvlášť u autorek, tedy žen). Navíc je psaná dost hovorovým jazykem, občas se vyskytne i sprosté slovo. To všechno ale přidává postavám na reálnosti a autentičnosti. Tihle lidé skutečně působí, jako byste je mohli potkat někde na ulici (alespoň tedy ti bez nadpřirozených schopností). Jak už jsem se zmínila, postavy jsou prostě skvělé. Milujete ty, které milovat máte, nenávidíte ten zbytek. Jen Lena mi občas lezla trochu na nervy tím svým "miluju víc než svůj život, ale nemůžu ti nic říct, nepochopil bys to, jsme příliš odlišní". Jednu chvíli se k němu lísá, druhou ho odstrkuje, prostě v tom má holka maglajz. Jinak ale rozhodně na jedničku. Co se příběhu týče, moc se mi líbil. Poměrně originální námět, dobře zpracovaný a jen občas se příliš přiblížil k hranici klišé, což se dá ještě odpustit. Co se ale nedá odpustit je ten konec. Ten mě vážně zklamal a trochu i zmátl. Vypadalo to, jako by Nádherné bytosti měly být původně jen jedna kniha, ale autorkám se to tak zalíbilo, že se rozhodly uměle konec změnit, aby mohly pokračovat v psaní. Konec tedy vážně působil tak nějak nedomyšleně.

Na druhou stranu jsem moc ráda, že mám před sebou ještě tři díly, protože i přes všechnu Ethanovu (lehce otravnou) oddanost a Leninu rozháranou povahu jsem se s nimi ještě nechtěla úplně loučit. Rozhodně bych se v příštích dílech chtěla víc podívat do Ravenwoodu, protože ten barák je prostě úžasný a naprosto mě fascinuje. Je maličko jako Bradavice tím jak se pořád mění a člověk neví, co od něj může čekat. A Kuchyně? Kdo by něco takového doma nechtěl? Příběh v prvním dílu byl maličko předvídatelný, ale jak už jsem říkala, konec mě překvapil, takže jsem dost zvědavá, co se může dít v dalších třech dílech. První díl ale rozhodně doporučuju, i když nedostane chudák úplně plný počet hvězdiček (na to je v téhle recenzi příliš negativ).