Malé ženy - Louisa May Alcottová

Anotace: Romantická Meg, nezkrotná Jo, nenápadná Beth a rozmazlená Amy. Čtyři sestry, které musejí čelit stesku po tatínkovi, chudobě či vážné nemoci, ale hlavně svým vlastním tužbám a malým nectnostem. Čtyři dívčí hrdinky, jež postupně dospívají, zakládají vlastní rodiny a poznávají velké lásky, velké smutky, všední strasti i nevšední krásy života. To jsou proslulé Malé ženy, které se již po generace zapisují do srdcí stále nových čtenářů nejen v Americe, kde si získaly status věčného bestselleru. Nový český překlad poprvé po více než sto letech představuje čtenářům Malé ženy v kompletní nezkrácené podobě včetně druhého dílu.

Malé ženy, čtyři sestry, které se spolu se svojí matkou snaží vyrovnat s odloučením od otce, který odešel do války a zároveň pomalu a nepozorovaně dospívají. Meg, Jo, Beth a Amy spolu s paní Marchovou prožívají mnohá dobrodružství i obyčejné všední dny a ve všem nachází nová poučení pro svůj budoucí život. Jak se tyto hrdinky vyrovnají se svými radostmi i strastmi? A kam se uberou jejich životy?

Malé ženy jsou rozdělené na dvě části. První vypráví o období, kdy byl jejich otec ve válce a ony se o sebe spolu s matkou musely samy postarat, druhá potom navazuje o tři roky později, kdy všechny značně dospěly, vydávají se každá po svém způsobu do světa a zažívají úplně nové věci. Louisa vypráví o všech hrdinkách, zaměření jednotlivých kapitol se neustále střídá, takže skutečně poznáme všechny čtyři sestry, i když Jo je rozhodne hlavní postavou se vším všudy. Všechny postavy jsou milé, a co se povahy týče dost skutečné, ale přesto se mi tahle knížka moc nelíbila. 

Autorka se někde ke konci sama nazývá kronikářkou jejich osudů a tou také skutečně je. Příběh se vyvíjí hodně pozvolna, je zaznamenána téměř každá bezvýznamná událost a člověk pořád tak nějak čeká, kdy se konečně stane něco zajímavého. Když už k zajímavé části dojdete, je většinou tak zastrčená mezi všechno ostatní, že si ani nevšimnete, že se stalo něco dramatického. Nebudu uvádět žádné příklady, protože dramatické události jsou zároveň taky spoilery, ale pokud někdo tuhle knihu četl, určitě víte přesně, o čem mluvím. Další věc, která mi vadila, je, jak strašně je tahle kniha mravokárná. Všechny čtyři sestry mají normální lidské chybičky, ale zároveň jsou tak strašně uvědomělé, že o každé z těch chyb ví a aktivně se je snaží napravit. Když už chudinky neví jak dál, zeptají se maminky a ta vždycky přispěchá s nějakou moudrou radou. Tohle jejich svatouškovství, vševědoucí matka a vůbec neustálá mravní ponaučení, která jsou čtenáři servírována jedno za druhým jak na stříbrném podnose, mě neuvěřitelně rozčilovala. Potenciál to i mělo, kdyby se autorka zaměřila pouze na jednu ze sester, pořádně rozvinula její příběh a dobrodružství, určitě by to bylo tisíckrát lepší, než když se snaží ze všech udělat hlavní hrdinky a nakonec vyjde s příliš rozplizlým veledílem. Je to skutečně škoda, protože opravdu se mi líbilo jen asi posledních třicet stran, jinak jsem většinu knihy dost trpěla a opakovat si to rozhodně nehodlám.