Tma a prázdnota - Carrie Ryan

Anotace: Závěrečný díl trilogie Les rukou a zubů a Vlny zmítané smrtí
Rozpadající se mrakodrapy Temného Města jsou jedním z mála útočišť živých lidí ve světě plném oživlých mrtvých. A budoucnost se zdá být ještě pochmurnější než přítomnost… Poslední bašta civilizace se hroutí a zároveň s ní se hroutí i Anniny dosavadní jistoty. Na pozadí umírajícího světa prožívá lásku, zklamání a sžíravé vnitřní konflikty. Shledává se se svou dlouho ztracenou sestrou, s přítelem, kterého milovala, ale který se změnil, a také se záhadným mladíkem, jehož výjimečnost je darem i prokletím zároveň. Anna by chtěla žít, ale zatím se jí daří stěží přežívat. Podaří se jí najít samu sebe i bezpečné místo, kde by mohla naplnit své sny?

Od posledního dílu této série jsem moc nečekala (hlavně kvůli obrovskému zklamání z druhého dílu), ale o to příjemněji jsem byla překvapená.
Ve Tmě a prázdnotě je hlavní hrdinkou Annah, dvojče Abigail, kterou známe jako Gábi z Vln zmítaných smrtí. Annah žije v Temném městě, kde čeká na svého kamaráda Eliase, se kterým kdysi uprchla z vesnice. Elias před několika lety odešel, aby se přidal k verbířům a za pár let služby zajistil sobě i Anně bezpečí, příliš dlouho se ale nevrací a Annah už nehodlá dál čekat. Rozhodne se odejít z nebezpečného města a najít si lepší život někde daleko. Právě na svém odchodu ale zahlédne svou sestru na cestě do Města, čímž se její plány hodně změní. Vše, co se stane dál, odstartuje řetězec událostí, vedoucích k obrovskému rozuzlení: dokáže lidská rasa přežít v posledním boji proti nečistým?
Ano, tahle kniha skýtá obrovské finále. Je plná akce, citů a navíc se pyšní mou nejoblíbenější hrdinkou z celé série. Její největší plus ale spočívá v něčem úplně jiném. V tom, jak temná a katastrofická tahle kniha je. Člověk by to mohl čekat už podle názvu, ale hádám, že na takhle depresivní budoucnost se nelze snadno připravit jen na základě názvu. To, kam až Carrie Ryan svou představu světa po Návratu zažene, mě opravdu dostalo.
Jak už jsem říkala, Annah je ze tří hrdinek tří dílů má nejoblíbenější. Je taková odhodlaná, drsná a statečná. I tady se ale objevují Carriiny nešvary z předchozích dílů. Opět Annah občas trochu moc přemýšlí. Pořád rozebírá svou vinu, kterou cítí vůči sestře (to by se dalo vydržet), ale hlavně, pořád rozebírá své city k chlapcům. Ano, opět je tu milostný trojúhelník, i když teď už je to spíš čtverec. Jak víme, Gábi dřív chodila s Catcherem, ale po jeho proměně se zamilovala do Eliase. No, Annah zase byla zamilovaná do Eliase, ale čím víc poznává Catchera, tím víc od těch citů upouští (obzvlášť, když ho oblejzá její dvojče) a samozřejmě začíná probírat své rostoucí city ke Catcherovi. Opět naprosto zbytečná část zápletky, která od veškeré akce spíš zdržovala (i když samozřejmě nakonec se všechno tak vyřešilo a spojilo, takže samozřejmě vím, že to tam prostě být muselo - to ale neznamená, že mě to rozčiluje míň). Skoro to vypadá, že se autoři YA prostě bez berličky trojúhelníku neobejdou, což mi přijde jako obrovská škoda.
A další věc, která mě na YA obecně štve, a tady je naprosto patrná, je ta strašná opatrnost ohledně tématu sexu. Ano, myslím tu poslední noc Anny s Eliasem, než se dal k verbířům. Taky jste si nejdřív, než bylo vše vysvětleno, mysleli, že spolu takříkajíc došli až na poslední metu? A taky vás tak překvapilo, že se jen "líbali"? Protože Annah se sice může před Catcherem svléct do půl těla (zůstaly jí kalhoty a boty) nebo mu v jiné situaci vzít ruku a dát si ji na prsa, ale bůh chraň, aby spolu dělali něco víc než jen trochu líbání a muchlování. Jasně, sice už je na to dost stará, strašně ho chce a navíc můžou každou chvilku umřít, ale ani jednoho z nich samozřejmě nenapadne, že by mohli zajít někam dál. Víte co? Blbost. Každá holka v její situaci by na něj prostě skočila. A ano, já vím, že se neznají tak dlouho, takže je pochopitelné, že by spolu hned nehupsli do postele, ale pokud mám věřit tomu, že se tak strašně milují, tak mi netvrďte, že by to za takových okolností neudělali. A netvrďte mi, že je to proto, aby tyhle knihy nekazily mládež. Mají být přece pro náctileté ne? Já si myslím, že když druháci ve škole o přestávkách přehrávají scény z Padesáti odstínů, nemusíme se bát o jejich křehké city o pár let později, až se pustí do Tmy a prázdnoty a podobných knih. Sex je dneska všude a ne že bych to podporovala nebo ho přímo musela mít v každé knize, to vůbec, ale na druhou stranu tahle přehnaná opatrnost mě opravdu dráždí.
No, to jen tak na okraj něco, čeho jsem si všimla a nemohla to pustit z hlavy. Jinak je to i přes ten citový čtverec a všechno to přemýšlení o minulosti opravdu dobrá kniha a skvělé zakončení série. Vážně jsem si Tmu a prázdnotu užila a je jen škoda, že podobně temných knih není po ruce víc.