Micah - Laurell K. Hamiltonová

Anotace: Třináctý díl série Anita Blakeová – lovkyně upírů tentokrát podrobí zkoušce Anitiny city.

Oživovat mrtvé je snadné. S láskou je to těžší…
Existují různé důvody, proč povolat mrtvého – některé soukromé, jiné veřejné. Tentokrát zemřel svědek ve federálním případu dříve, než mohl poskytnout svědectví. Anita Blakeová se ocitá na cestě do Filadelfie, aby ho oživila. Není však sama – letí s ní Micah, vůdce saintlouiského pardu leopardodlaků. Její milenec a král k její královně, jediný milenec, který jí rozproudí krev pouhým pohledem zelenožlutých kočičích očí.
Jeho společnosti si užívá do chvíle, než se Micah zmíní o tom, že to je poprvé, co budou spolu sami. Bez Jean-Clauda, bez Richarda i kohokoli jiného. Jen ona a Micah. A všechny její obavy a pochyby…

Tenhle díl se opravdu povedl. Anita a Micah odletí z města na jednoduchou prácičku pro federály. Anita si tuhle malou pracovní dovolenou chce prostě odbít a vrátit se domů, jenže Micah se na to dívá jinak. Je to jejich první příležitost být spolu delší dobu sami a to slibuje mnohé. Anitu ale tahle myšlenka natolik rozhodí, že už od přistání ve Philadelfii není sama sebou. Může se jí tahle nesoustředěnost vymstít na hřbitově?

Tak tenhle šťastný 13. díl mě opravdu potěšil. Konečně po dlouhé době závan té staré, dobré Anity. Ano, je tu pořád nekonečné rozebírání jejích vnitřních problémů a Anita už ani nikdy nebude ta samá drsňačka jako na začátku, ale také je tu veliký kus oživování a pozor, jenom jedna postelová scéna. Jediná škoda je, že tenhle díl byl se svými 128 stranami opravdu hodně krátký. Je to ale opravdové oživení celé série. Taková příjemná jednohubka na připomínku těch jednodušších časů z prvních několika dílů. Je tu jenom jeden milenec, žádné náhodné probouzení Ardeur a prostě se aspoň na chvíli všechno vrátilo do starých kolejí. 

Vzhledem k tomu, že tenhle díl byl opravdu krátký, je to asi všechno, co k němu dokážu říct. Pokud Anitu čtete, rozhodně si ho nenechte ujít, myslím, že takový závan čerstvého vzduchu všichni potřebujeme. A pokud jí nečtete, tak to zkuste, třeba se vám zalíbí. Ani ta obálka není tentokrát tak příšerná. Prostě jsem po dlouhé době zase spokojená. A to je co říct.