Okřídlená duše - Amanda Stevens

20. 2. 2014

Anotace: Amelia Grayová od dětství vídá duchy.
Aby se před nimi chránila, dodržuje určitá pravidla. Jedno z nich nyní bere za své – detektiv John Devlin, jemuž Amelie pomáhá při vyšetřování série krutých vražd, ji abnormálně přitahuje, ačkoliv ho doprovázejí dva duchové. Mrtvola na hřbitově, který má Amelia restaurovat, je jen prvním článkem v řetězci matoucích stop. Vodítka obsažená v náhrobní symbolice, jež Amelii zanechává vrah, ji sice dovedou blíž k pravdě, ale také k zjištění děsivé úlohy, kterou má v celém případu sehrát ona sama.
Žal a zoufalství dokáže k člověku připoutat melancholickou duši, ale i bytost naplněnou děsivou nenávistí… a ta může sahat až za hrob.

Amelia dokáže vidět duchy. Nesmí jim ale dát najevo, že je vidí, jinak by z ní mohli vysát všechnu životní sílu. Aby se před tímto osudem uchránila, musí dělat, jako že duchy nevidí, držet se dál od každého, kdo kolem sebe duchy má, zdržovat se pokud možno na bezpečné půdě a nepokoušet osud. Většina hřbitovů je proti duchům chráněná a je tedy považována za bezpečnou půdu. Hřbitov, který se Amelia chystá restaurovat, se ale rychle stává velice nebezpečným, když je na něm v mělkém hrobě nalezena poměrně čerstvá mrtvola. Amelia se rychle zaplétá do vyšetřování, v němž hraje jedinečnou úlohu: snaží se porozumět vrahovým vzkazům ukrytým v náhrobní symbolice. Co když se o ní ale vrah dozví? A proč se nedokáže držet dál od detektiva Devlina?
Okřídlená duše je kniha plná tajemství. Postupně se dozvídáme detaily ze života Amelie, dozvídáme se o Devlinovi a jeho duchách, a hlavně pomaličku odkrýváme záhadu ohledně vražd, jejichž oběti končí na Ameliině momentálním pracovišti. Duchařina spojená s detektivkou, to se zase tak často nevidí a mně se tahle kombinace rozhodně líbila. Amanda má skvělý styl psaní, takže jsem se ani chvíli nenudila. Rozhodně se mi nepovedlo odhadnout vůbec nic z toho, co se stane. Až do poslední chvíle jsem absolutně netušila, kdo je vrah. (A ne, není to zahradník.)
Hodně se mi líbily jednotlivé postavy, Amelia jako hlavní postava je prostě skvělá. Co mě ale rozčilovalo, bylo Devlinovo jméno. John Devlin. Kdo se tak sakra jmenuje? Já jsem známá svým puntičkářstvím a něco takového, jako je pitomé jméno mi dokáže pocit z knihy úplně zkazit. Tady jsem se sice snažila nenechat tím ovlivnit moje hodnocení, ale bylo to rozhodně těžké. Jinak se chci ještě zmínit o obálce, která je jednoduše nádherná. Možná mi i maličko pomohla hodnocení zase zvednout na příčku, kterou si tahle knížka zaslouží a vyvážila tak toho Devlina. Já rozhodně můžu Okřídlenou duši doporučit a sama se chystám co nejdřív si koupit druhý díl. A co vy? Četli jste?

 

3 komentářů:

花HλNKA řekl(a)...

Na tuhle recenzi jsem čekala!! :-) Byla jsem zvědavá, jak se ti kniha, kterou mi prodavačka v knihkupectví věčně cpe pod nos, bude líbit a vidím, že líbila. Takže mám jasno, ok, jdu do ní taky :-D

Bastera řekl(a)...

Mmm právě jí čte sestra a už několikrát jsem o ní slyšela samou chválu tak bych si jí asi taky měla pořídit :)

Ohana řekl(a)...

花HλNKA: rozhodně do ní jdi, je prostě úžasná..já už zase střádám korunky, abych mohla koupit druhý díl

Bastera: to bys určitě měla :)

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.