Zemětřas - Cherie Priest

18. 2. 2014

Anotace: V době občanské války přilákaly zprávy o zlatě na zamrzlém Klondiku na pacifický severozápad tisíce dobrodruhů. Každý chtěl zbohatnout. Ruští těžaři si dokonce najali vynálezce Levitica Bluea, aby jim zkonstruoval stroj, který dokáže těžit zlato pod ledem. Tak se zrodil Zemětřas. Již při první zkoušce se však stal neovladatelným – zničil několik bloků v centru města a otevřel puklinu, ze které začal stoupat jedovatý plyn. Ti, kdo se ho nadechli, se změnili v živé mrtvoly…
Uplynulo šestnáct let. Zničené a zamořené město dělí od okolí vysoká zeď. Jen kousek za ní žije Blueova vdova se svým patnáctiletým synem Ezekielem. Ten se jednoho dne ve snaze očistit jméno svého otce vydává na výpravu zpět do zničeného města. Do města plného hladových nemrtvých, vzdušných pirátů a ozbrojených zločinců...

Leviticus Blue, vynálezce, který se pokusil vytvořit nejlepší těžařský stroj, čirou náhodou zničil město, zabil tisíce lidí a zároveň vypustil na zemský povrch tajemnou mlhu, která při pouhém dotyku nebo vdechnutí vše žere, ničí, zabíjí a opět přivádí k životu. To už je pořádná smůla. Dokážete si ale představit, být vdovou po tomto vynálezci a snažit se přežít, i když vás všichni ostatní na Periferii nenávidí? Zeke, jeho syn, se rozhodl otcovu pověst jednou provždy očistit a vydává se do zamořeného města, plného nemrtvých "hnilobců". Jako správná matka ho v tom Briar nemůže nechat, takže se vlastní cestou vydává za ním. Musí Zeka najít a odvést zpět do bezpečí, než se i z něho stane zombie nebo oběť vzdušných pirátů, vrahů a podobných existencí, které se dobrovolně rozhodly ve městě duchů žít. Může se jim podařit přežít? Dokáže Briar syna vůbec najít? A je možné očistit Leviticovu pověst?
Zemětřas mě opravdu příjemně překvapil. Námět zombie je sice docela okoukaný, ale v téhle knize je v tak zajímavém kontextu, že to vůbec nevadí. Navíc steampunk, to je prostě moje. Ne nadarmo tak strašně miluju sérii Leviathan. Jak už jsem říkala, příběh sám o sobě je dobře pojatý, líbila se mi ta doba, do které je zasazený, jednotlivé postavy i styl autorky. V kapitolách se nepravidelně střídají pohledy Briar a Zeka, což podle mého hodně napomáhá čtivosti. Když totiž autorka utne v nejlepším jednu scénu a přeskočí do další, prostě musíte číst dál a dál, abyste se dozvěděli, co se bude dít. Jinak by to přece nešlo. Ve městě duchů se pořád něco děje, hrdinové jdou z nebezpečí do ještě horšího nebezpečí, takže chvíli ani nedýcháte. Prostě je to opravdu dobře napsané, to byste museli zažít.
Co se mi na téhle knížce ale líbilo ještě víc, je ta atmosféra. Z každé stránky na vás dýchá naprostý zmar. Děj se odehrává buď ve městě plném chodících mrtvol, nebo na jeho chráněném okraji, kde většina obyvatel ty mrtvoly znala. Vše navíc pokrývá děsivá mlha, mimo město je zase vše zničeno následkem bydlení tak blízko mlhy. Kyselé deště vše zničí, ekonomika zrovna nevzkvétá, takže lidé, kteří zůstali, už stejně nemají na vybranou. Musí se dál prát se životem, nebo se dostat do města a nechat se sežrat nebo proměnit v zombie. Není to úžasné? A hlavní postavy tohle ještě podtrhují, protože oba dva jsou bojovní a zároveň strhaní z neustálé snahy o přežití. Prostě je to skvělé. A to rozuzlení celého příběhu mě prostě dostalo. Až do poslední chvíle jsem si nemohla být jistá. Já rozhodně chválím, doporučuju a sama se chystám koupit si další díly. Tahle série mě totiž vážně chytla. 


3 komentářů:

Myanmar řekl(a)...

Teda, to vypadá super :) Navíc mě hrozně láká už jen ta "steampunková" obálka! A knížky s dobrou atmosférou prostě miluju!! :)

Lenka řekl(a)...

Steampunk ♥, že bych po Leviatanovi zkusila Zemětřas? :)

Trinity Estridge řekl(a)...

Mmm, na Zemětřas si brousím zuby už dlouho, steampunk mám vážně moc ráda a stydím se, že jsem nečetla ani Leviathan, omluvit mě může nad jen to, že čekám, až obojí na Book Depository zlevní. :D

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.