Emma - Jane Austen

6. 10. 2015

Anotace: V dobách, kdy mladé dívky bývaly plaché a poslušné, vybavila Jane Austenová svou hrdinku Emmu vlastnostni zcela odlišnými. Jelikož brzy ztratila matku, musela se po boku pošetilého a neschopného otce ujmout řízení věcí na rodném panství sama, a tyto okolnosti vypěstovaly v bystré dívce až přehnané sebevědomí: jen ona všemu rozumí a ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem - ač vedena nejlepšími úmysly - ovšem kráčí od maléru k maléru a život jí musí udělit nejednu lekci, než ji naučí i troše zdravé pokory.

Emma je prostě svá. Je lehce arogantní, drzá, vlezlá a občas neskutečně otravná, ale celá její komunita si jí považuje a vidí v ní vzor všech ctností. Proto když si pod svá ochranná křídla vezme mladou Harriet, aby zaplnila místo po své vychovatelce, která se právě vdala a odstěhovala ke svému manželovi, všichni v tom vidí pravé požehnání pro nezkušenou sirotu. Jediný pan Knightley vidí Emmu takovou, jaká skutečně je, a také jí to dává náležitě najevo. Snaží se ji alespoň občas přimět k rozumu, což se ne vždy setkává s pochopením. Jenomže co se stane, když Emma z těch nejlepších pohnutek přesvědčí Harriet, aby si nebrala pohledného farmáře, protože je podle ní pod její úroveň? A co až jí vyhlídne nového nápadníka, který se ale nedopatřením zamiluje právě do samotné Emmy? Ano, bude z toho pořádná motanice.
Kdysi, když jsem Emmu poprvé četla, byla jsem z ní naprosto nadšená. Právě díky ní jsem četla i další knihy od Jane Austenové a opravdu se do ní zamilovala. Při druhém čtení o mnoho let později si ale bohužel musím poupravit pohled na tuto knihu. Emma jako postava je místy opravdu otřesná a člověk by jí nejradši proplesknul. Příběh, pokud ho neznáte předem, je zajímavý a překvapivý, ale bohužel se utápí v mnoha popisech a vysvětleních, která nejsou vždy tak úplně třeba a knize dost ubírají na spádu. Knihy Jane Austen nikdy nejsou extra čtivé nebo snadné. Člověk si musí na její pozvolný styl vyprávění chvíli zvykat, než může opravdu ocenit krásu jejích příběhů. Obávám se ale, že zrovna v tomhle případě je to i na mě trochu moc.
Je to opravdu škoda, protože příběh Emmy je dobrý a já skutečně litovala, že poslední třetinu knihy už čtu jen velice sporadicky. Původně jsem ji totiž nechtěla dočítat vůbec. Je mi líto, že tahle kniha musela spadnout ze svého piedestalu a upřímně se teď trochu bojím pouštět se do dalších knih, které jsem od Jane Austen už dlouho nečetla, ale mám na ně příjemné vzpomínky. Na druhou stranu si nemohu vynachválit filmovou adaptaci BBC, která ve čtyřech hodinových dílech knihu dokonale převedla na filmové plátno, udělala celý příběh stravitelnější, a přesto se své předlohy pevně drží, takže nepřijdete o nic z jejího původního kouzla. Pokud tedy stejně jako já nemáte nervy na čtení takového opusu, vřele doporučuji podívat se na adaptaci z roku 2009 s Romolou Garai v hlavní roli. Ta je totiž opravdu skvostná.


2 komentářů:

azraelka řekl(a)...

Emma je opravdu těžká na čtení. Nedaří se mi jí prokousávat bez přeskakování pasáží. Seriálovou adaptaci jsem viděla a je úžasná. V některých případech prostě platí, že film je lepší než kniha.

Lenka Placková řekl(a)...

Myslím, že Emma se čtenářům nelíbí proto, že hlavní hrdinka není tak dokonalá jako Elizabeth v Pýše a předsudku. Je svá, svérázná, ráda se plete lidem do života v domnění že dělá dobře a hlavně dělá chyby. Je prostě jiná oproti hrdinkách na které jsme od Austen zvyklé. Aspoň podle mého. :) Také jsem si na Emmu musela zvykat, ale nakonec pro mě byla kniha úžasná.

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.