Rozum a cit (v jednadvacátém století) - Joanna Trollope

29. 10. 2015

Anotace: Slavný román Jane Austenové přenesla do dnešního světa vynikající současná anglická spisovatelka Joanna Trollopeová. Provedla to s mimořádnou empatií, humorem, pokorou k originálu, ale také s nevídanou odvahou. Za dvě stě let se změnilo naše vyjadřování, společenské zvyklosti, životní styl, přibyly technické vymoženosti, zůstala ale touha po lásce, bezpečí, po blízkosti druhého. Z lásky možná není úniku ani emancipace – ještě že rozum i cit jsou stále s námi!

Když Belle ovdoví, zůstane jí, jako matce v domácnosti se třemi téměř dospělými dcerami, náročný úkol. Musí se nějak uživit. Přežít. Jenomže Belle nikdy nebyla zrovna praktická a na práci už si odvykla. Navíc její nevlastní syn porušil slib svému otci, že se o Belle a její dcery postará a na popud své ženy je vyhodí z domu, ve kterém žily celý život, ale který on teď zdědil. Ženy z Daschwoodovic rodu to tedy nemají zrovna lehké a aby toho nebylo málo, život jim komplikují ještě romantické pletky. Jak se Belle, Elinor, Marianne a Margaret vyrovnají se svojí životní situací? A dokáží změnit svou budoucnost bez domova a bez peněz? 
Hned na úvod musím říct, že já obvykle různá převedení starých klasik do moderní doby nemívám moc ráda. Proto jsem i ohledně Rozumu a citu byla hodně skeptická. Nakonec mě ale docela mile překvapil. Nebylo to ani zdaleka dokonalé a byly tam věci, nad kterými jsem kroutila hlavou, ale celkově je to milá, odpočinková knížka, která dokáže příjemně pobavit. Problém s těmihle převody do současnosti je v tom, že i když změníte reálie a zmodernizujete zápletky, stále je tu hlavní příběhová linie, která v dnešní době už moc nedává smysl. U Rozumu a citu jde o to, že pokud máte čtyři ženy, z nich tři jsou schopné práce (i když obě starší dcery ještě studují), nevidím nejmenší důvod, proč by se neměly být schopny pomocí brigád normálně uživit. Spousta lidí dnes přeci pracuje při studiu. V době Jane Austen to samozřejmě byla katastrofa a ženy z lepší společnosti se buď musely provdat, nebo zemřít hlady, ale dnes? A pokud je tohle základní zápletka knihy, můžete se snažit, jak chcete, ale dokonale moderní už prostě nikdy nebude. 
Potom tam byly další drobné věci. Jako třeba proč kvůli stěhování musela Elinor skončit se školou, když existují autobusy a vlaky a studentské koleje, takže mohla do školy klidně dál chodit a jezdit domů třeba na víkendy. Nebo proč na konci musel Edward osobně přijet a nemohl prostě jenom zavolat. Ale to už jsou jen detaily, které když se na ně nesoustředíte, můžete lehce přehlédnout nebo se jimi alespoň nenechat odradit.
Jinak si ale myslím, že je to docela povedený pokus a za přečtení rozhodně stojí. Možná, kdybych nevěděla, že se jedná o zmodernizování Jane Austen, líbila by se mi kniha ještě o kousek víc, protože bych neměla potřebu hodnotit ji tak přísně a všímat si každého detailu. Začátek byl trochu pomalejší, ale jak se dostanete do toho správného rytmu, příběh ubíhá pěkně plynule a ani se nenadějete a už jste na konci. Ano, celkově je to takový lepší průměr. A pokud mi nevěříte, můžete se přesvědčit sami. Příští týden kniha vychází a můžete si ji koupit třeba přímo na stránkách nakladatelství Leda, kterému tímto děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.


0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.