Prázdné místo - J. K. Rowling

Anotace: Prázdné místo je velkolepý a skvěle napsaný román o soudobé společnosti. Rowlingová vytvořila fascinující svět, v jehož postavách zaručeně rozpoznáte své vlastní sousedy. Šarvátky i divoké střety, jež otřásají životem lidí v Pagfordu, jsou plné vášní, které zasahují i každého z nás.
Po nenadálé smrti čtyřicátníka Barryho Fairbrothera zůstane Pagford v šoku. Je to zdánlivě idylické anglické městečko s dlážděným náměstím a starobylým opatstvím, ale za hezkou fasádou zuří tichá válka. Bohatí válčí s chudými, teenageři s rodiči, manželky s manželi, učitelé se žáky.
Pagford rozhodně není tím, čím se zprvu zdá. Prázdné místo, které po Barrym zůstane v městské radě, se brzy stane katalyzátorem největší války, jakou město zažilo. Kdo bude triumfovat ve volbách provázených vášněmi, pokrytectvím a nečekanými odhaleními? Brilantně napsaná kniha, která je autorčiným prvním románem pro dospělé čtenáře, zároveň nutí k přemýšlení a na každé své stránce znovu a znovu překvapuje. 

No, nevím, jestli překvapuje opravdu na každé stránce, ale zajímavá tahle kniha opravdu je. Vše začne náhlou smrtí jednoho z radních v malém městečku Pagford. Ta přináší příležitost pro změnu poměrů v uzavřené komunitě malého města. I když se totiž na první pohled může zdát idylické, za zavřenými dveřmi se jedná o úplně jiný příběh. Do těchto skrytých příběhů se stránku za stránkou noříme a zjišťujeme, jak se věci opravdu mají. Tušíte, co skrývají vaši sousedi? 

Já vím, zní to tak mysteriózně, že byste čekali, že každý druhý má na zadním dvorku zakopanou mrtvolu a minimálně jeden z obyvatel městečka bude přeoperovaný na ženu, nic tak dramatického to ale není. Jsou to jen skryté manželské problémy, nezvedené dítě, které se rodiče na veřejnosti snaží prezentovat jako andílka, a samozřejmě dobře ukrytá nenávist a pohrdání k polovině městečka. 

Ze začátku jsem se vážně zalekla toho množství postav. Nakonec se to sice nezdá tak strašné, ale když jsem začala číst a v každé kapitole jsem byla seznamována s dalšími a dalšími lidmi, začala jsem si pomalu chystat papír a tužku abych si mohla zakreslovat vzájemné vztahy všech zúčastněných. Po asi sto stranách jsem se ale začala pomalu orientovat a ke konci už mi to přišlo naprosto jednoduché a logické. Tahle je manželka tohohle, který je synem téhle, která se kamarádí s támhletou, která je manželka támhletoho, který podniká s támhletím a ten zase chodí s támhletou, jejíž dítě chodí do školy s dětmi támhletěch. Úplně jednoduché, ne? 

Při pohledu zpět si říkám, co se vlastně v té knize stalo. Protože když začnete příběh dopodrobna zkoumat, zjistíte, že tam skoro žádný příběh není. Obyvatelé městečka se prostě chystají na volby na uvolněné místo v městské radě. Konceptuálně docela nuda. Když se ale pustíte do čtení, zjistíte, že jde ve skutečnosti o mnohem víc. A v tom je právě kouzlo téhle knihy. Rowlingová naprosto skvěle vystihla jednotlivé postavy, ve kterých pomalu ale jistě vážně začnete poznávat lidi, se kterými se znáte ve skutečném životě. A krůček po krůčku nás seznamuje s tím, jak tihle lidé žijí, co skrývají, o co se snaží a po čem touží. Možná v některých postavách poznáte i sami sebe. A jak už to tak u realistických společenských románů bývá, rozhodně se nemusíte bát happy endu. Ten nás totiž v téhle kruté realitě rozhodně nečeká. Nebo možná maličko?

Celkově se mi tedy Prázdné místo docela dost líbilo. Délka knihy je naprosto oprávněná, protože po přečtení chápu, že tohle se osekat prostě nedá. Potom by totiž nevyzněla ta dokonalá "zvrácenost" všech obyčejných lidí v obyčejném světě. Řeknu vám, psychoterapeut by se v Pagfordu skutečně vyřádil.