Dech - Sarah Crossan

2. 7. 2013

Anotace: Nic pro nás není tak přirozené jako dýchání...
Představte si ale svět, ve kterém si jen privilegovaní mohou koupit dostatek kyslíku k tomu, aby mohli tančit či si zahrát obyčejný fotbal. Svět, kde chudí jen stěží zaplatí účet za vzduch nezbytný k životu. Svět, v němž po netušené katastrofě přežívá zbytek obyvatel v hermeticky uzavřených městech s vlastní atmosférou. Pustou planetu Zemi, kde nejvzácnějším rostlinným druhem je obyčejný strom.
Právě v takovém světě žije Alina, Bea, Quinn a jejich přátelé. Od ostatních mladých lidí se liší svou přemýšlivostí a odvahou něco ve svém okolí změnit. Odvahou nadechnout se jinak než druzí – svobodně. Dystopický román mladé irsko-americké autorky plný dobrodružství, při němž se doslova tají dech.

Kniha Dech má opravdu zajímavou myšlenku - co kdybychom museli platit za kyslík, který spotřebujeme? Odehrává se v ne až tak nemožné budoucnosti, kdy lidé vymýtili stromy a zabili oceány, aby mohli vypěstovat dost jídla pro všechny ty miliardy lidí, které na zemi žily. To ale způsobilo prudký pokles kyslíku v atmosféře, takže vše, včetně lidí, začalo umírat. Zachránili se jen někteří, kteří postavili kapsule a vymysleli způsob, jak kyslík vyrábět. Pokud chcete přežít, musíte zůstat v kapsuli a poslouchat vládní pracovníky, kteří vám tvrdí, že život mimo kapsuli není možný. Alina, jedna z hlavních hrdinů, je součástí organizace, která se rozhodla dokázat opak. Rozhodli se zachránit stromy a dát lidem zpět svobodu volně se nadechnout. Může se jim to podařit, když se všechno, včetně samotné Země, pokouší jim v tom zabránit? Je možné přesvědčit lidi, aby za právo nadechnout se bojovali?
Tahle knížka byla opravdu zajímavá. Na první pohled zní jako strašně klišé dystopie, kdy máme nějakou vládu, odboj proti ní a mezi hlavními hrdiny chlapce a dívku, kteří teprve začínají prohlížet, v jakém klamu žili. Samozřejmě jeden z nich je ještě navíc z bohaté vrstvy, druhý z chudé, jeden je zamilovaný do druhého, druhý o tom nemá tušení. Prostě jak opsané z Úvodu do psaní úspěšného YA. Když se ale začtete, zjistíte, že i přes očividnou šablonku vás čeká několik překvapení. Alespoň já byla opravdu příjemně překvapená.
Byla jsem překvapená stylem, s jakým autorka psala. Líbilo se mi, jaký svět vytvořila, a že jeho původ opravdu vysvětlila. Líbilo se mi, že se svými postavami skutečně zabývala, takže její postavy měly dokonce důvody ke svým činům. Líbilo se mi, že příběh sledujeme z několika různých perspektiv, takže vždycky vidíte z první řady, co se se kterým hrdinou právě děje. A nejvíc se mi líbilo, jak čtivá tahle kniha byla. Dokonce bych si troufla srovnat jí s Hunger games. Sice by v takovém srovnání neobstála, ale pořád má k úrovni knih Suzanne Collins blíž, než třeba taková Divergence, která s Hunger games bývá často (neprávem) srovnávána. Když se pokusím vymyslet, co se mi na knize nelíbí, dokážu vždycky přijít jen na jednu věc: to, že byla tak krátká. To se mi silně nelíbí. Můžu jen doufat, že Baronet brzy vydá druhý díl. A když už jsme u těch pokračování, tušíte, jestli bude i třetí, nebo to druhým končí? Protože já bych jich klidně snesla i víc. Každopádně, nikoho asi nepřekvapí mé hvězdičkové hodnocení:

1 komentářů:

Unknown řekl(a)...

Dech je naprosto úžasná kniha! :))

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)