Město ze skla - Cassandra Clare

Anotace: Poslední díl trilogie Nástroje smrti
Aby Clary zachránila život své matce, musí se vydat do Skleněného Města, dávného domova všech lovců stínů, přestože vstup do města bez povolení je proti Zákonu a porušení Zákona se trestá i smrtí. A aby toho nebylo málo, dozví se, že Jace ji ve městě nechce a Simona uvrhli lovci stínů do vězení, jelikož jim upír, kterému neublíží sluneční světlo, připadá krajně podezřelý. Clary postupně odhaluje další střípky z minulosti své rodiny a nalézá přitom spojence v tajemném lovci stínů Sebastiánovi. Valentýn sbírá veškeré své síly, aby jednou provždy zničil všechny lovce stínů, a jediná šance, jak ho porazit, spočívá ve spolupráci s odvěkými nepřáteli. Dokáží však podsvěťané a lovci stínů zapomenout na vzájemnou nenávist a bojovat za společnou věc? Jace si uvědomuje, jak moc je ochoten kvůli Clary riskovat. Podaří se Clary získat vládu nad svými nově objevenými schopnostmi a zachránit Skleněné Město?

Konečně se dostáváme do legendárního skleněného města Alicante. Schyluje se k válce s Valentýnem, takže se všichni lovci stínů stahují do svého města, aby naplánovali strategii. Lightwoodovi tam samozřejmě nesmí chybět a tentokrát berou všechny své děti sebou do bezpečí jeho hranic. A co by to bylo za dobrodružství, kdyby ho Clary a Simon zmeškali. Co na tom, že tam ani jeden z nich nemá co dělat. Clary se pokouší najít čaroděje Močála, aby jí pomohl probudit Jocelyn a Simon se jako vždy ke všemu přimotal naprostou náhodou a tím se dostal do pořádné šlamastyky. Dokáže Clary zachránit svou matku? A podaří se lovcům stínů ubránit Valentýnovi a jeho hrozbám, nebo se budou muset vzdát pod jeho nadvládu?

Víte co? Tenhle díl mě absolutně nebavil. Jednotlivé postavy pořád kvůli něčemu kvílely a kňouraly a vůbec byli všichni tak otravní, že už mě snad ani nezajímalo, co se s nimi stane dál. Jace, můj milovaný Jace, je tenhle rozháraný chudinka, který se neustále lituje. Clary zase jednou odmítá dělat, co se jí řekne a pak se diví, že si s ní už nikdo nechce hrát, a Simon? Ten podle mě mel umřít už v druhém díle, protože toho už mám tak akorát dost. Jediný, komu jsem ještě fandila, aby dosáhl svého, byl Luke. Příběh se tak nějak táhnul, strašně dlouho se nic nedělo, jen všichni mluvili a potom celá ta věc se Sebastiánem? Už od půlky knihy jsem nadávala, jak můžou všichni být tak slepí. 

A teď k tomu konci. Ach, ten konec. Ne, já tohle prostě neberu. Proč se Cassandra tak bojí zabíjet své postavy? Pokud nechci, aby někdo zemřel, tak ho přece nezabíjím. To neustálé oživování mě ani trochu nebaví. Skoro mi to přijde, jako by někoho zabila jen tak pro sebe a pak se lekla, že jí čtenáři budou nenávidět, tak ho zase zachrání. Proč to dělá? 

A pak tu opět máme otázku sexu ve YA. Já chápu, že tyhle knihy mají být vhodné i pro mladší čtenáře, takže tam rozhodně neočekávám žádné porno scény, ale sex se dá napsat i vkusně nebo se dá udělat náběh a pak "...a druhý den ráno". V téhle knize byly takové náběhy minimálně dva, ale zase vůbec k ničemu nedošlo. Opět zvolání k autorům: pokud nechcete, aby vaši 16 letí hrdinové měli spolu sex, pak neposílejte své mužské hrdiny do ložnic ke svým hrdinkám s tím, že s nimi chtějí strávit alespoň jednu noc, protože zítra můžou oba být mrtví. To je prostě jasná narážka, a pokud z toho nakonec nic není, tak proč to dělat? Si mohli dát pusu a zase se v klidu rozejít každý do své vlastní postele, no ne? 

Plusy téhle knihy? No, dalo se to číst a jsem ráda, že jsem dočetla sérii, ale to je tak všechno. A já vím, že Cassandra nakonec napsala ještě tuším další tři díly, ale původně to měla být trilogie a jako takovou ji taky beru. Jak už jsem říkala, všechny postavy už mi teď tak lezly na nervy, že i kdyby u nás někdy zbylé díly vyšly přeložené, stejně bych po nich ani nevzdechla. Já už jsem s Nástroji smrti prostě skončila. Hallelujah.