Setkání s duchem - Stacey Kade

Anotace: Královna školy a hvězda místních roztleskávaček Alona Dareová je předurčena pro skvělou budoucnost. Její život však končí nečekaně pod koly autobusu. Všichni si myslí, že je navždy pryč, ale... Alona zůstala ve světě živých jako duch. Pouze jediný člověk ji může vnímat - spolužák a totální lúzr Will. Podaří se jim překonat vzájemnou nechuť a pomoct jeden druhému? Proč Alona neodešla skrze jasné světlo do onoho světa?

Na úvod recenze bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Nesmírně si toho vážím. 

Jako nejoblíbenější holka na střední škole Alona není zvyklá, aby jí někdo říkal ne. Proto když zjistí, že po své smrti potřebuje trochu pomoci s přesunem na Onen svět a jediný, kdo jí může pomoci je naprostý looser Will, nečeká, že by jí dokázal odmítnout. Pro něj to ale není žádná novinka, duchové ho o pomoc prosí každý den, což mu dost komplikuje život, takže na něj už ani Aloniny půvaby nedokáží zapůsobit. Co ale nečekal je fakt, že dokonce i po smrti je Alona stále stejně cílevědomá a dokáže být velice přesvědčivá. Může jí ale Will pomoci, i kdyby chtěl? A co vlastně drží Alenu na zemi? 
Hned zkraje musím říct, že Setkání s duchem rozhodně není žádný Shakespeare. Na tuhle knížku už jsem viděla dost recenzí a většina z nich nebyla zrovna pochvalná, takže jsem do čtení šla s prakticky nulovým očekáváním. O to příjemnější mě pak čekalo překvapení. Ano, příběh to asi není nejoriginálnější. Populární holka, která se najednou musí smířit s tím, že ne vždy jde všechno podle ní a jejíž osud závisí na klukovi, který jí nijak zvlášť nemusí. Na malé dávce klišé ale nemusí být čas od času nic špatného, obzvlášť pokud je dobře zpracované. Jak už jsem říkala, Setkání s duchem sice není zrovna kniha vhodná k zařazení do klenotů světové literatury, ale pobavila jsem se u něj i tak dost.
Příběh hezky ubíhal, psychika postav se pomalu prohlubovala, jak jsme je poznávali, a vůbec to celé bylo takové milé a oddechové. Chvílemi jsem se dokonce i zasmála, což je víc než můžu říct o některých mnohem oblíbenějších knihách. Zdaleka to nebylo dokonalé, to ne, ale když tak nad tím přemýšlím, není nic, co by mi vyloženě vadilo nebo mě rozčilovalo. Naopak se mi vážně líbil nápad s pozitivní a negativní energií, která ovlivňuje jak moc je duch hmotný. To bylo zajímavé a nemyslím si, že bych na něco podobného často v duchařinách narážela. Proč tedy Setkání s duchem nedostane plný počet hvězdiček? Sama nevím, možná spíš než spousta negativ nemělo dost pozitiv. Skončí tedy na průměrné příčce, ale to pro takovouhle milou krátkou knížečku rozhodně není ostuda. Dokonce uvažuju o koupi druhého dílu (a to už o něčem vypovídá). Jak říkám, celkově jsem docela spokojená, takže nemůžu nic než knihu doporučit, třeba na takové línější sobotní odpoledne, kdy chce člověk něco číst, ale nechce se mu u toho moc přemýšlet. Na to je totiž Setkání s duchem jako dělané.