Anotace: Hektor, vášnivý sběratel, jenž kromě jiného sbíral párátka na
jednohubky, volební odznaky, obrazy lodí zakotvených v přístavu, zaječí
packy, zvuky z pěti hodin ráno, chorvatská přísloví, koule schodišťových
zábradlí, první stránky románů, sýrové etikety, hračky z Kinder
vajíček, chvíle strávené s tebou, oprátky, se zamiloval a oženil. A
začal sbírat svou ženu.
Vtipný román plný laskavého humoru na absurdní
strunu, přeložený do mnoha světových jazyků, ověnčený cenou Rogera
Nimiera.
Hektor je blázen. Takový ten poměrně neškodný, ale stejně. Ve svém životě sbíral už snad naprosto všechno, jenomže nikdy u žádné sbírky nevydržel. Naposledy to byly volební odznaky, ale když prohrál na soutěži sběratelů, kvůli čemuž se pokusil o sebevraždu, rozhodl se, že musí přestat. Stejně jako člověk závislý na alkoholu musí odstranit veškerá pokušení, zůstat silný a doufat, že ho tendence vytvářet sbírky brzy přejde. Naprosto změnil svůj život, dokonce se konečně oženil, ale najednou se přistihl, že zase sbírá. Tentokrát okamžiky, kdy jeho žena myje okna. Kdo by si to pomyslel? Taková neškodná činnost a vyvolá tak silnou závislost. Jenomže jedná se skutečně o recidivu? Nevězí za přitažlivostí mytí oken něco jiného?
Tahle knížka je lehce bláznivá, opravdu vtipná, dost tenká a hlavně, vážně stojí za přečtení. Už od první stránky jsem se smála, a i když se příběh ubírá do lehce absurdních situací, stejně autorovi stále věříte, že přesně tohle se člověku jako je Hektor klidně mohlo stát. Pro takovou postavu totiž není nic příliš šílené. Dokonce ani sbírka okamžiků, kdy Hektorova žena myje okna. David píše lehkým stylem, plným sarkasmu a ironie. Nikoho nenechává na pochybách, že tahle kniha se nemá brát vážně. Stejně se ale dokáže dotknout velice vážných témat, která člověka donutí maličko se zamyslet.
Já osobně jsem si z ní odnesla poselství, že i kdybyste byli sebedivnější, stejně nejste sami a klidně můžete najít někoho ještě divnějšího, do koho se můžete zamilovat. A proč vlastně ne? Stačí jen najít člověka, který bude ochotný vaše zvláštnůstky tolerovat. Co si z ní odnesete vy, to nechám na vás, ale já jsem se svým závěrem spokojená. Jediné, co opravdu nechápu, je ta obálka. O zvláštním fetiši na nohy nebo punčochy totiž v Erotickém potenciálu překvapivě není ani zmínka.
4 komentářů:
Tak to zní opravdu skvěle absurdně! :D
Zní to moc pěkně, ale obálka je hrozně laciná, ach jo :-(
Super! Zase jsi mě navnadila na - pro mě zatím - úplně neznámou knihu! :) Určitě se po ní poohlédnu! :)
Jana: Ta obálka je vážně příšerná, nechápu, proč něco takového udělali..
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)