Bylo nebylo #4

26. 9. 2011

Včera jsem to trochu nestihla, takže bylo nebylo s malým zpožděním. Teď příštích pár měsíců asi nebude každý týden, protože začala škola a ve třetím ročníku vysoké školy budu mít dost práce, takže na čtení nebude tolik času. Proto čekejte spíš články o filmech a seriálech. Přecijen ty jsou na odpočinek a vypnutí hlavy o dost lepší. (Pokud tedy nehodlám číst laciný brak, což nehodlám.) Tákže tady to je:

Juan Marsé - Dívka se zlatými kalhotkami

Anotace: Zapomenutý spisovatel píše ve svém domě na pláži paměti. Do poklidného stereotypu přijíždí jeho nestydatá neteř Mariana se svým přítelem fotografem. Přes den se Mariana miluje nebo hádá se svým přítelem, kouří a chodí na procházky, v noci pomáhá strýci s přepisováním pamětí a nahá s ním vede vášnivé debaty v posteli, končící často až se svítáním. Spisovatel pod vlivem Marianiných otázek bilancuje svůj život a čím dál víc se oddává erotickým fantaziím o ní i její matce. Když se obě ženy setkají, má to pro spisovatele fatální důsledky, které mohou vést až k sebevraždě. Intimně laděný román, který byl ve své době šokující, působí dodnes nebývale otevřeně.

První věty: Jsou věci, jež by měl člověk rychle povědět, dokud se ho nikdo neptá. Když Luys Forest po dlouhém trápení s odstavcem konečně usoudil, že je dobrý, zjistil, že s sebou nemá notes ani propisovačku. S mírným kulháním pokračoval v procházce po pláži a šťouchal holí do lastur v patách čenichajícímu psu, který větřil hnilobu.

...a hned jsem zvědavá kam jde a co je to zač. Takhle se prosím píše správný začátek knihy. Teď už jen najít trochu času a klidné místečko a začtu se hned.

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.