Edgar Lawrence Doctorow - Světová výstava

27. 9. 2011

Anotace: Ve svém románu světoznámý představitel tzv. retrofiction ukazuje život v New Yorku v živých barvách třicátých let tohoto století. Doctorow oživuje vzpomínky na Bronx a Manhattan v době, kdy na ulicích ještě bylo bezpečno a rodiny v těžkých časech držely pospolu. Hoch jménem Edgar tehdy intenzivně vnímal své okolí, zachytil všechny jeho vůně, zvuky i zvyky, sladkobolné přísliby doby, jež vyvrcholily Světovou výstavou roku 1939.

Konečně jsem se dostala k napsání krátké recenze na Světovou výstavu od Doctorowa. Hned na úvod musím říct, že tahle knížka se mi moc líbila. Kapitoly psané samotným malým Edgarem se střídaly s několika kapitolamy ostatních postav z vyprávění. Ve druhém typu kapitol postavy upřesňovaly Edgarovo vyprávění a uváděly vše na pravou míru, protože občas vnímání malého dítěte není tak úplně přesné.
Edgar vypráví o životě v New yorku, o svých rodičích, realistické a zodpovědné matce a věčném snílkovi, kterým byl jeho otec. Vypráví o svém bratru, kterého velmi obdivoval, o své babičce, která byla velmi stará a senilní a často celou rodinu proklínala v jidiš. O návštěvách u babičky a dědečka, klukovských hrách, rodičovských hádkách, které děti nikdy nemají slyšet a o mnoha dalších věcech. Popisuje doslova všechno, ale nikdy se to nezdá nucené nebo předem konstruované. Všechny popisy věcí, situací a zvyků jsou organickou součástí příběhu a člověk se tak dokáže přenést přímo do zadního traktu mezi domy, kde si kluci postavili iglů, do obchodu s gramofonovými deskami Edgarova otce nebo na Světovou výstavu, kterou vnímáme očima náctiletého kluka. Všechno propojuje příběh celé rodiny. Nic moc světoborného se vlastně v knize neděje, sledujete každodenní život obyčejné rodiny židů v New yorku před druhou světovou válkou, ale slibuju, že se ani na okamžik nebudete nudit.

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.