Anotace: Jmenuji se Percy Jackson…
Blíží se mé šestnácté narozeniny. V Táboře polokrevných však nechystáme
oslavy, nýbrž výpravu do války. A místo blahopřání jsem si vyslechl
dávné temné proroctví, které mi všichni tak dlouho tajili. Bitva, která
může znamenat konec světa, začne docela nevinně, když mi přistane na
kapotě auta bájný kůň Pegas…
Ukáže se konečně, kdo stojí na straně dobra a kdo se přidal k vládci
temnot? Kdo válku nepřežije a kdo z ní vyjde jako hrdina?
Zápas o zachování civilizace začíná!
Na úvod recenze bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Nesmírně si toho vážím.
Já nemůžu uvěřit, že už je doopravdy konec. Už nikdy nepotkám nový příběh o Percym. Nikdy se nebudu smát Groverovi a zajíkat se nad Tysonovou roztomilostí. Je to vůbec možné? Obávám se, že ano. Ale věřte mi, loučení to bylo opravdu smutné. Dlouho po dočtení jsem jen ležela v posteli a odmítala Posledního z bohů pustit z rukou. Ale musím Ricka pochválit - zakončil to dokonale.
Poslední z bohů nás prakticky okamžitě vrhá do válečné akce. Celý tábor je připraven k boji. Je třeba zničit Princeznu Andromedu, ochránit Manhattan (a Olymp samozřejmě) a poslat Krona tam kam patří. To by nebyl takový problém, kdyby bohové nebyli zaměstnaní něčím úplně jiným (no, možná ne úplně jiným, také se snaží svět zachránit, ale trochu jinde a Olymp nechali nehlídaný). Záchrana celého světa tedy zůstává v rukou hrdinů, polobohů. A nemusím snad prozrazovat, že hrdinských činů se tu najde opravdu hodně. Zažijeme hned několik epických bitev. Spoustu napětí, nebezpečí, smíchu a pláče. Prostě je to opravdu divoká jízda. Kdybych mohla, za celou dobu čtení bych ji neodložila a přečetla ji na posezení. A to už je ode mě opravdová pocta, kterou si poslední díl rozhodně zaslouží. Poslední z bohů byl tedy opravdu něco.
Jak jste asi pochopili, i poslední díl Percyho se mi opravdu líbil. Rick Riordan své čtenáře opravdu nešetřil a dobře udělal. Takhle nabitou knihu jsem už dlouho neviděla, protože i když je spousta knih plná akce, Poslední z bohů je stejně překoná. Je tady úplně všechno, co si od dobré knihy pro mladé a navíc posledního dílu skvělé série můžete přát. I když jsem se na tuhle recenzi vyspala, pořád jsem z toho úplně hin a ani s odstupem nedokážu najít jedinou chybičku. Asi proto tahle recenze bude spíš blábolení a míchání jednoho přes druhé, ale když mě opravdu dělá problémy být chladná a objektivní, pokud se mi kniha opravdu hodně líbila. A pro Posledního z bohů to platí dvojnásob. Doufám, že mi tedy odpustíte a budete mi muset věřit, jak skvělá a dokonalá byla. Věříte mi?
Myslím, že to nemusím opakovat, ale vážně, pokud jste Percyho ještě nečetli, zkuste ho. Je to vynikající série pro mladé, která ale baví i poněkud přerostlé děti (mě třeba je 22 a jsem z ní úplně hotová). A pokud už Percyho znáte, ale čtení posledního dílu odkládáte, věřte mi, chápu vás. Také jsem nechtěla, aby to skončilo, ale když je konec takhle dokonalý, ani vám snad nemůže být líto, že je to opravdu konec. Můžete jen v duchu poblahopřát Rickovi, k jeho genialitě a začít se shánět po jeho dalších knihách.
Poslední z bohů nás prakticky okamžitě vrhá do válečné akce. Celý tábor je připraven k boji. Je třeba zničit Princeznu Andromedu, ochránit Manhattan (a Olymp samozřejmě) a poslat Krona tam kam patří. To by nebyl takový problém, kdyby bohové nebyli zaměstnaní něčím úplně jiným (no, možná ne úplně jiným, také se snaží svět zachránit, ale trochu jinde a Olymp nechali nehlídaný). Záchrana celého světa tedy zůstává v rukou hrdinů, polobohů. A nemusím snad prozrazovat, že hrdinských činů se tu najde opravdu hodně. Zažijeme hned několik epických bitev. Spoustu napětí, nebezpečí, smíchu a pláče. Prostě je to opravdu divoká jízda. Kdybych mohla, za celou dobu čtení bych ji neodložila a přečetla ji na posezení. A to už je ode mě opravdová pocta, kterou si poslední díl rozhodně zaslouží. Poslední z bohů byl tedy opravdu něco.
Jak jste asi pochopili, i poslední díl Percyho se mi opravdu líbil. Rick Riordan své čtenáře opravdu nešetřil a dobře udělal. Takhle nabitou knihu jsem už dlouho neviděla, protože i když je spousta knih plná akce, Poslední z bohů je stejně překoná. Je tady úplně všechno, co si od dobré knihy pro mladé a navíc posledního dílu skvělé série můžete přát. I když jsem se na tuhle recenzi vyspala, pořád jsem z toho úplně hin a ani s odstupem nedokážu najít jedinou chybičku. Asi proto tahle recenze bude spíš blábolení a míchání jednoho přes druhé, ale když mě opravdu dělá problémy být chladná a objektivní, pokud se mi kniha opravdu hodně líbila. A pro Posledního z bohů to platí dvojnásob. Doufám, že mi tedy odpustíte a budete mi muset věřit, jak skvělá a dokonalá byla. Věříte mi?
Myslím, že to nemusím opakovat, ale vážně, pokud jste Percyho ještě nečetli, zkuste ho. Je to vynikající série pro mladé, která ale baví i poněkud přerostlé děti (mě třeba je 22 a jsem z ní úplně hotová). A pokud už Percyho znáte, ale čtení posledního dílu odkládáte, věřte mi, chápu vás. Také jsem nechtěla, aby to skončilo, ale když je konec takhle dokonalý, ani vám snad nemůže být líto, že je to opravdu konec. Můžete jen v duchu poblahopřát Rickovi, k jeho genialitě a začít se shánět po jeho dalších knihách.
0 komentářů:
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)