Posuď knihu podle obalu #1

2. 11. 2012


Konečně jsem se rozhoupala. To koukáte, co? Rozhodla jsem se, že se zapojím do tohoto skvělého meme. Za prvé mě vždycky opravdu baví číst názory ostatních na obálky (a sledovat, jaké vlastně vybrali) a za druhé (což bych neměla říkat, ale já vám nechci lhát) mám poslední dobou trochu problém se zaplněním blogu. Jistě víte, že na blog píšu každý den. Poslední dobou je to ale trochu náročnější, protože času ubývá a já nestíhám číst a sledovat, takže pak nemám moc o čem mluvit. Kdyby mě alespoň napadlo nějaké dobré téma na zamyšlení, ale ono houby. V mozku je pusto a prázdno. Rozhodla jsem se tedy zapojit se do tohoto meme, které mám opravdu ráda. Rozhodně se nemusíte bát, že bych blog najednou zaplnila jenom výzvami, projekty a meme, to se nestane, ale řekla jsem si, že jedno navíc nikomu neublíží. Proto se teď pravidelně v pátek můžete těšit na mé příspěvky do Posuď knihu podle obalu, což je meme z dílny Knižního doupěte.

Amitav Ghosh - Hladový příliv

Anotace: Mezi mořem a Bengálskou nížinou, na nejvýchodnějším pobřeží Indie, leží rozsáhlé souostroví. Nese název Sundarban. Neexistuje tu hranice, která by oddělovala sladkou vodu od slané, řeku od moře, dokonce ani souš od vody. Tady po celá staletí jenom ti, jimž nic nepatřilo, čelili vládnoucím lidožravým tygrům a krokodýlům a dobývali si z bahna chudičké živobytí. Tady na počátku minulého století založil skotský vizionář Utopické osídlení, kde by spolu mohli žít lidé všech ras, tříd a vyznání. Usedlíci v Sundarbanu věří, že každý, kdo nemá čisté srdce a odváží se do vodního labyrintu, se nikdy nevrátí. Křehkou rovnováhu místního života naruší příjezd Pokálí Rájové, Američanky indického původu, a blazeovaného podnikatele z Dillí Kánáie Datty. Kánái se na ostrovy vrací na žádost své tety, místní osobnosti, poprvé od smrti svého strýce, politického radiká1a, který záhadně zemřel brzy po nepokojích na jednom z ostrovů. Když si Pija, která sleduje vzácné říční delfíny, najme za průvodce negramotného, ale hrdého místního lovce krabů Fakíra, stává se Kánái jejím tlumočníkem. Od této chvíle se příliv začíná obracet. Hladový příliv zkoumá jinou a mnohem méně známou džungli: džungli lidské duše. Je to román, který každou chvíli klade otázku: kdo může tvrdit, že správně hodnotí jiného člověka?

Můj názor: Tahle obálka je jednoduše nádherná. Už samotný obrázek, který na ní použili je krásný, ale oni ho potom ještě doplnili vhodně zvoleným fontem, takže vytvořili skvělý celek. Líbí se mi ty barvy ve spojení s barvou písma. Jsem ráda, že se nesnažili jménem autora zastínit název knihy. A také, že nerušili vzhled obálky nějakými cenami, které kniha vyhrála, nebo citáty slavných autorů, kteří knihu četli a chválili. Jenom dole decentní nápis "Mezi mořem a Bengálskou nížinou." Myslím, že tahle obálka se k celé knize skvěle hodí a dokresluje, o co se v ní bude jednat. 


0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.