Anotace: Román odehrávající se v 30. letech v Británii sleduje osud německého
židovského přistěhovalce Jacka Rosenbluma a jeho cestu za tím, jak se
stát „pravým Angličanem“. Jackovým snem je zapomenout na svůj původ, na
věčné vyhnanství, kterým je jeho národ již věky poznamenán, a tak se od
začátku fanaticky drží imigrační příručky, která radí co v Anglii dělat a
nedělat. Komický seznam se pod Jackovým dohledem začíná rozšiřovat a
mapuje tak spletitou cestu jednoho muže za svou identitu, kterou se –
jako správný Angličan – odhodlá najít skrze oblíbený britský sport,
golf. Ale je to ta pravá cesta?
Tuhle knihu nebudu moc hodnotit, protože jsem ji jednoduše vzdala. Nebylo to ani blízko tomu, co jsem podle anotace čekala a to, co se ze Seznamu pana Rosenbluma vyklubalo, bylo nudné a naprosto mimo mé momentální naladění. Zkusila jsem mu sice dát šanci, ale když mě ani po sto stranách nechytl, odmítla jsem s ním dál mařit čas.
Čekala jsem něco vtipného, ironického, možná popis problémů, které může mít přistěhovalec v cizí zemi, když se snaží sžít s jinou kulturou a zapadnout mezi domorodce. Dočkala jsem se ale něčeho úplně jiného. Pan Rosenblum si na všechno zvykl bez problémů, což bylo konstatováno v první kapitole knihy a celý zbytek stran, které jsem hrdině zdolala, se snaží dosáhnout jen posledního bodu - být přijat do golfového klubu. Což řeší do velkých podrobností, ještě větších, když se rozhodne sám si golfové hřiště postavit. To pak najednou do detailu víte o druzích trav a překážek a půdorysů, které se ke stavbě takového hřiště vážou a příběh jaksi uniká do pozadí. Prostě nuda. Seznam pana Rosenbluma by se možná mohl zalíbit vášnivému golfistovi a anglofilovi, ale mě rozhodně nezaujal. Je to škoda. Další kniha, která bude v mé knihovně jen překážet. To je ale riziko povolání, ne?
Hvězdičkové hodnocení tentokrát vynechávám, nepřijde mi fér hodnotit něco, co jsem nevychutnala do posledního písmenka.
Tuhle knihu nebudu moc hodnotit, protože jsem ji jednoduše vzdala. Nebylo to ani blízko tomu, co jsem podle anotace čekala a to, co se ze Seznamu pana Rosenbluma vyklubalo, bylo nudné a naprosto mimo mé momentální naladění. Zkusila jsem mu sice dát šanci, ale když mě ani po sto stranách nechytl, odmítla jsem s ním dál mařit čas.
Čekala jsem něco vtipného, ironického, možná popis problémů, které může mít přistěhovalec v cizí zemi, když se snaží sžít s jinou kulturou a zapadnout mezi domorodce. Dočkala jsem se ale něčeho úplně jiného. Pan Rosenblum si na všechno zvykl bez problémů, což bylo konstatováno v první kapitole knihy a celý zbytek stran, které jsem hrdině zdolala, se snaží dosáhnout jen posledního bodu - být přijat do golfového klubu. Což řeší do velkých podrobností, ještě větších, když se rozhodne sám si golfové hřiště postavit. To pak najednou do detailu víte o druzích trav a překážek a půdorysů, které se ke stavbě takového hřiště vážou a příběh jaksi uniká do pozadí. Prostě nuda. Seznam pana Rosenbluma by se možná mohl zalíbit vášnivému golfistovi a anglofilovi, ale mě rozhodně nezaujal. Je to škoda. Další kniha, která bude v mé knihovně jen překážet. To je ale riziko povolání, ne?
Hvězdičkové hodnocení tentokrát vynechávám, nepřijde mi fér hodnotit něco, co jsem nevychutnala do posledního písmenka.
0 komentářů:
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)