Spodek - John Wray

18. 3. 2014

Anotace: Jako bájný had Uroboros se pod New Yorkem táhne jeden nekonečný tunel podzemky. A někde v něm se pohybuje šestnáctiletý Will Heller. Nechává si říkat Spodek, je paranoidní schizofrenik, miluje vlaky a věří, že svět se neustále ohřívá a řítí se do záhuby. Příběh plný napětí, který poněkud pokřiveným pohledem jednoho neobyčejného kluka zkoumá otázky mládí, sexuality a násilí.

Will Heller není tak úplně v pořádku. Je to schizofrenik, kterého zrovna pustili z ústavu, on ale rozhodně není v pořádku. Myslí si, že svět se neustále ohřívá, že svět je uvnitř jeho těla a zároveň on je ve světě a že ho musí zachránit. Navíc už poslední dva týdny v ústavu tajně nebral léky, aby měl čistší hlavu, až ho pustí. Ihned po propuštění se vydává do tunelů podzemky, musí přece zachránit svět. Může se mu to ale podařit? A stihne to, než ho najde policie?
Spodek je rozhodně neobyčejná knížka. Sledujeme příběh Spodka, který se střídá s příběhem jeho matky. Slečna Hellerová totiž přišla na policii nahlásit zmizení svého syna, takže se spolu s ní a policejním důstojníkem vydáváme na takový hon na Spodka. Kapitoly s Willovou matkou se mi hodně líbily. Byly psané z pohledu policisty, kterého Yda Hellerová neustále vyváděla z míry. Některé části zase byly docela napínavé, když se dostali ke Spodkovi dostatečně blízko. 
Spodkovy kapitoly mě ale dost mátly. Ano, byl to účel. Musím uznat, že John Wray hodně uvěřitelně popsal způsob myšlení schizofrenika. Takhle bych si jeho myšlenkové pochody asi představovala taky. Na druhou stranu by možná bylo lepší, kdyby byl Spodek film a ne kniha. Tohle moc často neříkám, ale v tomhle případě je to to nejlepší řešení, které mě napadlo. Willovy myšlenkové pochody jsou neuspořádané, dokonce chaotické, absolutně netušíte, co si z toho všeho máte vzít, čemu věřit a mě to prostě mátlo. Nebylo pro mě příjemné tyhle kapitoly číst a často jsem měla chuť je prostě přeskočit.
Jistě, bylo to popsané skvěle, celkově se mi líbil Wrayův styl, ale pokud si právě kvůli obsahu (ne příběhu) knihu neužívám, pak pro mě nemá žádný smysl ji číst. Příběh samotný byl dost zvláštní, protože vlastně skoro nevíte, o co ve Spodkových kapitolách jde. Svět se ohřívá, on to musí zastavit, ale jak, to se dozvídáme hodně postupně. Prostě pro mě tahle kniha byla strašně matoucí a nejsem si jistá, jestli je úplně příšerná nebo úplně geniální. Já se rozhodla pro hodnocení tak nějak uprostřed.


3 komentářů:

Bastera řekl(a)...

Zní to zkrátka jako schizofrenní kniha o schizofrenním člověkovi, jaký jiný názor na to mít než schizofrenní :)

Ohana řekl(a)...

Můj názor ti připadá schizofrenní? :D

Fée řekl(a)...

Mně tvůj názor přijde hrozně zvláštní, protože jsem si fakt myslela, že Spodka buď miluješ nebo nenávidíš :D
Za mě pochopitelně první možnost, nejgeniálnější a nejlepší knížka loňského roku (pro mě) :))

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.