Co je nového - Duben 2014

Přichází Máj, lásky čas. A hlavně měsíc, ve kterém se odehrává Svět knih. A ručníkový den. Ale nejdřív, než se tohle všechno krásné a skvělé stane, musíme zúčtovat s předchozím měsícem. Duben už zase končí, a i když jsem se snažila být hodná, stejně jsem neodolala a pořídila si alespoň pár knížek. Ale všechny byly vážně levné, takže se to skoro ani nepočítá, ne? A na konci videa mám pro vás důležitou otázku, takže prosím dokoukejte do konce a zkuste mi poradit, protože já vážně nevím. Tak jdeme na to. Moje přírůstky:

A samozřejmě nezbytné video, i když tentokrát je překvapivě krátké.

A co vy? Co jste si koupili? Využili jste Dne bez DPH? Nebo taky šetříte na Svět knih? Který den mám jet? Uvidíme se tam?

The Opposites book tag

Po relativně krátké době se opět hlásím s videem. Ke shlédnutí bylo už od pondělka, ale nechtěla jsem mít na blogu dvě videa za sebou, takže jsem se článkem trochu počkala. Opposites book tag jsem prvně viděla u ChapterStackss a hned se mi zalíbil, protože to není jenom odpovídání na otázky, ale vyžaduje také přípravu knih a jejich ukazování na kameru. Navíc je to příležitost, jak ukázat knihy, o kterých se jinak třeba tolik nemluví. Já zkusila udělat takový mix, abych vás zase moc nenudila, takže snad se bude výsledek líbit. 

A tady máte jednotlivé kategorie:

První a poslední zakoupená kniha

Levná a drahá kniha

Kniha s hlavním hrdinou klukem a dívkou

Rychle přečtená kniha a ta, kterou jsi četla dlouho

Kniha s krásnou a ošklivou obálkou

Národní a mezinárodní kniha

Tenká a tlustá

Příliš romantická a příliš akční

Fikce a literatura faktu

Kniha, která tě rozesmutní a obveselí

Tak, dejte se do toho. Chci vidět v komentářích spoustu odkazů na články a videa..

Volání netvora - Patrick Ness

Anotace: Příběh o velké odvaze malého kluka, který se postavil svému největšímu strachu.

Třináctiletému Conorovi se do snů vkrádají noční můry. A jakpak by taky ne - jeho maminka je vážně nemocná, táta žije kdesi za mořem v Americe, babička ho pořád jen peskuje a spolužáci jsou tak trochu tyrani. Pak se rozhádá se svou nejlepší kamarádkou a zůstane na všechno sám. Tedy, skoro sám.

V noci, vždycky chvíli po půlnoci, ho totiž navštěvuje netvor - obrovitánský chodící a mluvící starý strom, který roste na kopci za domem. Postupně Conorovi vypráví tři starobylé příběhy a učí jej, že věci často nejsou takové, jakými se na první pohled zdají. A že naším největším nepřítelem je náš vlastní strach. Netvor chlapce ponouká, aby povyprávěl čtvrtý, poslední, příběh sám. Vlastně po něm chce tu vůbec nejtěžší věc - podívat se děsivé pravdě do očí. Dokáže to Conor?

Conorova maminka je nemocná. Vážně nemocná. Otec je opustil a s babičkou si Conor moc nerozumí, takže jsou na všechno jen sami dva. Conor se ale snaží být statečný. Pomáhá mamince v domácnosti, sám se vypravuje do školy, nestěžuje si, že ho spolužáci šikanují a snaží se maminku povzbuzovat, aby neztrácela naději po každé návštěvě lékaře, kde se opět dozví, že nemoc pokročila. Sám si ale nemá s kým popovídat. Tedy až do noci, kdy se za jeho oknem objeví netvor. Strom, rostoucí na dohled od Conorovy ložnice se v noci mění v obrovského netvora, který Conorovi chodí vyprávět příběhy. Bude mu moci Conor oplatit vlastním příběhem? Dokáže zodpovědět otázku, které se bojí víc než samotného netvora?
 Patrick Ness napsal knihu, kterou sám nevymyslel. Knihu, kterou já bych si nikdy nepřečetla, pokud by na ní nebylo jeho jméno. Díky němu jsem to ale zkusila a dost krutě narazila. Volání netvora rozhodně není strašné, to ne. Patrick pořád umí psát, takže napsané to bylo dobře. Mě osobně ale dost vadil ten námět. Statečný malý kluk, který se snaží vyrovnat se svojí umírající maminkou. To prostě není nic pro mě. Podobné příběhy obvykle považuju za citové vydírání a ani tady tomu nebylo jinak. Je sice hezké, že je to pojaté netradičně, ale stejně je to pořád příběh o chudinkovi malém klukovi, který se statečně snaží vyrovnat s krutou realitou a sám přitom potlačuje vlastní obavy a skrývá své problémy, aby mamince pomohl.
Jsem si jistá, že spoustě lidí se bude Volání netvora líbit. Je sice myšlené spíše pro mladší čtenáře, ale určitě si v něm nějaké to poselství dokáže najít i dospělý. Problém je, že ja naštěstí takovéhle poselství zatím nepotřebuju, takže je to pro mě jen přehnaně emotivní pohádka. Když se nad tím tak zamyslím, tak když přijde na náctileté a jejich přístup ke smrti, mám radši pohled Johna Greena než Patricka Nesse a Siobhan Dowdové. Pro mě je to tedy tentokrát jenom průměrné hodnocení, ale jak už jsem řekla, jsem si jistá, že spoustě jiných lidí se tahle kniha vyšplhá do žebříčku jejich oblíbenců.

Knižní povídání: březen/duben

Zase utekl měsíc a já přečetla své standartní množství knih, tedy 8. Začíná mi to připadat maličko podivné, že se pořád držím na osmi za měsíc. I když zase tak podivné asi ne. Obvykle přečtu knihu za víkend a pak jednu za celý zbytek týdne, takže by to i odpovídalo. Teď třeba mám rozečtenou skvělou detektivku Mezi zrnky kávy, a vůbec nemám čas se k ní dostat, takže i když jsem jí mohla mít přečtenou za dva dny, už jí čtu mnohem déle. Vážně neexistuje povolání, ve kterém může člověk číst kdykoli chce? Nemohla bych být třeba prodavačka v nudném obchodě, kam nikdo nechodí? No nic, tady je mé povídání o těch osmi kráskách, které jsem přečetla:

A co vy? Četli jste některou? Chystáte se?

Zombie blondýny - Brian James

Anotace: Hannah a její otec, bývalý policista jsou neustále na útěku před exekutory. Tentokrát zamířili do malého města jménem Maplecrest. Od prvního okamžiku Hannah cítí, že je něco špatně. Že se tu děje něco podivného – spousta domů je na prodej a ulice jsou nezvykle klidné a prázdné. A pak se po prvním dni na místní střední škole dostane mezi skupinu roztleskávaček – nejpopulárnějších dívek na škole. Divné na nich je, že všechny vypadají stejně – stejně krásné, stejně blond a se stejnou bledou pletí, dokonce i jejich jména jsou si podobná – všechna začínají písmenem M. Ony jsou ale ty, které vládnou celé škole. Věčná outsiderka Hannah náhle cítí možnost změnit svůj život a jednou patřit mezi ty úspěšné – a je jí jedno, před čím ji varuje její kamarád Lukáš. Pokud si nedá pozor, bude stejně blond, stejně populární, ale také stejně mrtvá jako ostatní zombie v tomhle městě... Zombie blondýny je strhující příběh a trochu hororové čtení nejen pro mladé ženy a dívky.

Ha, prý strhující příběh. Tak do toho mají Blondýny hodně daleko. Hannah přijede s otcem do nového města. První den školy ji její nový kamarád varuje, aby se držela dál od roztleskávaček. Prý jsou nebezpečné, dokonce jsou to zombie. Hannah mu samozřejmě nevěří, jenomže co když má pravdu? Co se stane, pokud se Hannah pokusí k roztleskávačkám přidat?
To nikdy nezjistím, protože jsem knihu po 100 stranách vzdala. Naprostá ztráta času. Hloupá zápletka, divné a nesympatické postavy a navíc špatně napsané. Kde vzali v anotaci ten strhující příběh a ještě navíc hororové čtení, to by mě skutečně zajímalo. Já si za těch sto stran nevšimla ani jednoho.
Na zadní straně obálky píšou, že je to mix Stmívání a Stepfordských paniček. Ze stmívání jsem tam neviděla ani trochu, ze Stepfordských paniček zase příliš. Přišlo mi, že autor vzal Stepfordské paničky a za slovo hospodyně zaměnil roztleskávačka. Jinak je příběh naprosto stejný a naprosto nudný. Ne, nelíbilo se mi to, a kdybych mohla, nedala bych téhle "knize" ani jednu hvězdičku. To by si ale goodreads myslel, že jsem jí nečetla, takže dostane alespoň tu jednu. Ze soucitu.

 

S hlavou v pejru - Kateřina Petrusová

Anotace: Stačí okamžik a váš život může být vzhůru nohama! Něco o tom ví i Markéta, kreativní ředitelka malé reklamní agentury, které víkend v jižních Čechách změní život. Kam se poděla profesionálka z města, která to má v hlavě srovnané? Pár sebevíc příjemných chvil na vesnici po boku typického "vidláka" přece nemůže změnit celý pohled na svět! Nebo snad ano?

Na úvod recenze bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Nesmírně si toho vážím.

Markéta jede za kamarády někam do vesnice v jižních Čechách, když potká koně. Ano, koně. Kvůli němu se vybourá, musí dojít do nejblížší vesničky poprosit o pomoc a tak se setká s vidlákem. Tedy s Marvinem, což sice taky není jeho jméno, ale alespoň to zní lépe než vidlák. A potom, potom se teprve začnou dít zvláštní věci, protože kariéristka a oddaná pražačka Markéta si s tímhle Marvinem užije skvělý románek a dokonce si dovolí snít o životě na venkově. Jenomže když víkend skončí, musí se probudit. Nebo nemusí? Může jí jeden víkend mimo realitu úplně změnit život?
Taková milá novelka od Kateřiny Petrusové, právě tak dlouhá, aby vás zabavila na jedno líné odpoledne, dlouhé čekání u doktora nebo relativně krátkou jízdu vlakem. Opět je tu Káti styl, ale je z úplně jiného prostředí než jsme byli zvyklí. Jsme v Čechách. Dokonce v mých milovaných jižních Čechách. A máme tu ves a máme tu vesničany, kteří ve skutečnosti nejsou vůbec vidláci a máme tu lásku. Co víc si přát? Samozřejmě nějaký ten vtip, ale vzhledem k tomu, kdo tuhle knihu napsal, vtip rozhodně nechybí. Takže co ještě by nám mohlo chybět? Samozřejmě nějaké to bláznivé chování a trochu té iracionality. Té je tady plno. Markéta se chová správně potrhle, což zase napomáhá tomu vtipu, což zase napomáhá tomu, že si tuhle knížku zamilujete už od prvních stran.
I když je tahle knížka kratičká, stejně jsem si stihla vytvořit k postavám vztah a náležitě Markétě nadávat, když se chovala jako ondatra, a Marvinovi fandit, když se choval jako pořádnej mužskej a na konci nadšeně vzdychat a zhrozeně zavírat oči, protože jsem pořád nemohla přijít na to, jak to vlastně celé skončí a jestli si to ti dva pitomci ještě nestihnou zkazit. Co se příběhu týče, není to nic světoborného, ale Katka to dokáže tak skvěle podat, že na všechna klišé a šablonky úplně zapomenete a prostě si to vychutnáváte. A tak to má být, ne? Za mě zase jednou naprostá spokojenost, i když pokud chcete od Káti něco číst, tak stejně doporučuju začít Bavettovými. S hlavou v pejru je sice fajn, ale není to to nejlepší, co kdy napsala.

Rudá pyramida - Rick Riordan

Anotace: První díl nové trilogie Ricka Riordana. Myslíte si, že je nějaký med nechodit do školy, věčně létat po celém světě, vozit s sebou jenom to, co se vejde do jednoho kufříku, a nemít žádný pořádný domov? Tak to budete koukat!Už šest let cestuje Carter Kane z místa na místo se svým otcem, věhlasným egyptologem. Pořádně nezná ani vlastní sestru Sadie, která žije s prarodiči v Londýně. Děti se smějí setkat jen dvakrát do roka a tentokrát pro ně otec ještě ke všemu vymyslí nudnou prohlídku Britského muzea. Jenže pozor - egyptští bohové se probouzejí! Začínají nejděsivější Vánoce jaké kdy Carter a Sadie zažili… Od toho dne se život čtrnáctiletého Cartera a dvanáctileté Sadie obrátí naruby. Sourozenci Kaneovi zjistí děsivou pravdu o své rodině a poznají tajemné egyptské bohy mnohem líp než z otcových výkladů a exponátů v muzeích. Objevte zblízka starověký Egypt s jeho magií, dobrem i zlem a připojte se k dobrodružné výpravě sourozenců Kaneových.

Na úvod recenze bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Nesmírně si toho vážím.

Carter Kane nemá lehký život. Cestuje se svým otcem po celém světě, i když nejčastěji jsou asi v Egyptě. Jeho otec je totiž egyptolog, a má pro to své důvody. Na Vánoce se Carter s otcem vrací do Londýna, kde žije Carterova sestra Sadie. Otec děti vezme do Britského muzea, kde je momentálně vystavena Rosettská deska. Jenomže pan Kane tu není jenom za zábavou. Pokusí se provést s deskou nějaký rituál, jenomže se nepovede, muzeum vyletí do povětří a pan Kane se propadne pod zem. Tím se rozbíhá příběh Cartera a Sadie. Svět totiž není takový, jaký se na první pohled zdá a jejich rodina se o starověký Egypt nejenom zajímá, přímo jím žije. Doslova. Co ještě dětem otec tajil? Jak vlastně zemřela jejich matka? A podaří se jim zachránit otce a s ním i celý svět?
Další skvělá kniha od Riordana. Jeho styl se pozná už od prvních stránek, a i když je Rudá pyramida naprosto jiná, než byl Percy Jackson, pod povrchem je to prostě starý dobrý Riordan. Tentokrát je vyprávění údajným přepisem audio záznamů, které nahráli Carter a Sadie. To oni vypráví svůj příběh a ve vyprávění se nepravidelně střídají. Riordan dokonce v příběhu pokračuje i v dovětku a navozuje pocit, že vše, co se v knize odehrává, je naprosto skutečné. Spisovatel by vám přeci v dovětku nelhal, ne? Příběh je opět vyprávěný akčně, ani na minutu se nezastavíte a nestačíte se divit, co všechno se může dvěma dětem stát během pouhých několika dní.
Opět se mi líbil i vzdělávací aspekt Riordanových knih, tentokrát pro změnu zaměřený na egyptská božstva. Opět všechny bohy vysvětlí, vysvětlí i některé mýty a vůbec základní fungování egyptské mytologie, která dost často nedává smysl a protiřečí si. Tohle vše má v Rickově světě vysvětlení a mě se zdálo, že to docela dává smysl. Mnohem víc, než když se pokoušíte tuhle mytologii pochopit na vlastní pěst. Celkově prostě zase jednou opravdu povedená knížka pro mladší čtenáře, ve které se čtenář vzdělává, aniž by si to uvědomoval. Na Percyho sice nemá, ale i tak je to dost dobré.

How I read tag

Další malé videjko pro zpestření nedělního odpoledne. Tentokrát jsem natočila How I read tag, což je opravdu nenáročné a rychlé povídání o knížkách (o čem taky jiném :). Je v něm jenom sedm otázek, na které jsem se snažila pokud možno stručně odpovědět, ale nejsem si jistá, jestli se mi to tak úplně podařilo. Posuďte sami:

Co vy? Jak čtete? Natočíte také tohle video? Vážně ráda bych se podívala na některé další blogery, jak na tohle odpovídají. Otázky jsou tady:

Jak přicházíš na nové knihy ke čtení?

Jak jsi začala číst?

Jak se mění tvůj vkus na knihy?

Jak často nakupuješ knihy?

Jak jsi začala dělat videa?

Jak reaguješ na špatný konec v knize?

Jak často se díváš na poslední stranu knihy?

Krásná katastrofa - Jamie McGuire

Anotace: Strhující milostný příběh

Ona nepije ani nenadává a ve skříni má spoustu seriózních svetříků. Abby věří, že si dokázala vybudovat dostatečnou vzdálenost mezi sebou a svou temnou minulostí, ale když se svou nejlepší kamarádkou dorazí na univerzitu, její cestu k novému začátku zkříží rebel a polykač holek na jednu noc, Travis Madox. Urostlý, potetovaný hezoun je to poslední, co Abby potřebuje…

On tráví noci vyděláváním peněz na zakázaných zápasech a holky střídá častěji než ponožky. Do Abbyina života se vetře trikem – nabídne jí sázku, že měsíc vydrží bez sexu – když ona s ním ten měsíc bude bydlet. Ať tak či onak, Travis netuší, do jak těžkého zápasu se pustil.

Abby je slušňačka, která utekla od svého otce a jeho výčitek, Travis je rváč a prasák s měkkým srdcem. Na první pohled by se zdálo, že se k sobě vůbec nehodí, ale opak je samozřejmě pravdou. Travis od dívek nezná slovo ne, takže když ho Abby odmítne, ještě než na ní vůbec něco zkusí, zjistí, že je pro něj prostě neodolatelná. Sázkou jí přiměje, aby s ním měsíc bydlela, ale co se během toho měsíce stane, to si asi nedokázal představit ani on. Dokáže se chovat slušně dost dlouho, aby Abby okouzlil? A zvládne ona krotit jeho prudkou povahu? Jakou temnou minulost vlastně skrývá?
Krásná katastrofa je milé odpočinkové čtení a je na 100% dívčí. V podstatě je to šablonovitý zamilovaný románek, kde ona ho nechce, on jí uhání, až mu nakonec podlehne, chvíli jsou šťastně spolu, pak se něco podělá, jenom aby nakonec byli spolu až do smrti. Nic moc originálního. Je to ale opravdu dobře napsané a postavy jsou tak skutečné a skvělé, že prostě čtete jako o život, jenom abyste se dozvěděli, jak to dopadne (i když už od prvních stránek tušíte). Jamie se pokusila svou knihu trochu ozvláštnit tím, že do příběhu přidala některé nezvyklé prvky. A právě ty jsou jediný problém, který s touhle knihou mám.
Chápu, že šťastný pár potřebuje nějaké překážky, které by mohl překonávat, ale nepřehnala to trochu? Vážně bylo třeba, aby Abby měla zrovna takovouhle minulost, a aby jí takhle najednou kousla do zadku? A co ten úplný konec? Nebylo to trochu přehnané? Takovéhle věci se přece v životě nestávají. Ano, většina podobných románků je přitažená za vlasy, ale tenhle konec už na mě byl prostě moc. Držme se aspoň trochu reality, ano? Jinak to ale bylo opravdu příjemné čtení a už se těším na další díl, i když doufám, že bude navazovat jen opravdu volně. Tihle dva jsou totiž podle mě už uzavřená záležitost. Nebýt těch vylomenin, které Jamie do knihy zakomponovala, dostala by plný počet, takhle musím hodnocení o něco snížit, ale i tak jsem si to opravdu užila.

Triumff - Dan Abnett

Anotace: Píše se rok 2010. Na trůně sedí Její božské Veličenstvo, královna Alžběta XXX a obrovské impérium Velké Británie stojí na alchymii a pověrách. A mistr meče sir Rupert Triumff odhalí spiklence, kteří se chystají svrhnout Její skvělé Veličenstvo z trůnu. Pro čest a národ: do zbraně!

Triumff je hrdina! Objevil Austrálii a po návratu o ní vypravoval spoustu zajímavých věcí. Zatím ale nepředal pověřovací listiny, aby kdokoli jiný mohl do Austrálie vyrazit, což mu u dvora nezískalo příliš sympatií. Nyní se na něj ale valí ještě horší problém. Vysoce postavení spiklenci se rozhodli svrhnout královnu a než se jim to podaří, shodit všechno podezření na Triumffa, případně ho zabít a zbavit se ho jednou provždy. Dokáže náš hrdina včas očistit své jméno a  odhalit hrozící spiknutí? A je vůbec možné ubránit se tak odhodlaným nepřátelům? Pro čest a národ: do zbraně!
Tahle knížka se mi vůbec nelíbila. Dan ve stylu Zeměplochy nebo Quarteku vytváří svůj vlastní svět, do kterého je Triumffův příběh zasazen. Problém je v tom, že se neobtěžuje ten svět a jeho zákonitosti čtenáři vysvětlit. Všechny postavy se v něm vyznají a pohybují se v něm s naprostou samozřejmostí, ale čtenář musí vše zjistit z náznaků a odvodit si jak co funguje tak nějak sám. Pokud objevujete nový svět společně se svým hrdinou, je taková nevědomost naprosto v pořádku, jenomže to Abnett neudělal. Prostě vás nechá tápat a přijďte si na všechno sami. Přesně takový přístup od autorů nesnáším. Měli by si uvědomit, že člověk není v jejich hlavě a nemůže tušit, co si pro svůj svět všechno vymysleli.
Co se pak samotného příběhu a postav týče, není na nich nic zvláštního. Triumff byl přehnaně úspěšný, až to člověku lezlo na nervy, ale přitom ho vlastně vůbec nestihnete poznat. Ostatní se vždycky tak nějak mihnou, odvedou svou práci a zase zmizí. A vzhledem k tomu, že polovinu knížky netušíte, o co vlastně spiklencům jde, nemůžete si ani ten příběh nijak zvlášť užít. Pro mě zase jednou obrovské zklamání a jsem jenom ráda, že jsem si knížku nekoupila už kdysi, když jsem ji měla v hledáčku v knihkupectví, ale až teď z Levných knih. Aspoň můžu litovat jen toho promrhaného času.