S hlavou v pejru - Kateřina Petrusová

Anotace: Stačí okamžik a váš život může být vzhůru nohama! Něco o tom ví i Markéta, kreativní ředitelka malé reklamní agentury, které víkend v jižních Čechách změní život. Kam se poděla profesionálka z města, která to má v hlavě srovnané? Pár sebevíc příjemných chvil na vesnici po boku typického "vidláka" přece nemůže změnit celý pohled na svět! Nebo snad ano?

Na úvod recenze bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Nesmírně si toho vážím.

Markéta jede za kamarády někam do vesnice v jižních Čechách, když potká koně. Ano, koně. Kvůli němu se vybourá, musí dojít do nejblížší vesničky poprosit o pomoc a tak se setká s vidlákem. Tedy s Marvinem, což sice taky není jeho jméno, ale alespoň to zní lépe než vidlák. A potom, potom se teprve začnou dít zvláštní věci, protože kariéristka a oddaná pražačka Markéta si s tímhle Marvinem užije skvělý románek a dokonce si dovolí snít o životě na venkově. Jenomže když víkend skončí, musí se probudit. Nebo nemusí? Může jí jeden víkend mimo realitu úplně změnit život?
Taková milá novelka od Kateřiny Petrusové, právě tak dlouhá, aby vás zabavila na jedno líné odpoledne, dlouhé čekání u doktora nebo relativně krátkou jízdu vlakem. Opět je tu Káti styl, ale je z úplně jiného prostředí než jsme byli zvyklí. Jsme v Čechách. Dokonce v mých milovaných jižních Čechách. A máme tu ves a máme tu vesničany, kteří ve skutečnosti nejsou vůbec vidláci a máme tu lásku. Co víc si přát? Samozřejmě nějaký ten vtip, ale vzhledem k tomu, kdo tuhle knihu napsal, vtip rozhodně nechybí. Takže co ještě by nám mohlo chybět? Samozřejmě nějaké to bláznivé chování a trochu té iracionality. Té je tady plno. Markéta se chová správně potrhle, což zase napomáhá tomu vtipu, což zase napomáhá tomu, že si tuhle knížku zamilujete už od prvních stran.
I když je tahle knížka kratičká, stejně jsem si stihla vytvořit k postavám vztah a náležitě Markétě nadávat, když se chovala jako ondatra, a Marvinovi fandit, když se choval jako pořádnej mužskej a na konci nadšeně vzdychat a zhrozeně zavírat oči, protože jsem pořád nemohla přijít na to, jak to vlastně celé skončí a jestli si to ti dva pitomci ještě nestihnou zkazit. Co se příběhu týče, není to nic světoborného, ale Katka to dokáže tak skvěle podat, že na všechna klišé a šablonky úplně zapomenete a prostě si to vychutnáváte. A tak to má být, ne? Za mě zase jednou naprostá spokojenost, i když pokud chcete od Káti něco číst, tak stejně doporučuju začít Bavettovými. S hlavou v pejru je sice fajn, ale není to to nejlepší, co kdy napsala.