Hledání vytouženého dne - Jennifer Probst

12. 1. 2016

Anotace: První díl nové série od bestsellerové autorky Manželské smlouvy. Kate Seymourová vlastní velmi úspěšnou seznamovací agenturu a nadto má zvláštní dar vycítit, kdy se ve vzduchu vznáší skutečná láska. To jí ale v nejmenším nepomůže, když do agentury vtrhne rozezlený (ale zatraceně sexy) právník Slade Montgomery. Tvrdí, že její podnik je podvod…a jestli ne, ať mu Kate pomůže najít tu pravou ženu. Problém je pouze v tom, že Kate se do něj zamilovala sama…

Kate je krásná, mladá, úspěšná, ale stále nemůže najít toho pravého. Dokonce je ve svých téměř 30 letech stále ještě panna. U reálné ženy by to bylo považováno za něco divného a všichni by se ptaly, proč jí nikdo nechce, ale v téhle knize je to najednou jako kouzlem úplně v pořádku. Slade je mladý, úspěšný, sexy chlap, který nehledá vážnou známost. Kvůli své sestře se ale zapíše do Kateiny seznamovací agentury a světe div se, ti dva se do sebe okamžitě zamilují a navíc je mezi nimi taková chemie, že se nemůžou téměř ani dotknout, aniž by na sebe okamžitě skočili a rozdali si to. Jenomže Kate má zásadu, že se svými klienty nikdy randit nebude. Změní snad názor? A jak dopadne jejich bouřlivý vztah?
Bože, tohle byla taková pitomost, že jsem jí musela odložit po 100 stranách. Nevydržela jsem to. Kniha absolutně nacpaná lacinými klišé a tím nejhloupějším, co může člověk v knize najít. Já obvykle nečtu žádnou kvalitní literaturu pro intelektuály, ale tohle bylo moc brakové i na mě. Sex mi v knihách nevadí, ale tady byl napsaný tak nevkusně, že jsem si na každé druhé stránce říkala, proč to vlastně pořád ještě čtu. Jsem si jistá, že si Hledání vytouženého dne najde své čtenáře, kteří budou naprosto spokojení, ale já jedna z nich rozhodně nebudu. Jsem jenom ráda, že tuhle knihu jsem si nevybrala sama. Sice jsem za ní zaplatila, ale zatím svůj vkus odhadnu natolik dobře, že bych po tomhle nesáhla. Byla to součást knihobitího balíčku a tentokrát se knihobiti rozhodně netrefili. Na druhou stranu mám vlastně radost, že jsem se do ní zkusila začíst. Je hezké vědět, že mám pořád ještě alespoň nějaké standardy. 


0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)