Autogramiáda Jiřího Kulhánka

Literární zážitek roku!

   Sice to nebylo úplně ideální. Přecijen 2,5 hodiny čekání nejsou sranda, navíc když potom člověk vidí Mistra ani ne půl minuty, ale stálo to za to. Byla jsem tak strašně natěšená a nervózní už od rána. Potom to čekání veškeré pocity poněkud utlumilo. Teda veškeré kromě pocitu zmrzlosti a bolesti v zádech. Ale když jsem byla na dosah vytouženému stolečku s jedním naprosto obyčejně vypadajícím člověkem, zase se to ve mě všechno probudilo. Sice jsem s Mistrem prohodila jenom dobrý den a děkuju, ale i tak to byl zážitek.

   Nechala jsem si podepsat Noční klub 1. Sice mám i druhý díl a dva díly Divokých a zlých, Stroncium, Povídky a samozřejmě Vyhlídku na věčnost, ale když já naprosto nenávidim ty lidi, kteří sebou přitáhnou všechno co mají, navíc i pár knížek pro kamaráda, kterému se nechtělo čekat ve frontě. Spisovatel podepisuje jednomu člověku knihy půl hodiny, ten se přitom ještě vyptává kde bere inspiraci a co chystá dalšího a nakonec se ještě nechá vyfotit. Div že mu nepodstrčí i své pokusy o sepsání něčeho podobného a netrvá na tom, aby si to okamžitě přečetl a sdělil mu svůj názor. Když jsem odcházela, měla autogramiáda za pět minut končit (podle původního plánu, nevím, jestli Kulhánek nesvolil prodloužení) a fronta pořád ještě sahala až ven. Copak si ti lidé neuvědomují, že zbytečně zdržují? Proč si prostě nevyberou svou oblíbenou knížku a nenechají si podepsat jen tu? Nám skutečným fanouškům totiž nejde o zvýšení hodnoty knih, ale o připomínku na úžasný zážitek setkání s prvotřídním sociopatem, který navíc vypadá jako masový vrah. A na to stačí jeden podpis. Já třeba jsem si vybrala Noční klub, protože to je první knížka, kterou jsem od Mistra četla a díky ní začalo mé nehynoucí zbožňování každého slůvka z pera tohoto geniálního autora. Ale abych tam táhla všechno co mám a ještě byla natolik arogantní, abych si myslela, že Kulhánek stojí o pokec zrovna se mnou..to tedy ani náhodou.

   Ale ještě k tomu počtu knih. U Kulhánka to ještě není tááák úplně strašné, ale dokážete si představit třeba Pratchettovu autogramiádu, kdyby si tam každý druhý přinesl celou sérii o Zeměploše?To by byla autogramiáda minimálně na týden.

   Každopádně zážitek skvělý. A to i s dopravou, protože Student agency je prostě geniální firma (už nikdy nechci ČD ani vidět). A navíc jsem na sebe pyšná, že jsem se ani jednou neztratila. (První cestování po Praze sama samotinká.) A k negativním zážitkům: musí být v Praze všude tolik lidí? A vážně se někomu libí nadabovaný TBBT? To je asi vše. Teď si jen můžu nechát zdát znovu a znovu o té půl minutě strávené s jedním z mých spisovatelských idolů. :)