Veronica Roth - Divergence

11. 6. 2012

Anotace: Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.

Ne, nechápu to. Proč je kolem téhle knihy takový humbuk? Příběh je zajímavý. Obyvatelé města rozděleni na frakce, které mají zabránit násilí - každá frakce vznikla, aby pěstovala ctnost, která by v jejich očích měla odstranit násilí - jedni si mysleli, že násilí vzniká ze zbabělosti a vznikla frakce Neohroženosti, další se domnívali, že násilí vzniká z nevědomosti a vznikla frakce Sečtělých, proti lži máme Upřímné, proti agresi Mírumilovné a proti sobeckosti Odevzdané. Právě z poslední frakci pochází Beatrice, která má před sebou velké rozhodnutí.
Myšlenka je to pěkná, ale trochu mi chybělo, že se vlastně hovoří o jednom městě a jeho bezprostředním okolí. Co je za hranicí farem nikoho nezajímá. Také je řečeno, že město je ohraničeno ostnatým drátem, který je hlídán. Proč? Proti komu? To už vysvětleno není. Jak funguje celý zbytek světa nebo co se s ním stalo? Nezájem. Pro potřeby příběhu je jedno město dostatečné, ale mě prostě zajímá víc.
A teď už k příběhu samotnému: myslím, že nikoho nepřekvapí, že Beatrice si vybere jako svou frakci Neohroženost. Většina příběhu je potom popisem jejího výcviku, který je vlastně začleňovacím rituálem. Aby to nebylo celé jenom o soubojích a překonávání strachu, Beatrice se samozřejmě zamiluje. Do koho prozrazovat nebudu, i když to také není žádné tajemství. Na tom příběhu není nic vyloženě špatného. Rozhodně bych ho nesrovnávala s Hunger games, protože jim nesahá ani po kotníky, ale špatný také není. Je to takový dobrý průměr. Něco mi totiž chybělo. Něco, co by mě vtáhlo do děje. Ten mě totiž začal vážně zajímat až na posledních 50 stranách, a to prostě není dobré. Přitom většinou nemám problém se do knihy dostat. Ani tady by teoreticky problém být neměl - příběh nebyl nudný, postavy se zdály skutečné, popsané dostatečně do hloubky. Přesto tam prostě něco schází. Možná jsem jen čekala trochu moc, možná je to tím, že ačkoliv dochází během výcviku ke skutečným zraněním, stejně na mě působil spíš jako hra. Parta dětí si dokazuje, kdo vydrží víc. Copak něco takového můžu brát vážně?
Co mi vyloženě vadilo byl Čtyřka - ta přezdívka je prostě neskutečně stupidní (alespoň mě to tak přijde) a potom sama postava Beatrice mi nebyla moc sympatická. Určité aspekty jejího chování mi neskutečně vadily, i když zpětně je nedokážu přesně pojmenovat. Co ale rozhodně oceňuju, je to, že se autorka nebojí zabíjet postavy, to je v podobných knihách vždycky plus. Potom to, že příběh sice nechala otevřený pro pokračování, ale neutla ho v nějakém napínavém okamžiku, aby pak člověk nemohl dospat, než vyjde další díl v češtině. A nakonec českou obálku, která je stejná jako originál. Překvapilo mě, že nemá papírový přebal, ani nevím proč jsem čekala, že ho mít bude. Asi proto, že poslední dobou je to tak nějak pravidlo - pevná vazba a přebal, měkká vazba bez. A co rozhodně oceňuju je, že Cooboo barevnost svého znaku mění podle obálky tak, aby nerušil. Původně je totiž černo-růžový, ale na Divergenci nebo třeba Marcelovi je černo-šedý, aby na sebe příliš nestrhával pozornost. To rozhodně není pravidlem (i když také není pravidlem mít tak výrazný znak nakladatelství :)  


Dodatek Zpěvavého léta:


2 komentářů:

Margareta řekl(a)...

Na Divergenci se zrovna chystám. :) Jsem na to hodně zvědavá, protože nejsem zrovna velká fanynka takových knih, ale je fakt, že i o Hunger Games jsem si myslela, že mě to bavit nebude a první díl jsem nakonec přečetla za jediné odpoledne. :)A mimochodem, dobrá je zmínka o znaku nakladatelství CooBoo, je fakt, že si na obálkách knih (alespoň co jsem zatím viděla) dávají záležet.

E_V_E řekl(a)...

Tak to som ešte nevidela nikoho, kto by skritizoval Divergenciu 8D
Každý má svoj názor jasné, a ja som bola tiež dosť v šoku z toho, že celá kniha je len o 1 meste, ale podľa mňa práveže to, čo je za plotom bude vysvetlené v ďalších dieloch, postavy boli naozaj perfektne prepracované, len mi zabila priveľa obľúbených postáv 8D
Hunger games je niečo úplne iné, nemá to nič spoločné okrem toho, že to je tiež dystópia. Ale predsa sa mne Divegencia veľmi lúbila a omnoho viac ako Hunger games...tu sa prejavuje, aké rôzne názory majú ľudia 8)

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.