Volejte sláva...

7. 6. 2012

...a tři dny se radujte! Nemožné se stalo skutečností. Dnešní státnice dopadly nad očekávání dobře, a tak mohu prohlásit, že je ze mě skutečně bakalář :)

To samozřejmě znamená mnoho důležitých věcí. Pro mé čtenáře ale bude asi nejzajímavější zjištění, že dojde opět k obnově mé činnosti na blogu a hlavně: na oslavu si zasoutěžíme! Ještě nevím o co, ale rozhodně můžete příští týden čekat soutěž. Protože nejenom že jsem bakalář, také na konci června slavím narozeniny. A to se prostě oslavit musí. Co bych to byla za blogerku, kdybych důležité události ve svém životě neslavila rozdáváním knižních cen? Podrobnosti se tedy brzy dozvíte. 
Tímto hlavní prohlášení končí a bude pokračovat zdlouhavé vyprávění o celém tomhle hektickém dni, pro ty z vás, které takovéhle blbůstky až tak nezajímají, doporučuji přestat číst. Teď!
Ráno jsem samozřejmě vstávala nezdravě brzo. Hlavním důvodem překvapivě nebyla nespavost, ale potřeba zopakovat posledních 6 otázek z dějin a přečíst bakalářskou práci, abych ji mohla pořádně obhájit. Tím jsem tedy strávila většinu rána, ale v 11 hodin už jsem tady skoro lezla po zdi. Nemohla jsem se dočkat až to budu mít za sebou. Ve 12 už jsem nemohla na koleji vydržet a vyrazila do víru velkoměsta - oběd, knihovna, kde jsem si vytiskla seznam literatury a hurá do mučírny. 
Na místo jsem dorazila hodinu předem. Vyslechla si poměrně povzbudivé zprávy předchozí skupinky a vrhla se na lehké pročítání otázek z knihovnictví. Samozřejmě jsem většinu času stejně prokecala, a pak už byl čas na obhajoby. Poměrně sympatický dveřník a podržtaška vyšel z mučírny a ohlásil mé jméno - samozřejmě jsem byla na rozpisu jako první (což mi vlastně docela vyhovuje). Obhajoba šla jako po másle, ačkoliv mě zarazila otázka, jestli zpracování bakalářky přineslo něco do mého života. Vzhledem k tomu, že tématem je filosofie osvícenského autora J. - J. Rousseaua, nepřišlo mi to příliš jako smysluplná otázka, ale budiž. Nějak jsem vybruslila a šla opět čekat na chodbu. 
Po asi deseti minutách už jsem byla volána zpět, abych si vylosovala otázky a šla se připravovat na potítko. Na to, že jsem nevěřící, se dokážu překvapivě dobře modlit, protože jak jinak si vysvětlit tu neuvěřitelně šťastnou ruku při losování? Už podle čísel jsem věděla, že mám naději. Při psaní mě ale dost rušily ostatní obhajoby, takže jsem byla teprve v polovině třetí otázky a už jsem měla jít mluvit. Nevadí, budu improvizovat. 
První otázka - filosofie. "3) Stoicismus, epikureismus a skepticismus" Zlatá otázka, za kterou jsem děkovala bohu, dokud nepřišel čas na vyptávání. Narozdíl ode mě totiž jeden z učitelů očividně znal dílo, o kterém jsem se snažila předstírat, že jsem ho četla (požadavek jedné knihy ke každé otázce se mi zdál časově nesplnitelný). Nakonec jsem to ale tak nějak zahrála a šlo se dál.
Druhá otázka - knihovnictví. "14) Referenční bibliografické a rešeršní služby informačních institucí a předpoklady jejich realizace" Další dobrá, kterou jsem vážně uměla a navíc ze dvou zkoušejících tam byla jen jedna, která je úplně ta nejhodnější učitelka na světě. Snaží se pomáhat, nepotopí člověka, prostě pohoda. Navíc zbytek komise během téhle otázky vypnul, protože nerozuměli ani slovu, takže to bylo zkoušení jeden na jednoho. Dokonce jsem pobavila spolužačku, která se zatím připravovala na potítku. Zkoušející: "Tak nám řekněte alespoň jednu strategii." Já: "Já vám řeknu všechny..." Na tuhle otázku jsem si teda vážně věřila. Největší strach byl z dějin.
Třetí otázka - dějeprava. "7) Husitství: kořeny, příčiny a cíle husitského boje, období 1420 - 1434, kultura doby husitské." Jedna z mála otázek z dějin, u kterých jsem vážně věděla spoustu věcí. Při zkoušení se ale zdálo, že ani to není dost. Už po první větě mě zkoušející přerušil, protože se mu hned první příčina zdála jen okrajová. To mi moc na sebevědomí nepřidalo. Potom mě zastavoval snad po každých dvou větách. Rozhodil mě otázkama jako: jaká byla situace církve u nás v období vlády Karla IV.? nebo dokážete vyjmenovat některé důležité bitvy? Na bitvu jsem si vzpomněla přesně jednu, takže žádná sláva, a to, že za Karla u nás měla církev skvělé postavení, ze mě doloval takovou dobu...Samozřejmě, že to vím, ale v tom stresu mi vůbec nedošlo, co po mě vlastně chce. Navíc v půlce otázky řekl, že mám zbytek říct jen bodově, protože čas kvapí. To mě rozhodilo už úplně, protože mi přišlo, že celou dobu melu jako o závod, ale nevadí. Nakonec jsem si šplhla poznatkem, že husiti ničili kostely a jejich výzdobu, takže aspoň nějaké plusové body. A bylo mi poděkováno a šla jsem čekat. Protože jsem šla první, čekala jsem přes dvě hodiny.
Ze začátku jsem měla skvělý pocit. Potom ale dlouhé čekání trochu té radosti ukrojilo a navíc jsem neměla sebou nic kromě učení, čím bych se mohla zabavit, takže jsem mohla celou dobu jen přemýšlet, co všechno jsem zvorala, co bych řekla jinak a nálada se postupně zhoršovala. Navíc ostatní přicházeli s nešťastnými výrazy a spoustou pochyb, což mi taky nepřidalo. Potom, chvíli před sedmou hodinou jsme byli všichni zavoláni do mučírny a byl vyřčen verdikt:
Obhajoba - 1
Filosofie - 1
Knihovnictví - 1
Dějepis - 1
Takovou radost jsem neměla už opravdu hodně dlouho. Nejen, že je ze mě otitulovaný bakalář, ale hlavně, kdybych nebyla lempl celé studium, mohla jsem mít červený diplom. Já? Cože? To musí být sen!
Co mě ale vážně překvapilo je, že jsem za celý den nebyla nervózní. Vůbec. Až těsně před vyhlašováním výsledků mě bodlo někde u žaludku ale jinak jsem byla celou dobu úplně klidná. Prostě pohodička. Státnice, co to je, že? Vždyť o nic nejde.
Tímto už tenhle zdlouhavý a pro většinu lidí nezajímavý článek ukončím. Chtěla jsem si jen někam zapsat průběh státnic a zaznamenat tenhle úžasný den. Taky vám chci poděkovat - za čtení téhle příšernosti i za držení palců, pokud jste si vážně vzpomněli. Jedině obrovské štěstí při losování mě zachránilo, protože jsem zdaleka neuměla všechno a dokonale. Takže ještě jednou díky. A prohlašuji, že dneska musím být úplně nejkrásnější, protože:

6 komentářů:

Vexa řekl(a)...

Jsi úžasná, gratuluju! Doufám, že i ty sama tenhle úspěch pořádně oslavíš, kromě soutěže pro čtenáře. :) Pokud osud dá (:D), já státnicuju příští rok, takže taky doufám v hladký průběh, jsem ráda za tvůj rozpis dne, trošičku mě to uklidnilo ... jelikož jsem rovněž na fildě, probíhají u nás státnice i obhajoba podobně. :)

Ohana řekl(a)...

Díky :) oslava samozřejmě bude...nejspíš jich bude několik, protože rodina se samozřejmě nenechá jen tak odbít a kamarádi?ti už vůbec.
A malá rada: kvůli státnicím se nemá smysl stresovat, protože nakonec stejně záleží na štěstí na otázky a hlavně na náladě komise. To, co člověk umí nebo neumí je jen nepodstatný detail. :)

Suzanne řekl(a)...

Gratuluju k bakalářskému titulu ;-)budeš pokračovat dál? :-)
mě to čeká příští rok a mám z toho hrozný vítr. Já totiž většinou absolutně nemám štěstí na výběr otázek spíš smůlu. :-P navíc můj hlas zní asi dost nejistě, protože s ústníma zkouškama mívám problém,,přitom maturita byla v klidu,, tak je to asi tím, že se s učitelama na vysoké moc neznám...

Monka řekl(a)...

Velká gratulace :o).. musely to být nervy a teď velká úleva!! :-)

Ohana řekl(a)...

Suzanne: díky :) zkouším se dostat dál, i když momentálně bych byla snad radši, kdyby mě nikam nepřijali, protože učení už nechci ani vidět :D

Monka: díky moc :) úleva je to neskutečná

annejude řekl(a)...

Se zpožděním ti moc gratuluju k zakončení a ještě s tak skvělými výsledky:) Užij si to zasloužené volno;)

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.