Blankytné hříchy - Laurell K. Hamilton

19. 11. 2012

Anotace:  „Kdykoli nás navštívil nějaký člen rady upírů, umírali lidé. Někteří naši, někteří jejich. Ale Belle Morte sem nikdy nikoho neposlala, až teď svoji zástupkyni Musette. Čekali jsme ji asi tak za tři měsíce, kolem Díkůvzdání. Tak co sakra dělá ve městě měsíc a něco před Halloweenem? Pěkně se nám to tu zvrtlo...“ Anita netušila, že i její mocný upíří milenec Jean-Claude, vládce města St. Louis, může mít z někoho strach – dokud se ve městě neobjevila roztomilá, droboučká, sadistická Musette, vyslankyně Belle Morte, jedné z nejvlivnějších upírek světa a Jean-Claudovy stvořitelky. Roztáčí se intrikánský kolotoč upíří diplomacie a politiky, a to rozhodně není Anitina parketa. Nejradši by vytáhla pistoli a nasázela do Musette pár stříbrných kulek, ale ve hře jsou životy jejích nejdražších… Vedle toho se série brutálních vražd, která vyvolala mediální hysterii, jeden zvláštní klient a podivná dvojice mužů sledující Anitu, zdají jako bezvýznamné epizody. Není však možné, že spolu všechno souvisí?

Anitina situace se od posledně dost uklidnila. Micah je smířený s tím, že pokud chce mít Anitu ve svém životě, musí jí dovolit Jean-Clauda, Richard konečně zmizel z jejího života a navíc se postupně učí ovládat ardeur. K jejímu sycení využívá oba své muže a navíc Nathaniela, takže ani tento nový aspekt jejího života už není tak nepředvídatelný. Pokud ale jdou věci v Anitině životě takhle hladce, rozhodně víte, že se musí něco pokazit. A když pokazit, tak pořádně. 
Zástupkyně dosud nejděsivějšího upíra, se kterým se kdy "setkala", přijíždí na návštěvu o celé tři měsíce dřív, než bylo domluveno. To celé mocenské upíří osazenstvo v St. Louis zastihne nepřipravené a Anitu ve velice komplikované situaci. Musí se totiž chovat diplomaticky, dokonce slušně a využívat upířího politikaření k prosazení svých cílů (jako třeba ochraně všech svých přátel před nevítanou návštěvou). Aby toho nebylo málo, Richard se rozhodne zase si postavit hlavu a navíc po městě pobíhá šílený sériový vrah, zanechávající po sobě jen krvavou spoušť. Dokáže Anita udržet všechny tři hrozící pohromy na uzdě? A dokáže se vůbec ještě oprostit od zabíjení všech, co ji naštvou a chovat se slušně? 
Tenhle díl mě opět velice potěšil. Po tom minulém, který mě svým obsahem dost zklamal, jsem nevěděla, co čekat, ale ukázalo se, že mé obavy byly zbytečné. Stará dobrá Anita se nám vrátila zpět a to s plnou parádou. Pořád je tu dost sexu a násilí, ale tentokrát ho doplňuje detektivní zápletka (včetně velice nechutných míst činu, hádky s Dolphem a špičkování se Zerbowskim) a navíc se zase dozvíme něco víc o Asherovi (který se pomalu ale jistě stává mou nejoblíbenější postavou) a o jeho společné minulosti s Jean-Claudem a Belle Morte. Prostě dokonalá kombinace obvyklého nebezpečí, násilí, sexu a vtipu. U tohohle dílu jsem se zasmála tak, jako u Anity už dlouho ne. Jednoduše, já odcházím zase jednou spokojená. Jak už jsem říkala v Co je nového, ani ta obálka tentokrát není tak strašná. Dokonce uvažuju, že tuhle nevyhodím (předchozí papírové přebaly jsem bez lítosti či studu vyhodila hned, jak se mi kniha dostala do rukou), a to už je opravdu velká pocta. 
Vážně se snažím přijít na něco, co by mi na Blankytných hříších vadilo, ale nějak mě nic nenapadá. Sice mě opět neskutečně rozčiloval Richard s jeho názory a to, jaký vliv na Anitu pořád má, ale tak to Laurell přesně zamýšlela a bylo to logickou součástí příběhu, takže ani tady si moc stěžovat nemůžu. A také mi v jednu chvíli přišel příběh překombinovaný (hrozba Musette a Belle Morte, vraždy, sledování, Matka temnot a ještě do toho Anitiny osobní problémy), ale nakonec se to všechno hezky vyřešilo a propojilo a člověku to prostě zapadlo do sebe. (Až si knihu přečtete, bude vám jasné, o čem mluvím.) Že bych zase jednou narazila na knihu, u které nemám jedinou oprávněnou výtku? Je to možné? Asi ano. A co si z tohoto poznání máte odnést vy, mí milí čtenáři? Přeci, že pokud jste si nový díl Anity ještě nekoupili, rozhodně to běžte na pravit a pokud Anitu zatím neznáte...na co sakra ještě čekáte? Sežeňte si Provinilé slasti a hned se vrhněte do čtení, ať tuto situaci napravíte, nebo budu muset vážně začít uvažovat o vyhoštění ze země. Nebo rovnou z blogu!

2 komentářů:

Lenny řekl(a)...

Tak koukám, že na tuto knihu máme úplně jiné názory. Mně se naopak minulý díl líbil a tento mi přišel jako propadák. Anitu jsem zde skoro nesnesla a hlavně celý ten případ s MOSTem mi přišel strašně odfláknutý, bez pořádného drama. Jediné v čem se asi shodneme je Asher, kterého jsem si také oblíbila.
A upřímně po přečtení tohoto dílu, jsem měla pocit naprosté hrůzy, že je napsaných dalších 11 dílu. Chjo. :( A to byla série o Anitě moje nejoblíbenější. To 8. dílem skončilo.

Ohana řekl(a)...

Je fakt, že ta detektivní zápletka mohla být propracovanější, ale zase v předchozím díle pokud vím nebylo detektivního vůbec nic, takže Blankytné hříchy rozhodně vedou (alespoň v mých očích). Ona už má dalších 11 dílů? Tak to se máme ještě na co těšit :)

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)