Dívka, která si hrála s ohněm - Stieg Larsson

13. 12. 2012

Anotace: Druhý díl trilogie Milénium odkrývá minulý a současný život Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou čtenáři znají již z prvního dílu. Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Salanderové a její poručník je brzy nalezen mrtvý.
Policie zahájí celostátní pátrání po Salanderové, podporované mediální kampaní, ve které vycházejí najevo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je přesvědčen o její nevině, avšak Lisbeth odmítá jakoukoliv pomoc při pátrání po skutečném viníkovi. Do hry vstupuje nelítostný gang násilníků, který jde po Salanderové, a tak se kniha mění v závod o její záchranu… Kniha Dívka, která si hrála s ohněm je knihou, která nenechá čtenáře vydechnout. 

Páni. Ta poslední věta z anotace je vážně pravdivá. Já sice četla s velkými přestávkami, kvůli práci a následné únavě, ale stejně jsem na tuhle knihu pořád musela myslet. Snažila jsem se domyslet si, kdo může být vrahem, co se ještě o Lisbeth dozvíme a jak to sakra celé dopadne. Ani v jednom odhadu jsem se netrefila. O to větší jsem zažívala na konci knihy nadšení. Ale vezměme to popořádku. 
V tomhle díle začínáme sledováním Lisbeth na dovolené. Po úspěchu s Wennerströmově aféře si ulila dost peněz, aby do konce života nemusela pracovat, takže po sobě spálila všechny mosty a začala cestovat. Po celém světě. Nakonec se ale rozhodne vrátit do Švédska a okamžitě se na ni nalepí smůla. Tři lidé jsou nalezeni mrtvi, mezi nimi i Lisbethin poručník a vražedná zbraň má na sobě její otisky prstů. Samozřejmě se po ní okamžitě rozběhne policejní pátrání a do hry se zapojují i její přátelé jako civilní detektivové, snažící se dokázat Lisbethinu nevinu. Nebo alespoň přijít na to, proč by měla vraždit tři lidi, z nichž dva snad ani nikdy dřív nepotkala. Kdo je skutečným vrahem? A proč usiluje o Lisbethin život? To se dozvíte v téhle strhující detektivce.
Tahle kniha byla jedním slovem úžasná. Stieg opět rozehrává velice složitou hru, plnou osob s podivnými jmény, místních názvů, které nedokážu vyslovit a ani se je neobtěžuju správně číst a hlavně napětí, nebezpečí a přesně dávkovaných kousků informací, díky kterým se čtenář postupně může pokoušet celou záhadu vyřešit. A ne, vrahem tentokrát skutečně nebyl zahradník. Celý příběh se, stejně jako policejní vyšetřování, ubírá velice spletitou cestou. Stieg si na přímočaré "nalezení mrtvoly -> odhalení vraha"  jednoduše nepotrpí. Za to nám ale nabízí velice detailní pohled do života Lisbeth Salanderové, tedy jedné z nejzajímavějších postav, se kterou jsem se v poslední době setkala. Její životopis ale samozřejmě celý příběh ještě víc komplikuje, protože to, co Lisbeth zažila, také přímočarostí zrovna neplývá. Ale víte co? Já si takový složitý a nepředvídatelný příběh užiju mnohem víc, než něco jednoduchého a odpočinkového. Samozřejmě i takových knih je jednou za čas třeba, ale teď zrovna jsem měla náladu na něco zajímavějšího a Stieg Larsson mé přání do puntíku vyplnil. Já musím říct, že jsem naprosto spokojená. Sice ten konec byl poněkud neuvěřitelný, ale na druhou stranu opravdu efektivní. Nemyslíte?

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.