Život mi pije krev! - Jessica Abelová

26. 12. 2012

Anotace: Upírské strasti a pasti.
Život stojí za houby, když vám táhne na dvacet, jste švorc a nemáte holku, zato máte naprosto bezperspektivní práci. V případě Dava Millera si to bezperspektivní můžete ještě třikrát podtrhnout. Život stojí ještě víc za houby, když jste zaměstnaný na noční šichtě v Poslední zastávce, v nejlepší upírské večerce a když se můžete těšit nanejvýš na to, jak budete celou věčnost doplňovat do regálů sušené hovězí maso a krevní konzervy. Ale když Dave začne s psychotickým upírem Wesem bojovat o přízeň krásné gotičky Rosy, neživot se mu opravdu zkomplikuje…

Dave je upír. Bohužel od jeho života nemůžete čekat úžasné večírky, bohatství a šaty jak z románu Jane Austen. Ne všichni upíři jsou elegantní intelektuálové. Třeba takový Dave pracuje na noční směně v malé samoobsluze. Když byl ještě člověk, šel se tam ucházet o místo a to místo ke svému překvapení dostal. Navěky. Radu, majitel tohohle obchodu a zároveň mocný starý upír, ho totiž pokousal, udělal z něj upíra a zároveň se tak stal jeho pánem, kterému Dave nemůže nic odmítnout. Dave od té doby strádá. Mezi lidmi, kteří o existenci upírů nemají ponětí, se totiž moc pohybovat nemůže (přišlo by jim podezřelé, že nikdy nejí a ve dne nevychází ven) a navíc odmítá zabíjet. Pije tedy jen plazmu z krevní banky, což ho jako upíra oslabuje. Mocný upír z něj tedy nebude, lepší práci taky nedostane a navíc je nešťastně zamilovaný do jedné své pohledné zákaznice. Je vůbec možné, že by tahle smrtelnice mohla jeho lásku opětovat? Nebo dá raději přednost Wesovi, opálenému svalnatému krasavci a shodou okolností také upírovi? A dokázala by vůbec zkousnout pravdu o svých nápadnících?
Tenhle grafický román mě tedy opravdu zklamal. Kresba není nijak úžasná, ale špatná taky ne. Však se podívejte sami:



Na druhou stranu příběh značně pokulhává. Zápletka je sice zábavná (i když zdaleka ne originální), ale příběh je vyprávěn strašně zkratkovitě a obsahuje obrovské díry. Hrdinové se jednou setkají a hned jsou kamarádi, on jí v opilosti řekne, že ji miluje a v dalším okénku už spolu chodí a podle stavu jejich vztahu ne zrovna krátce. No řekněte, koho by to bavilo? Sice chápu, že kreslit příběh je ještě o něco náročnější než ho prostě napsat, a že papír je drahý a že s určitou zkratkovitostí musí člověk u grafických románů nebo komixů prostě počítat, ale na druhou stranu, co je moc, je příliš.
Proto už se k Život mi pije krev (obálky v úvodu článku si moc nevšímejte, název očividně pochází ještě z původních návrhů) nehodlám víc vyjadřovat. Zklamání obrovské a kdybych za ni dala plnou cenu a ne tu značně sníženou z levných knih, byla bych nejen zklamaná, ale navíc i naštvaná sama na sebe.

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.