Homer a Langley - E. L. Doctorow

22. 1. 2013

Anotace: Dosud poslední román jednoho z nejvýznamnějších amerických spisovatelů E. L. Doctorowa je překvapivě napsán v ich-formě a svou atmosférou připomene legendární autorovo dílo Ragtime. Slepý a ve stáří téměř hluchý Homer sepisuje příběh jejich společného života jako svého druhu závěť, jako pokus zachovat pro budoucnost zprávu o posledních potomcích dříve bohaté a vážené rodiny. Oba žijí po smrti rodičů v kdysi přepychovém sídle na Páté avenue, které se zvolna mění ve skladiště a životu nebezpečný labyrint. Před světem se spíše uzavírají a vyhýbají se mu, a přesto jejich chátrajícím domem postupně prochází téměř celé dvacáté století.

Homer a Langley jsou bratři. Homer, ten slepý, pomalu vypráví jejich životní příběh v téhle tenoučké knížečce a mimoděk zaznamenává hlavní událostí první poloviny 20. století. Homer vypráví o tom, jak postupně přicházel o zrak, o prvních letech slepoty, kdy mu bratr předčítal, o době, kdy Langley odešel do války a Homer zůstal doma se svými zámožnými rodiči a jejich věrným služebnictvem, i o době po té, co se Langley vrátil. Vrátil se ale jako úplně jiný člověk, fyzicky zlomený a navíc obsesivní a paranoidní. Po smrti jejich rodičů oba zůstali ve společné domácnosti a postupně se uzavírali před světem. Langley sbíral různé předměty, začínal projekty, které vzápětí zase nedokončené opouštěl a celý život se snažil usnadnit život Homerovi. Možná ho dokonce vyléčit. Jediný projekt Langley nikdy neopustil - snahu vytvořit univerzální noviny. Věřil totiž, že se historie neustále opakuje, vše, co se děje už se někdy stalo a nové události jsou pouze moderními obdobami těch minulých. Proto každý den kupoval noviny, vypisoval z nich, co se stalo a střádal všechny události do kategorií. Noviny a všechny ostatní předměty, které kdy sbíral, ale nikdy nevyhodil, postupně jimi plnil obrovský dům po rodičích a pomalu ale jistě vytvářel Homerovo vězení.
Homer sice všechny bratrovy výstřelky toleroval, ale přesto nemohl popřít, že mu často komplikují život. Situace se navíc zhoršuje, když Homer začne přicházet o sluch, své jediné pojítko se světem. Postupně tak přestává vnímat události jeho společného života s bratrem, lidi, kteří do jejich životů přicházejí a odcházejí a nedobrovolně se uzavírá do světa vlastního vědomí. Co ho v tomto světě čeká? A jak se bude dál vyrovnávat s bratrovým postupujícím šílenstvím? To se dozvíte v tomhle opravdu zajímavém románu.
Říkám zajímavém a ne skvělém. Proč? Protože na Doctorowa musí mít člověk to správné rozpoložení a to rozhodně není v půl páté ráno ve vlaku ani v pět odpoledne na unavené cestě domů. Jinak by to ale rozhodně skvělý román byl. Homer vypráví opravdu zajímavě, Doctorowův styl je jako vždy bezchybný a když se dostanete k opravdu mrazivému konci a navíc se v doslovu dozvíte, že román byl inspirován skutečnými lidmi a událostmi, musíte prostě říct: "klobouk dolů, Doctorowe, zase jsi mě dostal". Proto, pokud někdy budete mít náladu na trochu toho realismu, smíchaného s opravdu vážnými tématy, mohu Homera a Langleyho rozhodně jen doporučit. Pro mě to tentokrát ale rozhodně nebyla dobrá volba a tak musím dát poněkud nezasloužené hodnocení. Škoda ho, možná ho ještě později změním, až si Doctorow zaslouží další šanci.


0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)