Inkarceron - Catherine Fisher

Anotace: Sedmnáctiletý Finn denně bojuje o život v Inkarceronu, obrovském vězení, které má vlastní inteligenci a krutě s ní střeží tisíce vězňů. Finn si je díky znamení na ruce jist, že se zde nenarodil jako ostatní, ale přišel Zvenčí. Claudia je dcerou Správce Inkarceronu a má se vdávat; nenáviděný princ jí byl nastrčen mocichtivou královnou. Panuje totiž navenek středověká Doba – supermoderní svět se zastavil a dobrovolně se zbavil vší techniky v zájmu míru. Claudia i Finn jsou vězni svých světů – jenže vše se změní, když naleznou křišťálový klíč, který jim umožní spolu komunikovat.

Jak už napovídá anotace, sledujeme zde dvě příběhové linie - Finna a Claudii. Finn je vězněm v Inkarceronu, úžasném vězení, velkém skoro jako svět, které mělo pohltit jednou provždy všechny zločince a dovést je k nápravě a k životu v míru. Měl to být malý ráj. Dokonale uzavřený systém, který se stará o veškeré potřeby svých chovanců. Ti nejsou zamčeni v celách, ale žijí volně ve svém omezeném světě. Lidé (a už vůbec ne zločinci) se ale nehodlají měnit a ani sebeinteligentnější vězení je k tomu nedonutí. Rozdělí se tedy na frakce a vzájemně dál válčí, přepadají se, okrádají a vraždí. Nic se nezměnilo, jen už neohrožují nevinné lidi venku. Tam se nachází Claudia, dcera správce Inkarceronu, předurčená ke svatbě s následníkem trůnu. Celý svět se totiž vrátil do doby primitivní doby králů a rytířů, dosavadních vymožeností se zbavil a veškerý pokrok byl vládním výnosem zakázán. Z Claudie tedy má být královna, ona ale nemá nejmenší zájem vzít si Caspara. Původně se totiž měla vdát za Gilese, následníka trůnu, který bohužel "čirou náhodou" zahynul. Této povídačce ale Claudia nevěří a hodlá odhalit spiknutí. Při svém pátrání se samozřejmě nevyhne ani Inkarceronu a díky objevu křišťálového klíče získá způsob, jak s vězni komunikovat. Od té doby pomáhá Finnovi, Keirovi, Attie a Gildasovi najít cestu z vězení ven a přitom možná pomoci i sobě a svému pátrání po Gilesovi. Podaří se jim to? Je vůbec z Inkarceronu úniku?

Představte si to. Inteligentní vězení, které neustále monitoruje každého svého chovance a za ta léta, kdy všechno v sobě (včetně lidí) recykluje se možná maličko zblázní. Možná začne své chovance spíš mučit, než je převychovávat. Na druhou stranu svět tam venku, který si pošetile myslí, že vytvořil ráj. Sám pro sebe i v rámci Inkarceronu. A vy jste součástí jednoho z těchto světů a zoufale toužíte uniknout. A najednou, z čista jasna zjistíte, že nejste sami, že v tom druhém "ráji" je někdo s naprosto stejnými úmysly. Jaké dobrodružství by se z toho asi dalo vykřesat? Přesně tohle si představila Catherine Fisher a rozhodně se do vytváření svého příběhu pustila s plnou parádou. Propracovaný svět, myšlenka zrůdného vězení, experimentu, který je ostatními považováno za ráj a do toho mladí, odhodlaní hrdinové. Catherine by rozhodně zasloužila metál (nebo alespoň všechna knižní ocenění, co jich na světě je). Píše totiž čtivě, svěže, a její příběh nepostrádá akci ani myšlenku. Prostě dokonalá kombinace. Ještě štěstí, že druhý a poslední díl už u nás dávno vyšel a já nebudu muset čekat nijak dlouho. Inkarceron sice skončil poměrně uspokojivě, ale přecijen se mi s jeho postavami tak brzy loučit nechtělo. S tím budeme muset něco udělat.

Celkově tedy naprostá spokojenost. Přesto ale nedostane plný počet - přecijen mě ani jednou nerozbrečel.