Bylo nebylo #59

Páni, tohle už tu dlouho nebylo. Jak jen se to stalo, že jsem poslední Bylo nebylo psala 20. ledna? To přece není možné. Že bych ignorovala svou oblíbenou rubriku? Smrtelný hřích! To se musí hned napravit. Alespoň tedy tenhle týden se prvních vět mé právě rozečtené knihy rozhodně dočkáte. A co že to čtu (a už jsem skoro na konci)? 

Lusy Adams - Odstíny života

Anotace: Alexandrina Avitalová se za života nijak nelišila od vrstevníků. Když je v den svých devatenáctých narozenin chladnokrevně zavražděna, nikdo nemůže tušit, že smrt se stane začátkem její nové cesty. Tři roky poté, co byla pohřbena a oplakána rodinou a přáteli, se probouzí znovu k „životu“. Je uvedena do světa magie a ďábelských stvoření. Alex musí zapomenout na svůj předchozí život, aby mohla zaujmout pozici neohrožené bojovnice se silami temnot. Podle dávného Proroctví je právě ona jedinou vyvolenou, Spasitelkou, která má rozhodnout odvěkou bitvu mezi dobrem a zlem…

První věty: Lidé si neustále stěžují na vlastní život. Bědují nad překážkami a utrpením, které se jim postaví do cesty, a posléze si naivně myslí, že už je nedokážou nijak překvapit. Pravdou ale je, že o životě nevědí vůbec nic, dokud o něj nepřijdou.

Inu, začalo to rozhodně zajímavě. Zvědaví jak to bude pokračovat? Já byla a teď už to vím a brzy snad budu vědět i jak to skončí. 100 stran do konce? Pche, co to je, když má člověk volný den? Vidím to ta, že ještě dneska večer pro vás napíšu recezni. Teda doufejme.