Radleyovi: Upíři odvedle - Matt Haig

Anotace: Zdá se, že manželé Radleyovi, lékař Peter a jeho žena Helen, žijí naprosto normálně – bydlí na poklidném anglickém předměstí v krásném domě, klábosí se sousedy, navštěvují pravidelný čtenářský kroužek a zažívají obvyklé krize manželského páru středního věku. Jejich dospívající děti, Klára a Rowan, prožívají své teenagerské bolístky, stud a zlobu stejně jako většina jejich vrstevníků. Ale přece je na Radleyových něco zvláštního. Proč kolem jejich domu utichá zpěv ptáků a bzukot hmyzu? Proč se všichni členové rodiny pečlivě mažou opalovacím krémem 60+?

Radleyovi jsou úplně obyčejná rodinka. Manželství trochu skřípe, děti nejsou ve škole nijak oblíbené a syn dokonce zažívá krutou šikanu a navíc je nešťastně zamilovaný. Obě děti navíc trpí strašnými zdravotními komplikacemi. Příšernou alergií na slunce, neustálými migrénami a neutichajícím hladem. Všechny tyhle obtíže ale dokáže jejich otec, lékař, bez problémů vysvětlit. Co vysvětlit nedokáže je, proč jeho dcera téměř sežrala, jednoho opilého spolužáka, který si na ni na večírku trochu moc dovoloval. Tato událost odstartuje sérii dalších. Tajemství rodičů, že Radleyovi jsou prastarý upírský rod, je vyzrazeno. To ale není to nejhorší. Rodiče mají spoustu dalších tajemství mezi sebou a jejich křehká rovnováha je velice ohrožena, když do města přijede Peterův bratr Will. Přijel, aby pomohl zahladit stopy, vedoucí ke Kláře jako vražedkyni, ale rozhodne se chvíli zůstat a poklidný manželský život svého bratra trochu rozhýbat.

Radleyovi jsou poněkud netradiční kniha, a to jak zápletkou, tak stylem i rozdělením. Sledujeme příběh hned několika postav a to v krátkých, úderných kapitolách. Kniha je navíc rozdělena podle dnů, ve kterých se celý příběh odehrává. Styl je takový příjemný, pozvolný, ale přitom si dokáže udržet pozornost člověka a i když je příběh chvílemi opravdu rozvětvený, ani na minutku jsem se neztratila. Na druhou stranu mě mate, co tím chtěl vlastně básník říct. Obyčejná vztahovka to totiž není, drama ani detektivka také ne, k čistému fantasy to má hodně daleko a navíc je tu určitá snaha osvítit člověka, že nemá potlačovat svou přirozenost. Prostě takový mišmaš všeho možného. Kdyby se autor zaměřil pouze na problémy dospělých a jejich manželská a nemanželská dramata, nebo naopak, jen na problém vraždy jejich dcery a náhlého poznání skutečnosti o jejich životě nebo prostě jen na záludnosti ukrývání podobného tajemství v malé komunitě plné drben, mohla to být opravdu skvělá kniha, ale on né. On to musel smíchat všechno dohromady a přihodit ještě pár věcí navíc. To mi trochu vadilo, protože i když byl příběh dobře pochopitelný, těch motivů tam bylo prostě moc a mě osobně to dost rušilo. To je tedy moje velká výtka vůči Radleyovým. 

Přesto je to ale opravdu příjemné počtení a zase nový způsob využití upírů v knize. Proto pokud máte upíry jako bytosti rádi, ale nesnesete už ani jednu teenagerovskou romanci, rozhodně po Radleyových sáhněte. Co já vím, třeba jsem jen ve svém hodnocení moc přísná.