Poměrně nedávno jsem viděla tohle video, které mě donutilo vážně se zamyslet:
April se tady zamýšlí nad problémem, který postihuje její čtecí návyky a který už zasáhl skoro každého booktubera - všichni čtou a zajímají se jen o knihy žánru YA. A víte co? My v české knižní blogosféře máme přesně ten samý problém. Všichni čtou jen a pouze YA, čímž navíc vzniká další problém - protože naše zdroje v Čechách jsou omezené, všichni čteme to samé.
Nechápejte mě špatně, taky mám ráda YA. Často tyhle knihy čtu, užívám si je a chci víc. Jednu dobu jsem četla skoro jen a pouze je. Po čase to ale začne být trochu nuda. Působí to, jako by člověk četl pořád dokola to samé, protože i když se příběhy liší, všechny jsou stejně pořád na jedno brdo. A mě osobně to začíná štvát. Knížky tu přeci jsou, abychom si rozšiřovali obzory. Abychom roztáhli křídla a dovolili své fantazii, aby nás přenesla do úplně jiných světů, jiných životů, plných dobrodružství. Ale copak tohle dokážou jen YA knihy? Ne! Dokáže to úplně každá kniha. Chápu ale, v čem je problém.
YA knihy se čtou snadno. Čtou se rychle a člověku na první pohled připadá, jak není sečtělý. "Přečetla jsem za rok sto knih, to jsem ale borec." Při dalším pohledu vám ale může začít docházet, že kvalita takovéhle četby není často zrovna valná. Některé knihy samozřejmě jsou kvalitní a mohou být i opravdu "povznášející", ale většina při bližším zkoumání patří spíš na dno knihovničky hřbetem ke zdi, aby na ně nebylo moc vidět. Ano, uznávám, většina knižních blogerů na tyhle knihy má dokonce i věk. Jsou to přesně ti čtenáři, pro které jsou tyhle knihy určeny. Co když se ale zamyslím nad sebou? Je mi 22 a většinu knih, které jsem loni přečetla tvoří knihy pro 15, 16 leté. A proto jsem si řekla dost!
Tyhle knihy nejsou přece ty jediné na světě. Při jejich neustálém čtení mám pocit, že mi maličko měkne mozek a namísto abych se "vzdělávala" jen ubíjím čas. Je to sice o trochu lepší než tupé civění na televizi, ale vážně jen o trochu. Co všechny ty krásné knihy, jejichž čtení sice vyžaduje maličko víc snahy, ale které taky přinášejí víc uspokojení, pokud je vážně dočtete? Takové knihy bych měla číst. Víc knih pro dospělé, společenské romány, klasiky, něco trochu vážnějšího, skutečnějšího. A jak jsem to vymyslela? YA knih se rozhodně úplně nevzdám. To bych nedokázala a nechápu ani proč bych to měla dělat. Není na nich přece nic špatného, pokud je člověk čte v omezeném množství. Rozhodla jsem se ale, že za každou YA knihu (tzv. oblbovačku) přečtu jednu dospeláckou (tzv. vzdělávačku). Už to nějakou dobu praktikuju a zatím to funguje skvěle.
V mé soukromé knihovničce se nachází tolik dospělých knih, na které se jenom práší. Byla by neskutečná škoda, kdybych je pořád jen odsouvala do pozadí kvůli knihám, ze kterých jsem už dávno měla vyrůst. Diktuje mi to nejen společnost, ale hlavně mé vlastní svědomí. Proč tedy neudělat kompromis? Co myslíte? Taky vás už tahle stagnace v YA knihách otravuje? Jdete do toho se mnou? Já jsem se rozhodla se ze své bubliny osvobodit a rozšířit si trochu obzory, a co vy?
11 komentářů:
Souhlasím s tebou. Už několikrát jsem si v knihovně půjčila pořádnou knihu, pak jsem jí doma otevřela a mně se nechtěla číst. Takže jsem se vrátila ke hloupým knihám a k nadáváním na ně. Pořád se přesvědčuju, že je čas s tím skončit a přečíst si hromadu dobrých knih, které mám v seznamu chci-knížek.
Už se vidím, že jak tento komentář odešlu, tak si půjdu číst Percyho Jacksona. :o)
Myslím, že je to do istej miery pravda, keď človek otvorí zoznam s odoberanými blogmi a zisťuje čo je nové, na viacerých sú články o tých istých knihách. Nemyslím si však, že by sa mal niekto nútiť do "dospeláckych" kníh. Ja osobne si radšej zájdem niekedy do detskej knižnice a čítam knihy určené pre mladých. Nehrniem sa silou mocou do kníh, ktoré sú o poschodie nižšie, určené pre dospelých. Ony predsa nikam neujdú a počkajú si na mňa, kedy na ne budem mať sama náladu.
Cecilka: občas, když musím takovou pořádnou knihu vzdát a vrátit se k těm jednodušším YA knihám, si pak připadám jako naprostý nevzdělanec a ignorant a to rozhodně nehodlám dopustit :)
Nerya: tak úplně jsem to nemyslela, rozhodně se nehodlám do něčeho nutit, beru to spíš jako takovou challenge sama pro sebe :)
Keď sa nad sebou zamyslím, tiež som prepadla YA, ale nepovažujem to za takú strašnú tragédiu :D Čítanie považujem za oddych a keď aj čítam knihy pre dospelých, väčšinou sú to rôzne bestsellery, chick lit a celkovo "ľahšia" literatúra.
Ja milujem YA knihy a nehodlám sa ich vzdať, tiež si nemyslím, že by boli na rovnakej úrovni ako TV alebo stratou času, pretože aj z YA kníh sa dá vyčítať hlboká myšlienka či rady do života. Navyše je to odreagovanie od "dospeláckych" vecí, ktoré musím riešiť v realite.
Rozhodne však mám veľmi rada Shakespeara či Verneho a ako povinné čítanie som vždy všetko prečítala, takže mám skúsenosti aj s klasikou. To je vtom, že ma to až tak nebaví. Rozhodne si však plánujem prečítať ďalšie knihy od S. a V., pretože to sú moji obľúbenci 8)
Mám presne taký pocit ako slečna vo videu. Na každom blogu nájdem vždy len to isté a priznám sa, že čítam recenzie len od pár ľudí.
Vždy keď sa ma niekto spýta, aké knihy čítam rada, poviem, že to je úplne jedno, kniha ma musí osloviť obsahom. A to je aj pravda. Nezatracujem však YA literatúru, rada si prečítam dobrú knihu aj keď je považovaná za detskejšiu a nehanbím sa za to. Ďalej si však prečítam dospelácku knihu, snažím sa to striedať.
Veľmi ma však mrzí, že napríklad vo filmovom priemysle sa dočkávajú filmových spracovaní v poslednej dobe najviac YA knihy, pričom existuje kvantum iných kníh, ktoré sú omnoho hodnotnejšie a určite by to prilákalo do kín viac ľudí ako len partiu tínedžerov. :)
Holka, mluvíš mi z duše. Já si letos dala za cíl číst víc klasiky - a tím myslím echt klasiku - musím letos dát Annu Kareninu a Bídníky! Protože mi připadá, že můj knižní vkus je měsíc od měsíce horší. Nejdřív přečtu za dva dny Fifty Shades of Grey a týden na to se pusím do Hot Boys... Takhle to dál nejde :D Je mi 22 jako tobě a připadám si, že bych měla být dostatečně "zralá" na trochu "oduševnělejší" literaturu, než nějaké zpovědi striptéra - byť jsem se u nich smíchy válela po zemi. Systém jedna "oblbovačka" a jedna "vzdělávačka" se mi líbí a asi ho taky začnu praktikovat!
Souhlasím s Tebou i Martheen mám to úplně stejně, teď mám pocit, že čtu jen samé fantasy a YA a chystám se číst víc klasiky (nákup Bídníků a Parfém příběh vraha to dokazuje) a jiných žánrů včetně odborné četby, ale nic proti YA nemám, jen mi také přijde, že je to po čase dost podobné :)
Ahoj, naprostý souhlas.
Já před nějakou dobou četla hodně urban fantasy nebo PR, sice ne vždy YA, ale jednoho dne jsem si řekla, že těch upírů, vlkodlaků apod. už bylo dost, že bych měla číst něco víc normálního. Dopadlo to tak, že jsem se přesunula převážně na neparanormální YA a new adult (takže jsem si hodně pomohla :D ), snažím se to sice občas prokládat, ale ne vždy úspěšně. Přitom na gymplu jsem klasiku četla docela dost a z některých děl jsem byla nadšená. Možná bych někde mohla zkusit najít seznam doporučené literatury (naše učitelka doporučovala dobrý věci) do nečeho se pustit.
Na blozích se člověk bohužel opravdu moc neinspiruje, protože všude se píše o tom samém.
Boule
Přiznávám, že k tomuhle jsem došla už tak v 16 nebo 17. Teď je mi 19 a připadá mi, že bych měla číst víc klasiky. Echt klasiky, tam mám mezery. Přečtu na co přijdu, zejména současnou (údajně snad kvalitnější? Těžko říct) prózu, ale v klasice mám mezery... :)
YA beru jako sem tam oddech, ale nečtu to zas tak často :)
Jsem ráda, že souhlasíte. Samozřejmě neříkám, že je na YA něco špatného, únik každý potřebuje, ale podle mě může být únikem i společenská literatura nebo prostě jakákoliv fikce pro dospělé.
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)