Anotace: „Pod každým prstem měl čepel, hroty pokroucených mečů vyčnívajících jako tesáky z opěrek trůnu. Dokonce i po třech staletích byly některé ostré tak, že dokázaly říznout. Železný trůn byl pro neopatrného plný pastí. V písních se pravilo, že bylo třeba tisíce mečů, aby ho vyrobili, rozžhavených doběla ve výhni plamenů dštících ze chřtánu Baleriona Černého děsu. Kovali jej padesát devět dní. Konec jejich snažení korunovalo toto pokroucené černé monstrum vyrobené z jako břitva ostrých hran, hrotů a pásů kovu; trůn, který mohl zabít člověka, a také zabil, pokud lze věřit příběhům."
Druhé vydání úvodní části fantasy eposu Písně ledu a ohně, vázané v jednom svazku.
Tak tohohle jsem se ze začátku trochu bála. Přecijen poslední dobou jsem byla zvyklá na mnohem tenčí knihy a když jsem se hned ve druhé kapitole ztratila v tom množství jmen, říkala jsem si, že nemám šanci tohle dočíst ve zdraví.
O co ale vlastně jde. Celý příběh se točí kolem rodiny pánů Zimohradu - Starků. Začínáme na Zimohradu, ale postupně se osudy rodiny rozchází a každý člen nás zavede někam jinam. Celá kniha je totiž vyprávěna z pohledů jednotlivých postav. Mnoha postav. Celkem jsem napočítala 8 vypravěčů, ale je možné, že jsem na někoho zapomněla. Nacházíme se v zemi Sedmi království, ta jsou teď ale sjednocena a sídlo krále se nachází na jihu. Dál na sever od Zimohradu už je jen Zeď. Pevnost postavená z ledu, která má chránit říši před hrůzami severu - Divokými, Jinými, zlovlky a obry. Jeden z rodu Starků se na Zeď vydá, takže dění tam sledujeme skrze jeho vyprávění. Někteří zůstanou na Zimohradě, část rodiny také odejde na jih ke dvoru krále Roberta. Skrze jednotlivé postavy sledujeme dění prakticky v celé říši. Sledujeme boje o moc, ať už pomocí intrik nebo mečů. Vidíme jednotlivé rody, spojené vzájemnými sliby a rozdělené sváry tak starými, že už nikdo pořádně neví, jak to začalo.
A právě ve všech těch intrikách mezi jednotlivými rody může člověk najít problém - jména. Mnoho mnoho jmen. Naštěstí vzadu v knize je jako dodatek soupis jednotlivých rodů, jejich příbuzenských vztahů, provázanosti a nejdůležitější postavy jsou přiblíženy několika větami. Pro ty, kteří ztrácí prostorovou orientaci je zase na začátku knihy mapka celé říše. Já ale překvapivě neměla problém ani s jedním. Tím, jak příběh postupně plyne se vždy člověk zorientuje kdo je kdo, aniž by se snažil nějak víc zapamatovat jednolivá jména. Každá postava je konstruována tak, že se s ostatními prostě neplete a místní názvy jsou natolik nápadité, že se stačí na mapku jednou před čtením podívat a už víte.
Celý příběh je ohromně propracovaný. Říše má velice složitou současnost, ale není ochuzena ani o pohledy do minulosti, takže víte co se děje i proč se to děje a co k tomu vedlo. Vůbec si nedokážu představit, jak těžké muselo být udržet všechny postavy na uzdě - každé vytvořit její vlastní příběh, osobnost, vzhled a na žádnou nezapomenout. Navíc je kniha nejen zajímavá ale ohromně čtivá. I když je plná popisů a docela často se jenom mluví, ani na chvilku se nebudete nudit.
Já osobně jsem si ji obrovsky užila. Nejraději jsem měla vyprávění z pohledu Jona nebo Aryi a moje absolutně nejoblíbenější postava je Hodor. Kdo četl, pochopí :). Na druhou stranu ale těch 800 stran bylo poměrně vyčerpávajících, takže ačkoliv obvykle čtu série co možná najednou, i kdybych měla druhý díl po ruce, asi bych si dala stejně pauzu. První díl totiž sice skončil se spoustou otevřených konců a rozhodně mě zajímá co se bude dít dál, ale zase to nemusím mít hned. Navíc, když si pomyslím, že další díl má 950 stran, říkám si, že zase tak moc na pokračování nechvátám :). V hodnocení jsem váhala mezi plným počtem a stržením jednoho bodu, a nakonec asi o ten jeden přijde. I když se mi kniha hodně líbila, nemám z ní prostě ten pocit naprosté dokonalosti.
Dodatek Zpěvavého léta:
O co ale vlastně jde. Celý příběh se točí kolem rodiny pánů Zimohradu - Starků. Začínáme na Zimohradu, ale postupně se osudy rodiny rozchází a každý člen nás zavede někam jinam. Celá kniha je totiž vyprávěna z pohledů jednotlivých postav. Mnoha postav. Celkem jsem napočítala 8 vypravěčů, ale je možné, že jsem na někoho zapomněla. Nacházíme se v zemi Sedmi království, ta jsou teď ale sjednocena a sídlo krále se nachází na jihu. Dál na sever od Zimohradu už je jen Zeď. Pevnost postavená z ledu, která má chránit říši před hrůzami severu - Divokými, Jinými, zlovlky a obry. Jeden z rodu Starků se na Zeď vydá, takže dění tam sledujeme skrze jeho vyprávění. Někteří zůstanou na Zimohradě, část rodiny také odejde na jih ke dvoru krále Roberta. Skrze jednotlivé postavy sledujeme dění prakticky v celé říši. Sledujeme boje o moc, ať už pomocí intrik nebo mečů. Vidíme jednotlivé rody, spojené vzájemnými sliby a rozdělené sváry tak starými, že už nikdo pořádně neví, jak to začalo.
A právě ve všech těch intrikách mezi jednotlivými rody může člověk najít problém - jména. Mnoho mnoho jmen. Naštěstí vzadu v knize je jako dodatek soupis jednotlivých rodů, jejich příbuzenských vztahů, provázanosti a nejdůležitější postavy jsou přiblíženy několika větami. Pro ty, kteří ztrácí prostorovou orientaci je zase na začátku knihy mapka celé říše. Já ale překvapivě neměla problém ani s jedním. Tím, jak příběh postupně plyne se vždy člověk zorientuje kdo je kdo, aniž by se snažil nějak víc zapamatovat jednolivá jména. Každá postava je konstruována tak, že se s ostatními prostě neplete a místní názvy jsou natolik nápadité, že se stačí na mapku jednou před čtením podívat a už víte.
Celý příběh je ohromně propracovaný. Říše má velice složitou současnost, ale není ochuzena ani o pohledy do minulosti, takže víte co se děje i proč se to děje a co k tomu vedlo. Vůbec si nedokážu představit, jak těžké muselo být udržet všechny postavy na uzdě - každé vytvořit její vlastní příběh, osobnost, vzhled a na žádnou nezapomenout. Navíc je kniha nejen zajímavá ale ohromně čtivá. I když je plná popisů a docela často se jenom mluví, ani na chvilku se nebudete nudit.
Já osobně jsem si ji obrovsky užila. Nejraději jsem měla vyprávění z pohledu Jona nebo Aryi a moje absolutně nejoblíbenější postava je Hodor. Kdo četl, pochopí :). Na druhou stranu ale těch 800 stran bylo poměrně vyčerpávajících, takže ačkoliv obvykle čtu série co možná najednou, i kdybych měla druhý díl po ruce, asi bych si dala stejně pauzu. První díl totiž sice skončil se spoustou otevřených konců a rozhodně mě zajímá co se bude dít dál, ale zase to nemusím mít hned. Navíc, když si pomyslím, že další díl má 950 stran, říkám si, že zase tak moc na pokračování nechvátám :). V hodnocení jsem váhala mezi plným počtem a stržením jednoho bodu, a nakonec asi o ten jeden přijde. I když se mi kniha hodně líbila, nemám z ní prostě ten pocit naprosté dokonalosti.
Dodatek Zpěvavého léta:
8 komentářů:
Gratuluju že už máš za sebou GoT:) Já se k tomu pořád nedostala, ale prázdniny se blíží a to znamená spoustu času :) Alespoň doufám :) Taky jsem dlouho nečetla nic tak hrubého, ale proto je to skvělá výzva :)
Výzvy mám taky ráda. Jenom když jsem začala číst a představila jsem si jak dlouho mi to potrvá, maličko mě to vyděsilo, ale nakonec to v praxi vůbec děsivé nebylo..četlo se to prakticky samo :)
Právě dočítám v angličtině :-) Snad to zvládnu do konce týdne, abych mohla na tábor odjet s klidným srdcem a Dharmovími tuláky.
Taky asi nedám plný počet, jelikož to pobláznění se úplně nedostavilo, ale jedno GoT upřít nemůžu - obsahuje jakési fluidum, které tě alespoň trochu vtáhne do celé té mánie :-))
A navíc mám pocit, že díky otevřenému konci si budu skutečně muset přečíst i další díly :-D
Naprosto s tebou souhlasím! Za sebe jsem bez váhaní dala plný počet a to hlavně za úžasné charaktery postav. Dlouho, nebo snad nikdy jsem nečetla knihu, která by obsahovala takové množství skvělých postav, které by na mě působily tak reálně. Ale jde samozřejmě i o příběh... prostě obdivuji Martina podobně jako Tolkiena, nechápu kde na ty nápady chodí. :D Ještě, co se týče těch postav, nejvíc mě bavily kapitoly Jona, Aryi, Daenerys a Tyriona - to jsou mé nejoblíbenější postavy. Jinak, Hodor v knize sice moc prostoru nemá, ale úplně chápu, proč sis ho oblíbila. ;)
Druhý díl už mám doma a strašně se těším, až si to konečně přečtu, i když vím, o co tam zhruba půjde, protože sleduji seriál, ten je mimochodem taky na špičkové úrovni!
Na seriál se chci podívat až si přečtu oba díly, které se tam zatím objevují, nechci přijít o žádné překvapení. Teď bych se asi mohla podívat na první sérii ale to bych pak chtěla rovnou sledovat i druhou a to zatím nemůžu.
No, pro mě osobně je to hned po Pánovi prstenů nejlepší film/seriál natočený podle knižní předlohy. :) Výběr herců se jim neskutečně povedl, hlavně herečka, která hraje Aryu je úžasná. Je ale fakt, že některé postavy v tom seriálovém zpracování jsou oproti knize v trošku jiné věkové kategorii, no. :D
Já třeba Pána prstenů nemám ráda v knižní podobě. Potřeboval by proškrtat, filmy se mi ale líbí. A s tím věkem..hádám, že Starkovi potomci trochu poporostli ne? Protože tahat do tohohle ještě dětské herce je mi přijde trochu náročné..
Tak je pravda, že kniha Pán prstenů si hodně potrpí na popis všeho možného a tím pádem působí trochu "roztahaněji", ale mě se i přesto strašně líbí, protože ten příběh je zkrátka úžasný a dokonale promyšelný a je tam toho prostě moc najednou. :D Myslím si, že i režisér se s tím popral jak nejlépe mohl.
Co se týče toho věku, tak ano poporostli, ale oni to nejsou jen Starkovi potomci, je jich tam víc, které zestaršili, ale tak já si nestěžuju protože souhlasím s tím, že 14-tiletá děcka by to asi nezahrála tak dobře, jako ti dospělí. No a taky protože by to v některých scénách vypadalo dost... divně? T_T
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)