Nekromant Johannes Cabal - Jonathan L. Howard

Anotace: Johannes Cabal je brilantní vědec, který před lety upsal duši Ďáblu, aby si osvojil umění nekromancie. Bohužel pro něj se záhy ukázalo, že duše je k jeho výzkumu potřebná – a tak pro ni sestoupil až do ohnivých jam pekelných. Znuděný Lucifer mu pak navrhne sázku: pokud mu Johannes do roka a do dne nepřinese sto duší, přijde o život a zůstane zatracený navždy. A aby byla sázka ještě zajímavější, Satan mu k tomuto účelu zapůjčí kočovný karneval.

Popis na zadní straně obálky hlásá, že se jedná o vtipný horor, který se bude líbit fanouškům Neila Gaimana, Raye Bradburyho a Tima Burtona. První dva autory neznám, ale Burtona ano a musím říct, že z Nekromanta skutečně mám lehce burtonovský pocit. Kdyby ho Burton zfilmoval, vzniklo by něco neobyčejného. Nekromant sám totiž rozhodně nestojí za starou bačkoru. Johannes Cabal přichází do pekla, aby od Satana získal zpět svou duši, uzavře s ním sázku, dostane karneval, trochu satanského vlivu a 365 dní, aby získal 100 úpisů. Johannes ale naprosto nerozumí tomu, proč by někdo měl chtít jít na karneval, o pomoc tedy požádá svého bratra Horsta, upíra, který ještě za svého života karnevaly miloval a ví tedy, co se lidem bude líbit. Díky svým schopnostem a satanskému vlivu vyvolá řadu ne úplně lidských bytostí, kteří budou jeho zaměstnanci a sám se pouští do získávání duší. Že to nebude nic jednoduchého věděl už od začátku, ale je vůbec možné něco takového za rok stihnout? Podaří se mu to? To ani sám Satan neví..

Nebojte se, Nekromant rozhodně není horor. Není to dokonce ani thriller. Sama nevím, do jakého žánru bych ho zařadila, bux ho zařazuje do dobrodružství a napětí. Možná bych s tím i souhlasila. Z vlastní zkušenosti musím říct, že nudit se rozhodně nebudete. Howard velice moudře nepopisuje zisk každé ze sta duší (to by bylo poněkud zdlouhavé a nudné), vybírá si jen ty zajímavé, prokládá to dalšími situacemi, ke kterým může na takovém karnevalu dojít a celé to korunuje velice černým humorem:

"Právě jsem se vrátil z policejní stanice, zašel jsem tam, když jsem se od doktora Greenacra dozvěděl tu zprávu."

"Tu dobrou zprávu."

"Ano."

Cabal se na něj napjatě zadíval, ale žádného upřesnění se nedočkal. "Nuže?"

"Omlouvám se," zavrtěl Barrow hlavou a nasadil ten svůj prokletý úsměv. "Měl jsem takový prazvláštní dojem, že už to budete vědět."

"Co mám vědět?" zeptal se Cabal, ale ve skutečnosti to už věděl.

"To dítě. Ono se zotavilo."

"Zotavilo se ze smrti? Pozoruhodné. Děti jsou tak odolné."

(str. 262 - 263)

Opravdu skvělá kniha. Mí spolucestující z vlaku zase jednou měli důvod se po mě otáčet, když jsem ji četla a dostávala záchvaty smíchu. Zápletka je vskutku originální (něco jako kombinace Fausta a Nočního cirkusu) a navíc ty postavy.. Johannes Cabal je úžásný, musíte si ho zamilovat. Jeho duše vědce, která mu dovoluje být naprosto chladný a zase mu zabraňuje pochopit normální lidské pohnutky. Lahůdka. I ostatní důležití, jako jeho bratr Horst nebo třeba takový Satan, mu zdatně sekundují. Tahle knížka je prostě skvělá ve všech bodech. A co mě ještě víc potěšilo je, že v celé knize není ani stránka milostné zápletky. Kdo by věřil, že se bez lásky kniha klidně obejde? A ten konec? To jsem jenom koukala. No prostě zase jednou naprostá spokojenost. Můžu být pyšná, že tuhle knihu mám ve své skromné sbírce. A vám všem ji mohu jen doporučit. Možná bych jen doplnila, že mi přišla alespoň jako 14+. A teď už mé hodnocení, které nejspíš nikoho nepřekvapí.