Bylo nebylo #43

30. 9. 2012

Další neděle a další Bylo nebylo. Páni, za poslední týden jsem skoro vůbec nečetla. Měla bych to napravit. Přečetla jsem jenom Vlny zmítané smrtí a nakoukla jsem do Kruhu, jenom abych ho odložila s tím, že to bude asi vážně dobrá knižka a že se těším, až si ji přečtu. To bylo před dvěma dny a pořád se mi nechce ho ani otevřít, natož skutečně číst. Máte taky někdy takové stavy? 
U mě za to momentálně může House MD. Ano, začala jsem ho zase sledovat a teď se nemůžu odtrhnout i přes to, že si plně uvědomuju, jak jsou si jednotlivé díly podobné. Samozřejmě po asi tak půlce první série už hlavní zápletkou není, jestli pacienta vyléčí a jak dramatické to bude, ale samotný House, jeho osobní život a vztahy s lidmi kolem něj, takže to člověka prostě nemůže omrzet, ani kdyby chtělo. Když se otec divil, na co to koukám, že je to přece pořád to samé odvětila jsem mu, že on se dívá na všechny možné seriály s detektivní zápletkou a taky ho nenudí, že tam vždycky na začátku někdo umře a na konci zatknou vraha. Tohle je stejný princip.
No, ale to je teď jedno, vás už touhle dobou zajímají první věty Kruhu, že? Tak už rozhodně nebudu zdržovat a jdeme na to:

Mats Strandberg a Sara B. Elfgrenová - Kruh

Anotace: 1. část fascinující švédské trilogie Kruh Engelsfors. Krásné jméno, příšerné město. Obklopené hlubokými lesy, kde lidé často zabloudí a zmizí. Jedné noci, kdy se měsíc zbarví do tajuplné rudé barvy, je svedeno šest dívek dohromady do zrušeného zábavního parku. Nemají nic společného. Nevědí, jak se tam dostaly ani proč tam jsou. Brzy však pochopí, že jedna bez druhé nepřežijí.

První věty: Čeká na odpověď, ale Elias neví, co říct. Žádná odpověď ji nemůže uspokojit. Místo toho zírá na své ruce.
(Já jenom k prvním větám dodám, že Elias byl pozván do ředitelny, aby vysvětlil svou častou absenci, a že se po asi dvou stránkách pokusí o sebevraždu.)

Vypadá to zajímavě? Pro mě rozhodně ano. Ale stejně, koukat na seriál je o tolik snazší..Na druhou stranu: počasí je na čtení ideální. Tak akorát na to, zalézt pod peřinu s kouřícím hrnkem čaje nebo kakaa a dobrou knihou, že?

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.