Postcrossing #5

Páni, vážně musím zpomalit s ukazováním své postcrossingové sbíry nebo vám brzy nebudu mít co ukázat. Momentálně mám přijatých 49 pohlednic a 30 už jsem vám ukázala. Dneska se podíváme na 7 dalších a tentokrát budou tématem lidé a zase lidé. Těšíte se? Tak jdeme na to:

První tu máme pohlednici dvou dětí, zamýšlenou pravděpodobně jako roztomilý obrázek. Já ale děti nemám ráda a tyhle vypadají extra protivně, takže úmysl vyšel naprázdno. Odeslala ji zasloužilá matka z Finska a jedná se o fotografii z roku 1950.

Poznáváte tohohle pána? Jasná ukázka toho, že se člověk stejně nejvíc proslaví až po smrti. Přicestoval z Ruska a odesilatelka si myslí, že můj avatar je nějaký smutný (je stejný jako na mém profilu na blogu). Nejspíš mi poslala fotku mrtvého člověka, aby mě rozveselila.

Tenhle zvláštní pohled přicestoval z Nizozemí, ale jedná se o fotografii z Hamburku z roku 1969. Jedná se rozhodně o netradiční záběr, ale mě se nejspíš líbí. Slečna mi psala o městě, ve kterém bydlí. Jedná se o jedno z nejstarších měst v Holandsku a je plné krásných historických budov včetně mostu přes řeku protékající městem. Škoda, že jsem o Deventeru nikdy neslyšla, mohl by být opravdu zajímavý.

Tahle fotografie je prostě klasika, kdo ji nebo její obměny nezná, měl by se stydět. Dělníci na traverze vysoko nad New Yorkem v roce 1932. Vytištěna ale byla ve Francii a dorazila z Anglie, dokonce přímo z Londýna. Mark mi psal o tom, jak se těší na Olympiádu, protože sám je velkým sportovcem a rozhodně se půjde podívat.

Takhle krásná historická pohlednice dorazila přímo ze Spojených států a zobrazje Harlem ve 30. letech. Je na ní vidět "stanice" leštičů bot a mě se strašně líbí. Jinak se slečna ptala jestli vím, že moje přezdívka v havajštině znamená rodina nebo také dům (což čirou náhodou vím). A navíc si dala tu práci, že na pohlednici nalepila 6 levnějších známek včetně jedné s Johnem Kennedym nebo Georgem Gershwinem (první byl prezident, druhý skladatel). Taková maličkost a jakou udělá radost.

Tahle zvláštní a krásná pohlednice dorazila z Ukrainy, z města Liviv, které také zobrazuje. Popis na druhé straně je jen v azbuce ale odesilatel mi ho přeložil: Liviv - město citů. Také psal, že před dvěma týdny byla v Čechách a moc se mu tady líbilo. A ty známky..možná bych vám je měla začít také fotit. Alespoň ty, které za to stojí.

Poslední pohled, se kterým se pochlubím přiletěl až z Indie. Opět se mi moc líbí a i když podle jména skutečně nepoznám, jestli ho odeslala dívka nebo chlapec, líbí se mi přání na konci: Happiness always. Navíc jsou tu známky s Gándhím a ten plešatej brejloujn je taaak sympatickej (omlouvám se za nespisovnou řeč, ale když ono by to slušně a spisovně řečeno tak nevyznělo).

Jak se na to dívám, vážně bych měla začít fotit i známky, některé za to totiž skutečně stojí. Případně bych mohla nafotit a zveřejnit všechny ty hezké najednou. Co byste na to řekli? Mám ukazovat i známky a pokud ano, mám je dávat ke každému pohledu, nebo až nějak hromadně? A co říkáte na dnešní sbírku lidí a lidiček?